|
|
Aplikace pro měření stability stromů
Šoltés, Jakub ; Kolář, Martin (oponent) ; Polok, Lukáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou stability stromů při zatížení větrem. Definuje, co je to stabilita, jak se měří a proč je potřebné ji znát. Popisuje vývojový proces tvorby aplikace, která zkoumá stabilitu stromů. Analyzuje prostředky dostupné pro vývoj, zabývá se návrhem a implementací aplikace napsané v jazyku C# v prostředí .NET Frameworku obohaceném o grafický podsystém Windows Presentation Foundation a s využitím návrhového vzoru Model View ViewModel. Výsledkem práce je desktopová aplikace pro operační systém Windows, která na základě známých údajů o geometrii stromu a okolitém prostředí spočte koeficient stability stromu. Tato hodnota se následně využívá při hodnocení provozní bezpečnosti stromu.
|
|
|
Výpočet stromových charakteristik v bukovém porostu na základě fotogrammetrického mračna bodů
Ferdus, Michal
Tato bakalářská práce se zabývá určováním stromových charakteristik – výčetní tloušťky a výšky stromu, pomocí dvou odlišných metod. První metodou je pozemní měření přístroji používanými v současnosti. Druhou metodou je použití kombinace pozemní a letecké fotogrammetrie za pomoci bezpilotního letounu. Díky následné analýze v softwaru byla z pozemní fotogrammetrie zjištěna výčetní tloušťka kmene a poloha stromu a z letecké fotogrammetrie vznikly výšky jednotlivých stromů. Po interpretaci výsledků následuje porovnání těchto metod z pohledu přesnosti, časové náročnosti a možného dalšího využití v lesnictví.
|
|
|
Dokumentace dendroflóry obory Hvězda (Praha)
Beranová, Zuzana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stručnou charakteristiku pražské obory Hvězda a na determinaci dřevin a stanovení základních dendrometrických hodnot.
První část je literární rešerše shrnující poznatky o dané lokalitě a to popisem především z hlediska historického a biologického. Historie obory Hvězda je zde shrnuta již od 16. století, jelikož v této době vznikla. Důraz je kladen především na letohrádek Hvězda, který je její součástí. Práce se dále zabývá faunou a flórou daného území a v neposlední řadě zhodnocením zdravotního stavu dřevin. Doplněna je fotografiemi a mapami.
Druhá část je zaměřena na samotnou determinaci a měření dendrometrických veličin. V metodice vystihuji jednotlivé kroky měření, které musely být pro zjištění dendrometrických veličin provedeny. Dále popisuji veškeré pomůcky, které byly při měření použity. Výsledky práce obsahují tabulky a grafy, jež jsou vysvětleny a okomentovány v diskuzi. Závěr představuje zhodnocení celkového stavu stromů v oboře, především zdravotního stavu a sadovnické hodnoty.
Dřeviny byly nejprve determinovány, následně proběhlo zjištění jejich souřadnic dle GPS Garmin Dakota 20 a vyznačení na mapě. Z dendrometrických veličin byly zjišťovány obvod kmene pomocí třicetimetrového pásma Cabrio Komelon, výška stromu za použití výškoměru značky Nikon Laser 550A, výška nasazení živé koruny a šířka koruny. U dřevin byl v rámci průzkumu hodnocen jejich zdravotní stav, fyziologické stáří a sadovnická hodnota. Zároveň byla provedena fotodokumentace stromů zařízením LG l90.
Na zájmovém území bylo dendrometricky šetřeno 50 dřevin, které lze zařadit do 5 rostlinných čeledí. Potvrzen byl výskyt dubu zimního (Quercus petraea), buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), břízy bělokoré (Betula pendula) a borovice černé (Pinus nigra). Nejvíce zastoupený je dub zimní (Quercus petraea), který je zde hojně vysazován a pokrývá převážnou většinu obory Hvězda. Nejmenší zastoupení zaujímají jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bříza bělokorá (Betula pendula) by se z území měla postupně likvidovat, jelikož se jedná o náletovou dřevinu. Stejně tak je to u nepůvodní borovice černé (Pinus nigra), která zde byla v minulosti vysázena a v současné době má negativní vliv na vývoj lesa. Většinu území přírodní památky zaujímají listnaté lesy. Fyziologické stáří bylo u většiny stromů ohodnoceno známkou 4, což znamená, že převažovaly dospělý jedinci, u kterých se začíná projevovat stagnace růstu. Zastoupeny byly také dospívající jedinci (známka 3). Zdravotní stav většiny dřevin byl dobrý až výborný. Z výsledků plyne, že v zájmovém území není žádný ze stromů v havarijním či silně narušeném stavu. Většina stromů také projevuje vysokou sadovnickou hodnotu, v zájmovém území tedy najdeme, až na pár výjimek, kvalitní dřeviny. Výskyt naměřených druhů byl v oboře Hvězda potvrzen i ve dvou předchozích průzkumech v letech 1986 a 2010.
|
|
|
Zjišťování dendrometrických charakteristik lesních porostů moderními prostředky
Formánek, Nikola ; Urbánek, Vilém (vedoucí práce) ; Kašpar, Jan (oponent)
Předmětem této bakalářské práce bylo zaměřit výčetní tloušťky a výšky stromů na lokalitách Tři skalky, Vůznice a Červený kříž pro potřeby monitoringu lesních společenstev v Chráněné krajinné oblasti a Biosférické oblasti Křivoklátsko.Dále při tomto měření vyzkoušet nové moderní přístroje a zhodnotit je s ohledem na ovladatelnost, přesnost, rychlost a následné využití pro potřeby pozorování obdobných výzkumných ploch a porovnat dva způsoby zjišťování výčetních tlouštěk (průměrka, obvodové pásmo). Při pořizování dendrometrických veličin byly postupně vyzkoušeny digitální průměrky Mantax Digitech II, Digitech Professional II, Mantax digitech a výškoměr Vertex Laser. Digitální průměrka DP II nabízí možnost jejího využití s řadou příslušenství, a tak byla vyzkoušena ve spojení s GPS zařízením pro lokalizaci výzkumných ploch na mapě. Všechny vyzkoušené přístroje dokázaly,že jsou velmi platnými nástroji pro efektivní sběr porostních charakteristik, přesto se jako nejideálnější nástroj pro dlouhodobé sledování monitorovacích ploch jeví nejmodernější digitální průměrka Digitech Professional II, kterou také pro tyto účely doporučuji. Při porovnávání dat pořízených digitální průměrkou a digitálním obvodovým pásmem se ukázalo, že výsledné hodnoty jsou si velmi podobné,a při dodržení všech zásad měření, jsou oba tyto způsoby využitelné pro sledování tloušťkového přírůstu.
|
|
|
Aplikace pro měření stability stromů
Šoltés, Jakub ; Kolář, Martin (oponent) ; Polok, Lukáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou stability stromů při zatížení větrem. Definuje, co je to stabilita, jak se měří a proč je potřebné ji znát. Popisuje vývojový proces tvorby aplikace, která zkoumá stabilitu stromů. Analyzuje prostředky dostupné pro vývoj, zabývá se návrhem a implementací aplikace napsané v jazyku C# v prostředí .NET Frameworku obohaceném o grafický podsystém Windows Presentation Foundation a s využitím návrhového vzoru Model View ViewModel. Výsledkem práce je desktopová aplikace pro operační systém Windows, která na základě známých údajů o geometrii stromu a okolitém prostředí spočte koeficient stability stromu. Tato hodnota se následně využívá při hodnocení provozní bezpečnosti stromu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.