Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv hustoty obsádek sumečka afrického (Clarias gariepinus) na efektivitu jeho intenzivního chovu v recirkulačním akvakulturním systému
TRNKA, Kamil
Bakalářská práce se zabývá problematikou chovu sumečka afrického (Clarias gariepinus) v recirkulačním akvakulturním systému RAS využívající odpadní teplo z bioplynové stanice. Bylo hodnoceno SGR, FCR, FC přežití a celkový zdravotní stav ryb. Při prvním pokusu byl sumeček nasazen v různých hustotách obsádky (30, 60, 90, 120 kg.m-3) bez snižování obsádky na původní hustotu. Do nádrží recirkulačního systému se stejnou kvalitou vody byly použity juvenilní ryby sumečka afrického. Výsledkem prvního pokusu bylo, že sumeček africký má nejlepší růstové vlastnosti do maximální hustoty 230 kg.m-3. Při druhém pokusu byly nasazeny ryby ve čtyřech různých hustotách obsádky (90, 120, 150 a 180 kg.m-3), které byly každý měsíc snižovány na původní biomasu. Výsledkem pokusu byla vyšší specifická rychlost růstu a nižší konverze krmiva. Mezi jednotlivými hustotami nebyly zaznamenány v růstových parametrech signifikantní rozdíly. Třetí pokus byl založen na třídění a netřídění ryb. Netřídění ryb mělo negativní vliv na rozrůstání obsádky. Pár jedinců bylo větší velikosti (tržní ryby) než ostatní jedinci a na druhou stranu pár jedinců zaostávalo v růstu. Rovněž růstové parametry vykazovaly lepší hodnoty u tříděných ryb. U všech pokusů bylo zjištěno, že optimální hustota obsádky pro správný růst, správnou konverzi krmiva v RAS je okolo 180-230 kg.m-3.
Latitudinální a altitudinální změny v morfologii spermií a odhadované míře promiskuity u pěvců
Krejčířová, Zuzana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Sexuální promiskuita, tedy to, že samice kopulují s více než jedním samcem, je poměrně běžným jevem u společensky monogamních ptáků, a to zejména u pěvců. Předpokládá se, že toto chování ovlivňuje vývoj různých anatomických rysů spojených se samčí schopností překonat ostatní samce v kompetici spermií. Vysoká míra promiskuity je ve vícedruhových srovnáních spojena s vyšší relativní velikostí varlat, může ale také ovlivnit fenotyp spermií a další samčí fenotypy. Morfologie spermií se zřetelně liší mezi jednotlivými ptačími druhy a některé studie naznačují, že stabilizační postkopulační selekce na délku spermií je zodpovědná za spojení mezisamčí variability v délce spermií a úrovně promiskuity. Nicméně spojení mezi dalšími fenotypovými znaky a promiskuitou zůstává nejasné. V této studii se zaměřuji na charakteristiky spermií ve vztahu k odhadnuté míře promiskuity u pěvců tropické a temperátní klimatické zóny, a na altitudinálním gradientu v tropech. Zjistila jsem, že koeficient variability v délce spermií, mezisamčí (CVbm) i vnitrosamčí (CVwm), byl dobrým indexem promiskuity. Také odhaluji relativní velikost kloakálního výčnělku jako anatomický znak úzce spojený s úrovní kompetice spermií mezi druhy. Nenašla jsem žádné spojení mezi latitudou či altitudou a odhadovanou mírou promiskuity. Naproti tomu...
Habitatové preference skorce vodního (\kur{Cinclus cinclus}) na tocích okresu Tachov.
LIŠKA, Martin
V první části práce byla zjišťována distribuce a početnost skorce vodního na zájmové ploše (vodní toky okresu Tachov v západních Čechách). Ve druhé části práce byly zjišťovány charakteristiky obsazených a kontrolních teritorií (chemické, fyzikální, geografické, kvantitativně-kvalitativní charakteristiky kořisti) a na jejich základě stanoveny habitatové preference skorce vodního. Ve třetí části práce byly zkoumány korelační vztahy mezi tělesnými rozměry ptáků a kvantitou kořisti v jejich teritoriích.
Hnízdní biologie bramborníčka hnědého \kur{(Saxicola rubetra)} a černohlavého \kur{(Saxicola torquata)}
CHMEL, Kryštof
Byly analyzovány mezidruhové rozdíly a vliv faktorů na hnízdní denzitu, velikost snůšky a hnízdní úspěšnost bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) a černohlavého (Saxicola torquata). Mezi testované faktory byly zařazeny: průměrné roční srážky a teplota, nadmořská výška, zeměpisná poloha, biotopové složení a management. Údaje o hnízdní biologii byly získány z publikovaných studií.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.