|
|
Model dynamických kontrastních CT dat pro hodnocení lícovacích algoritmů
Kupková, Karolína ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Walek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na popis dynamického kontrastního CT vyšetření a jeho přínosnosti v pneumoonkologii. Součástí je program pro vytvoření dvojrozměrného modelu snímku z oblasti hrudního koše a pro simulaci perfuzního vyšetření pomocí časově-kontrastní křivky. Pomocí rigidních geometrických transformací a šumu s výkonovým spektrem typickým pro tento typ dat jsou věrohodněji simulovaná skutečná CT data. Model je navržen pro validaci lícovacích algoritmů, které slouží k potlačení prostorových deformací vznikajících pohyby pacienta při dlouhotrvajícím vyšetření.
|
|
|
Model dynamických kontrastních CT dat pro hodnocení lícovacích algoritmů
Kupková, Karolína ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Walek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na popis dynamického kontrastního CT vyšetření a jeho přínosnosti v pneumoonkologii. Součástí je program pro vytvoření dvojrozměrného modelu snímku z oblasti hrudního koše a pro simulaci perfuzního vyšetření pomocí časově-kontrastní křivky. Pomocí rigidních geometrických transformací a šumu s výkonovým spektrem typickým pro tento typ dat jsou věrohodněji simulovaná skutečná CT data. Model je navržen pro validaci lícovacích algoritmů, které slouží k potlačení prostorových deformací vznikajících pohyby pacienta při dlouhotrvajícím vyšetření.
|
|
|
Příprava pacienta před aplikací kontrastní látky i.v. ve vztahu k prevenci renálního selhání
PUCHOLTOVÁ, Lenka
Téma bakalářské práce je příprava pacienta před aplikací kontrastní látky intravenózně ve vztahu k prevenci renálního selhání. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií ledvin, poskytuje informace o kontrastních látkách jejich vlastnostech, použití a nežádoucích účincích. Závěr teoretické části popisuje kontrastní látkou indukovanou nefropatii. V praktické části jsem se zaměřila na cíl práce, kterým bylo zjistit jaký je výskyt kontrastní nefropatie u jedinců s normální hladinou kreatininu v závislosti na množství podané kontrastní látky a na přípravě pacienta. Data jsem získala z nemocničního informačního systému Masarykovy nemocnice Rakovník. Databáze obsahovala soubor hospitalizovaných pacientů v letech 2009 - 2011, u nichž bylo provedeno CT vyšetření spojené s aplikací jodové kontrastní látky. Součástí databáze byly osobní údaje pacientů, provedené vyšetření, typ a množství podané kontrastní látky a hodnoty kreatininu. Jelikož hodnoty kreatininu nebyly dostupné u všech pacientů, konečná databáze byla vytvořena z 938 pacientů s výchozí normální hladinou kreatininu před vyšetřením za niž je považována hladina méně < 130 mmol/l. Výsledný soubor pacientů byl analyzován dle stanoveného cíle práce a statisticky zpracován. Hypotéza práce, že výskyt kontrastní nefropatie u jedinců s normální hladinou kreatininu v závislosti na množství podané kontrastní látky a s vhodnou přípravou pacienta před aplikací jodové kontrastní látky nepřekročí 10 % - byla potvrzena. Ve sledovaném souboru pacientů se prokázal preventivní vliv přípravy pacienta - hydratace. K vyššímu výskytu KN došlo ve skupině pacientů u nichž příprava neproběhla.
|
|
|
Rotační angiografie
JAŠAROVÁ, Eva
Digitální subtrakční angiografie (DSA) je speciální rentgenové vyšetření cévního řečiště. Navzdory rozvoji jiných zobrazovacích metodik neztratila dosud na významu. V 60. a 70. letech se vypracovala na nejdetailnější metodu zobrazení cévního systému. DSA vyžaduje mnohem nákladnější zařízení a vybavení nástroji a přístroji než před pouhými deseti lety. Nákladnost je však vyvážena kvalitou a množstvím informací. DSA také zůstává invazivní metodou. Nejpoužívanější technikou záznamu v angiografii je v současné době jedno nebo dvou projekční systém k získání kompletního obrazu cévního řečiště. Běžné metodiky vyžadují dva nástřiky kontrastní látky pro tutéž oblast těla. Rotační angiografie je speciální moderní technika pro prostorové zobrazení tepen. Nejvíce se využívá pro zobrazení krčních či mozkových tepen. Její princip spočívá v provedení nástřiku kontrastní látky do tepny, kdy následně snímkujeme vyšetřovanou oblast za současného otočení C{--}ramene o 180°. Výslednou angiografii můžeme velmi dobře hodnotit tím, že pomalu postupně provádíme otáčení obrazu. Pokud zobrazíme stejnou oblast ještě jednou bez nástřiku kontrastní látky, získáme masku pro DSA a obě sekvence můžeme subtrahovat. Tím získáme zobrazenou pouze tepnu, stejně jako při klasické DSA.
|
|
|
Srovnání klasické katetrizační angiografie s CTAG, přínosy a nedostatky obou metod včetně radiační zátěže
BLAHNÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nese název Srovnání klasické katetrizační angiografie s CTAG, přínosy a nedostatky obou metod včetně radiační zátěže. Srovnání jsem prováděla v oblastech pozitiv a negativ těchto metod, v oblasti rizik s nimi spojených a hlavně v oblasti radiační zátěže pacienta, což je náplní výzkumu. První část je věnována stručné charakteristice anatomie a fyziologie cévní soustavy, seznámení s oběma metodami, jehož součástí je i kapitola o kontrastních látkách, a stručnému popisu radiační ochrany. Během definice přínosů, nedostatků a rizik jsem se přesvědčila o tom, že nelze jednoznačně doporučit jednu metodu, protože každá má své přednosti v jiné oblasti, a tudíž vše závisí na zvážení lékaře. Ke komparaci radiační zátěže pacientů jsem použila data pacientů z období 1. 7. 2008 {--} 30. 6. 2009, kterým byly vyšetřeny v Nemocnici České Budějovice, a.s. mozkové cévy. Údaje bylo nutné přepočíst na efektivní dávku, aby bylo srovnání možné. V případě CTAG jsem provedla výpočet za pomoci koeficientu dostupného v literatuře. V případě klasické katetrizační angiografie jsem použila program PCXMC verze 1,5. Protože jsem neměla k dispozici všechna potřebná data (např. úhel dopadu primárního svazku), byl výpočet pouze přibližný. Pro zjištění chyby, která tak vznikla, jsem využila data pacientů vyšetřených od 8. 3. do 23. 3. 2010. Poté jsem přistoupila ke statistickému hodnocení dat. Z něj jednoznačně vyplynulo, že CTAG představuje pro lidský organismus větší radiační zátěž než klasická katetrizační angiografie, čímž byla potvrzena hypotéza. V souvislosti se svými problémy ohledně nedostatku informací o provedeném angiografickém vyšetření katetrizační metodou bych považovala za přínosné uchovávání většího množství dat pro případný výpočet efektivní dávky. V současné době je možné získat všechna data pro přesný výpočet pouze v okamžiku vyšetření.
|
|
|
Specifický přístup k diagnostice zobrazovacími metodami u nemocných s diabetem
KLIMEŠOVÁ, Jitka
Diabetes mellitus vzniká jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu. Jde o celkové onemocnění s následným postižením dalších systémů a orgánů. Mezi pacienty, kteří podstupují jednotlivá vyšetření či intervenční terapeutické výkony pomocí zobrazovacích metod, stoupá podíl nemocných s diabetes. Jejich přibývající počet přináší vyšší požadavky na technické parametry zobrazovacích metod i na zdravotnické pracovníky. Velké množství vyšetření je spojené s podáním kontrastní látky, která může průběh základního onemocnění a stav diabetika výrazně zkomplikovat. Role radiologického asistenta je v těchto případech obzvlášť důležitá. Cílem bakalářské práce bylo podat přehled diagnostických možností při postižení nemocných s diabetes mellitus a zvážit postavení diagnostických zobrazovacích metod vzhledem k nebezpečí spojenému s použitím kontrastních látek. Potřebná data jsem získala ve spolupráci Diabetologického centra a radiologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Ze souboru 918 pacientů s diabetes mellitus 1. a 2. typu, kteří v roce 2009 navštívili Diabetologické centrum, bylo u 236 (26%) z nich indikováno vyšetření některými diagnostickými zobrazovacími metodami. Počet a typ radiologických postupů v populaci dospělých diabetiků je základním údajem k určení závažnosti těchto výkonů. Celkem bylo provedeno 188 skiagrafií plic, 119 skiagrafií skeletu a 18 vyšetření pod skiaskopickou kontrolou. Čtyřicet čtyři pacientů bylo vyšetřeno na ultrazvuku, 10 na mamografii, 110 na CT, 9 na MR a 10 pacientů bylo vyšetřeno na angiografii. Nejvíce diabetiků bylo vyšetřeno pomocí klasické skiagrafie. Jednalo se o snímky horních a dolních končetin, lebky a páteře z důvodu úrazů, zlomenin a degenerativního onemocnění. Skiagrafie srdce a plic byla indikována před a po operacích či před zavedením inzulinové pumpy. Druhou početnou skupinu tvořila nádorová onemocnění, která byla nejčastěji vyšetřována pomocí CT. U 57 pacientů šlo o vyšetření komplikací způsobené v závislosti na diabetu. Pomocí ultrazvuku, CT a MR angiografie a angiografie byly vyšetřeny především krční tepny, mozkové tepny, tepny a žíly dolních končetin postižené aterosklerózou. V 6 případech následovala po diagnostické angiografii perkutánní transluminální angioplastika. Předmětem hodnocení byla také závažnost výkonů spojených s podáním kontrastní látky, která byla použita u 64 vyšetření. Ve všech případech byla použita neionická kontrastní látka s nízkou nebo střední osmolaritou o objemu 80 {--} 125 ml. Na základě porovnání výsledků s údaji v literatuře byla potvrzena hypotéza, že práce radiologického asistenta vyžaduje při vyšetření nemocných s diabetes mellitus specifický přístup.
|
|
|
Zobrazování při obezitě a metabolickém syndromu
DUŠKOVÁ, Radka
Práce se zabývá zobrazováním při obezitě a metabolickém syndromu. Jedná se především o diagnostické zobrazování s využitím zobrazovacích modalit jako je skiagrafie, skiaskopie, ultrasonografie, výpočetní tomografie a magnetická rezonance. Cílem této práce bylo stanovit zvláštnosti a specifika diagnostických postupů radiologického asistenta při zobrazování pacientů trpících obezitou a metabolickým syndromem, zvláště při výkonech s použitím kontrastní látky a porovnat u nich diagnostické možnosti zobrazování pomocí různých zobrazovacích modalit. Teoretická část charakterizuje onemocnění obezitou a metabolickým syndromem, především jejich možný rozsah a komplikace. Zobrazovací modality nezobrazují obezitu a metabolický syndrom jako takové, ale zabývají se diagnostikou a léčbou různých chorob, k nimž metabolická onemocnění vedou. Problematika diagnostického zobrazování spočívá především v rozdílnosti metod využívajících k zobrazení ionizujícího záření či nikoli. Zvýšené riziko komplikací při vyšetření pacientů trpících obezitou a metabolickým syndromem může být způsobeno podáním kontrastní látky, která je nejčastěji aplikována při zobrazování diagnostickém, ale také i terapeutickém zobrazování jako jsou invazivní výkony na kardiovaskulárním systému, a proto tato problematika byla v práci rovněž popsána. Praktická část obsahuje charakteristiku a komparaci stovky dotazníků vyplněných náhodně vybranými pacienty radiologického oddělení. Dotazníky byly anonymní a otázky v nich byly utvořeny s ohledem na zjištění prevalence obezity ve zkoumaném vzorku, která by poskytla informace o možných komplikacích při vyšetření způsobených právě obezitou a metabolickým syndromem. Po vyplnění dotazníku pacientem jsem se účastnila i vyšetření a ověřovala si svou předpokládanou hypotézu v praxi. Výsledky dotazníkového výzkumu a účast při vyšetření respondentů potvrdily předpokládanou hypotézu, že zobrazování při obezitě a metabolickém syndromu vyžaduje zvláštní přístup, zvláště při výkonech s použitím kontrastních látek, s přihlédnutím jednak k technickým modifikacím postupů u různých zobrazovacích modalit, jednak ke zvláštnostem spojených s orgánovou polymorbiditou a souvisejícími komplikujícími patologickými stavy. Jelikož prevalence obezity a metabolického syndromu neustále narůstá, je velice pravděpodobné, že se s takto trpícími pacienty budeme na radiologickém oddělení setkávat stále častěji než doposud. I proto by se měly zvláštnosti zobrazování pacientů trpících těmito chorobami postupně automaticky začleňovat do běžných radiologických postupů zobrazování.
|
|
|
Rušivé artefakty radiodiagnostických modalit
ŠEDA, Miroslav
Tato práce informuje o přístrojích používaných k diagnostickému zobrazování, se zaměřením na rušivé obrazové artefakty vybraných přístrojů (CT, MR, ultrazvuk). Práce radiologického asistenta je stále více závislá na technice, která nám pomáhá při vyšetřování. Přístroje, které používáme k vyšetřování klientů jsou stále složitější. Umožňují kvalitnější a přesnější zobrazení, jsou jednodušší na ovládání, poskytují širší možnosti způsobu vyšetření a v neposlední řadě šetří klienta. Obsluha těchto složitých technických zařízení je doménou radiologických asistentů a vývoj nezadržitelně směřuje k tomu, že obsluhující asistent bude pracovat stále více samostatně. Je nutné, aby radiologický asistent správně ovládal postupy při všech vyšetřeních které provádí, důsledně dbal na radiační ochranu a dbal na kvalitu obrazového výsledku vyšetření. Výsledkem vyšetření převážné většiny diagnostických vyšetření na RDG oddělení je obrazová informace. Tyto obrazové výsledky mohou být z různých důvodů oproti skutečnosti pozměněny nebo degradovány. Takto znehodnocený výsledek může vést k mylnému nebo pozdnímu stanovení diagnózy lékařem. Radiologický asistent je prvním kdo musí být schopen posoudit, jestli vyšetření proběhlo v pořádku, případně lékaře upozornit na možné odchylky nebo obrazové deformace. Zmírnění nebo potlačení artefaktů v obrazovém výsledku vyšetření je v některých případech velmi jednoduché a někdy stačí jen rozhovor s klientem, ve kterém mu vysvětlíme průběh vyšetření. V některých případech je ovlivnění projevů artefaktů technicky nemožné, protože vyplývá z principu vyšetřovací metody, nebo by si vyžádalo takové finanční náklady, které by pro zdravotnické zařízení byly neúnosné. Ve své práci jsem se zaměřil na obrazové artefakty přístrojů (CT ,MR a ultrazvuk), se kterými se radiologický asistent může setkat v běžné klinické praxi. Pokusil jsem se o dokumentaci těchto obrazových artefaktů při běžném provozu. Součástí mé práce je i popis příčin vzniku artefaktů a případně postup jak projevům artefaktů předejít nebo je odstranit.
|
|
|
Vliv koncentrace jodu v kontrastní látce na kvalitu CT zobrazení
RANŠOVÁ, Pavlína
V naší práci jsme měřením in vitro a in vivo zjišťovali absolutní i relativní denzity různých kontrastních látek v závislosti na obsahu jodu. Prokázali jsme, že relativní denzita kontrastních látek stoupá se snižujícím se obsahem jódu a tedy že absolutní hodnoty denzity nejsou přímo úměrné obsahu jodu v těchto látkách. Pro měření in vitro (originální balení ve skle) jsem použili 4 různé kontrastní látky pod obchodními názvy Visipaque 270, Visipaque 320, Ultravist 370 a Iomeron 400. Měření probíhalo na přístroji CT Somatom Emotion Duo (Siemens, Forchheim, Německo). Standardním protokolem za standardních podmínek jsme skenovali jednotlivě balení kontrastní látky. Údaje byly zapisovány do tabulek. Pro měření in vivo jsme použili retrospektivně vybraný soubor pacientů se standardním vyšetřením břicha se zadaným standardním protokolem na témže CT přístroji i na tlakovém injektoru CT 9000 Advantage (Liebel-Flarsheim, Mallinckrodt, USA). Celkově byla zaznamenána data 258 pacientů: věk, pohlaví, denzita krve po podání kontrastní látky i.v. v úrovni bráničního hiátu a v úrovni bifurkace, AP rozměr pacienta v úrovni hiátu. Průměrné denzity pak byly u jednotlivých značek kontrastních látek porovnávány a byla zjištěná dobrá korelace s výsledky měření in vitro. Naměřené hodnoty pak byly dále analyzovány. Zjišťovali jsme závislosti naměřených denzit k věku, změny denzity naměřené v úrovni hiátu a v úrovni bifurkace u jednotlivých kontrastních látek. Pro praktické použití jsme dále zkoumali závislost denzity krve na AP rozměru pacienta, kde jsme prokázali dobrou korelaci snížení denzity při vzrůstajícím AP rozměru, jako jednoduchém parametru nahrazujícím zjišťování váhy pacientů.
|
|
| |
host ::
RSS.