Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Česká lidová píseň v houslové pedagogice
Bublíková, Lucie ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká lidová píseň v houslové pedagogice pojednává o využití českých lidových písní v hodinách výuky hry na housle. Přináší obecné poznatky o lidových písních, popisuje jejich charakteristické znaky, zkoumá formy jejich existence v současné době a zamýšlí se nad jejich budoucností. Praktická část práce se zabývá problematikou jejich využití k rozvoji houslových dovedností a seznamuje s instruktivní literaturou, která je tvořena úpravami lidových písní. Závěrečná část přináší výsledky průzkumu, který byl realizován formou dotazníků, jehož cílem bylo zjistit, zda současní housloví pedagogové pracují ve výuce s lidovými písněmi a zda využívají možností, které mohou písně přinést pro formování jednotlivých houslových dovedností. Klíčová slova hra na housle, lidová píseň, houslová pedagogika, sbírky lidových písní
Nespolehliví zapisovatelé. Sběratelé lidových písní jako fabulátoři tradice
Kratochvíl, Matěj
Od konce 18. století se lidová hudba stále častěji stávala předmětem zájmu sběratelů a badatelů. Rozvoj sběru lidových písní přinesl otázku autenticity a věrohodnosti záznamů. V průběhu 19. století používali sběratelé různé přístupy k vytváření obrazu lidové kultury, jenž byl vždy do jisté míry umělým výtvorem a fikcí, ať již šlo o úpravy písňových textů v zájmu jejich menší vulgárnosti či vyřazování těch položek, které sběratelé nepovažovali za vhodné. Autoři významných sbírek jako František Ladislav Čelakovský a Karel Jaromír Erben často zaznamenaný materiál upravovali, aby vyhovoval jejich představám té pravé národní kultury. Lidové písně získaly zvláštní postavení v průběhu sporů o pravost rukopisů královédvorského a zelenohorského. Sběratel František Bartoš a historik František Dvorský použili, každý svým způsobem, lidové písně jako argument pro podporu pravosti rukopisů.
Sušilovy sbírky lidových písní z let 1835 a 1840 a jejich využití ve sbírce třetí
Procházková, Jarmila
Práce se věnuje problematice prvních dvou Sušilových sbírek, které nebyly vydány v reedicích a nejsou tudíž přístupné širšímu vědeckému publiku a hudebníkům. Jedná se o Moravské národní písně (Brno 1835) a Moravské národní písně: Sbírka nová s 288 nápěvy (Brno 1840). Materiál z těchto sbírek Sušil později využíval při pořádání třetí, nejrozsáhlejší a nejznámější sbírky (1860).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.