|
|
Etické aspekty zacházení s těly zesnulých
VIKTOROVÁ, Nikola
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty, které můžeme identifikovat při zacházení s těly zesnulých. Popisuje, jak je se zesnulým tělem zacházeno s ohledem na lidskou důstojnost nebo lidská práva. Ukazuje, jak se zacházelo se zemřelým tělem v minulosti, jak vypadal pohřební obřad i pohřbívání ostatků. Zabývá se také hodnocením přístupu k mrtvému tělu v současnosti. Jsou zde popsány úkony po úmrtí, dále pak podoba pohřbu, pohřebních služeb či hřbitovů. Okrajově se zabývá pohřebními zvyklostmi u vybraných etnických menšin žijících na našem území. Zvláštní prostor je zde věnován zacházení se zemřelými dětmi, možnostem jejich pohřbení a rozloučení rodičů. Dále jsou zde předneseny etické otázky u problematiky dárcovství orgánů.
|
|
|
Poslední epidemie moru v Českých zemích, zejména v Praze (1713-1714)
Koubová, Markéta ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce je členěna do pěti kapitol. Nejprve je stručně vysvětlena epidemie moru z lékařského hlediska i historického pohledu a její výskyt v našich zemích. V hlavní části je zmíněna poslední morová vlna epidemie, která se přehnala našimi zeměmi v letech 1713-1714. Zde se zabývám českými zeměmi a hlavním městem Prahou. Moravou a Slezskem se zabývám pouze okrajově, abych více zdůraznila drobné rozdíly mezi zeměmi a jejich morovými řády. Věnuji se také lékařským zařízením, špitálům a lazaretům, kde leželi nemocní a umírající morem, a také personálu, který se o tyto chudáky měl starat. Velmi důležité byly také bohoslužby, neboť v té době byla společnost silně věřící a původ moru většinou pokládala za trest Boží. Také hygiena ve městech byla ještě v této době značně zaostalá a velkou měrou přispívala k rychlejšímu šíření nákazy. Nezapomněla jsem ani na morové hřbitovy, místa posledního odpočinku smrtelně nemocných obyvatel.
|
|
| |
host ::
RSS.