Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vazba stříbra na polymetalických ložiscích blanické brázdy a porovnání s podobnými ložisky ve světě
Kuchyňová, Markéta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Blanická brázda je cca 200 km dlouhá zlomová struktura SSV-JJZ směru táhnoucí se od Českého Brodu až k povodí Dunaje v Rakousku. Zrudnění je vázáno na zlomové struktury blanické brázdy, dominantní polymetalická Ag-Pb-Zn±Cu mineralizace se vyskytuje po celé její délce. Další významná mineralizace je zlátá mineralizace (Roudný, Dobrá Voda) a uranová mineralizace (Okrouhlá Radouň). Historické stříbronosné revíry těžené již od středověku jsou Stříbrná Skalice-Střímělice, Ratibořické Hory-Stará Vožice a Rudolfov. V této práci je popsána geologie a mineralogie Ag-ložisek blanické brázdy a porovnání s ostatními modely hydrotermálních Ag-ložisek, jako jsou ložiska pětiprvkové Ag-Ni-Co-Bi- As formace či ložiska typu Mississippi Valley. Stříbro v rudnině blanické brázdy není vázáno na galenit a sfalerit, jak se v minulosti myslelo, ale na Ag-tetraedrit a další minerály stříbra. Stříbro v tetraedritu je produkcem retrográdní výměnné reakce, která probíhala během chladnutí v již pevném stavu. Hodnoty Ag v tetraedritu a Ag-Sb-S fázích umožňují, za použítí minerálního termometru, určit teplotu vzniku mineralizace, která se pohybuje mezi 200 a 300 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Studium fluidních inkluzí vybraných žilných ložisek Ag-Pb-Zn v blanické brázdě
Islakaeva, Zemfira ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium fluidních inkluzí v žilovině vybraných žilných ložisek Ag-Pb-Zn typu v blanické brázdě. Byly studovány vzorky z lokalit Ratibořské Hory, Hradové Střimelice. Byla popsána geologie a mineralogie výše uvedených ložisek. Základní metodou studia uzavřenin byla optická mikrotermometrie, která umožňuje stanovit koncentraci solí v uzavřených roztocích a odhadnout možné teploty vzniku fluidních inkluzí. Výsledky mikrotermometrických měření ve vzorcích ukázaly, že salinita fluidních inkluzí je v rozpětí od 1,4 do 11 hm. % NaClekv. Parageneticky starší etapy vývoje mineralizací vznikaly z fluid o vyšší salinitě (6 - 11 hm. % NaCl ekv.), mladší etapy z fluid o nižší salinitě. Byly zjištěny pouze vodné roztoky, které lze aproximovat soustavami H2O-NaCl, ±MgCl2, ±FeCl2. Teploty homogenizací primárních inkluzí jsou nejčastěji v rozmezí od 150 do 200 řC. Skutečné teploty vzniku mineralizací mohou být vyšší, ale patrně ne více než o 50 řC.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.