Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dynamika produktivity bylinného patra v teplomilné doubravě v přírodní rezervaci Na Voskopě (Český kras) v závislosti na intenzitě slunečního záření.
Mevald, Ondřej ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V Přírodní rezervaci Na Voskopě probíhá od roku 2013 experimentální výzkum zabývající se převodem dlouhodobě opuštěného středního lesa zpět na aktivní formu. Cílem projektu je dlouhodobě zkoumat dopad navrhovaných opatření na strukturu a diverzitu rostlinných druhů bylinného patra zejména ve světlejších lesích nižších poloh. Cílem této bakalářské práce bylo zkoumat klíčovou roli světelných podmínek na dynamiku tvorby biomasy bylin lesního podrostu v experimentálně prosvětlených teplomilných doubravách. Na založeném designu 40 trvalých zkusných ploch byly odebrány v pěti opakováních vzorky biomasy bylinného patra a zpracovány byly následně v laboratoři. Dále byly na plochách pořízeny hemisférické fotografie korunového zápoje. Pořízené fotografie byly vyhodnoceny v analytickém programu WinScanopy, kterým vypočítáme množství přímého a difúzního záření. Získané údaje byly vyhodnoceny regresní analýzou. Jedinou průkaznou proměnnou ovlivňující produktivitu bylinného patra bylo difúzní záření. Data byla též porovnána s hodnotami světelných poměrů získaných v sezóně 2014 v rámci probíhajícího experimentálního výzkumu. Sezóna 2014 měla normální průběh a podařilo se najít daleko silnější vztah mezi světelnými poměry porostu a produktivitou stanovenou v roce 2015. Světelné poměry v sezóně 2015 byly značně ovlivněny působením extrémních klimatických podmínek vedoucích k defoliaci korunového zápoje. Přesto se podařilo prokázat pozitivní vliv světelných podmínek na produkci biomasy bylinného patra. Extremita by rovněž mohla indikovat nárůst produkce biomasy v další sezóně, protože významný podíl živin zůstal nevyužitý v půdním prostředí z důvodu zastavení růstu vegetace. Aktuální skladba vegetace je právě často určována extrémními výkyvy abiotického prostředí. Hemisférické fotografie se též ukázaly jako velmi účinný způsob stanovení světelných podmínek, proto je rovněž doporučuji použít pro další výzkum.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.