|
|
Aplikácia a optimalizácia agroenvironmentálne-klimatických opatrení v konkrétnom podniku
Kačníková, Kornélia
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO) jako nástroje na ochranu půdy, ve spolupráci s podnikem ZEMASPOL Uherský Brod a.s. První část literárního přehledu popisuje vývoj AEKO v kontextu Společné zemědělské politiky a České republiky, druhá část se zaměřuje na konkrétní přínosy vybraných opatření (biopásy a zatravňování). Praktická část se zaměřuje na vyhodnocení erozní ohroženosti vybraných půdních bloků pomocí univerzální rovnice ztráty půdy (USLE). Uplatněním opatření dojde ke snížení L.S faktoru prostřednictvím biopásů a ke snížení C faktoru prostřednictvím zatravnění, což má pozitivní vliv na snížení celkové ztráty půdy. V závěrečné části práce jsou opatření posouzeny i z jejich ekonomického hlediska.
|
|
|
Analýza složení vegetace ve vybraných agroenvironmentálních opatřeních
Juřenová, Karolína
ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou složení vegetace agroenvironmentálně - klimatických opatření na zemědělské půdě. V práci je vymezeno zájmové území v Agrodružstvu Morkovice. Na vybraných biopásech byla pomocí fytocenologických snímků provedena analýza složení vegetace. Výsledky analýzy byly poté statisticky zpracovány mnohorozměrnými analýzami ekologických dat. Celkem bylo nalezeno 19 druhů plevelů a 7 druhů vysetých plodin v rámci biopásů. Nejčastějšími druhy plevelů byly: Chenopodium album, Amaranthus retroflexus, Setaria verticillata, Cirsium arvense, Equisetum arvense.
|
|
|
Možnosti uplatnění vybraných agroenvironmetálních opatření na sledovaných pozemcích
Hanusová, Helena
Diplomová práce se zabývá návrhem agroenvironmentálních opatření na konkrétním území. Literární část této práce se zabývá biodiverzitou a agroenvironmentálními programy. Tato část obsahuje také stručnou charakteristiku GAEC a SMR. Další část práce obsahuje charakteristiku přírodních poměrů zájmového území, stručnou charakteristiku dotčených pozemků, analýzu historického vývoje LAND USE a výpočty koeficientů ekologické stability. V zájmovém území byl proveden fytocenologický průzkum a sestaven soupis živočišných druhů vyskytující se na dotčené lokalitě. Na základě zjištěných údajů jsou navrhnuty konkrétní lokální agroenvironmentální opatření. Navrženy jsou tři biopásy, zatravnění dvou pozemků a agroenvironmentální opatření podporující výskyt ptactva a savců.
|
|
| |
|
|
Hodnocení vlivu agroenvironmentálních opatření - biopásy
Bukáčková, Anna
Cílem práce je vyhodnotit uplatňování a inovovat používaný management agroenvironmentálního opatření - biopásy. Za účelem dosažení cíle byla provedena analýza vybraného podniku, který realizuje biopásy včetně posouzení systému agroenvironmentálního managementu. Součástí je též popis významných ptačích druhů, které tyto biopásy využívají a jejich význam v agroekosystému. Pozornost je věnována koroptvi polní (Perdix perdix). Pro hodnocení a návrh byl vybrán půdní blok, kde zemědělec realizuje odpovídající agroenvironmentální opatření, které reflektuje na výskyt koroptví. V souladu se zvolenou metodikou bylo provedeno vyhodnocení jeho přínosu pro podporu biodiverzity a byla navržena inovace opatření, která vede k šetrnému hospodaření s cílem vylepšení stávajícího managementu. Navržená inovace vychází z připravované zemědělské dotační politiky pro období 2014 -- 2020. Pro hodnocení přínosu opatření je použita metodika, která zohledňuje početnost ptáků a škody působené zvěří v dané lokalitě. V závěru jsou vyhodnoceny ekosystémové služby, které jsou poskytovány navrženým opatřením.
|
|
|
Společenstva epigeických brouků (Coleoptera) v různých typech biopásů
ŠEBÍK, Jakub
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována v různých typech agroekosystémů v podhorské oblasti Novohradských hor. Výzkum probíhal v letech 2009 a 2011. Na cílových plochách se nacházely různé druhy kulturních plodin, ve kterých byly místy vysety biopásy, to platí pro práci v roce 2009, a nebo založeny remízky, což je případ výzkumu v roce 2011. Cíl práce bylo ohodnotit, jak a jestli vůbec tyto krajinné struktury ovlivňují společenstva epigeionu. Metoda získávání dat spočívala ve sběru brouků pomocí zemních pastí. Tento materiál byl poté podroben identifikaci a na základě toho byly stanoveny parametry určující vliv popsaných stanovišť na epigeické brouky. Tyto parametry byly: druhová diverzita, abundance a podíl reliktních druhů v celkovém druhovém spektru. Bylo chyceno 3099 brouků a podařilo se určit 54 druhů. Cílovými skupinami brouků byly čeledi střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Výsledky byly pro obě skupiny rozdílné. Drabčíci byli méně početní než střevlíci. Drabčíci byli nejvíce zastoupení co do počtu byli v polních plodinách v roce 2011, nejméně v polních plodinách v roce 2009. Rozdíl v počtu brouků byl skutečně markantní. Druhová diverzita drabčíků byla rovněž nižší, než střevlíků. Výsledky se zdají být podobně zvláštní, jako abundance. Diverzita byla největší v polních plodinách v roce 2011, přičemž v roce 2009 na podobných stanovištích byla nejmenší. Zároveň téměř stejnou diverzitu zaznamenaly biopásy, což jsou stanoviště charakterem rozdílná od těch v polních plodinách. Pokud jde o střevlíky, jejich abundance nebyla tak rozkolísaná, jako u drabčíků. Nejvíce se objevovali v biopásech a nejméně v remízech. V polních plodinách v obou letech se objevovali v přibližně stejných množstvích. Druhová diverzita se ukázala být největší v remízech a nejmenší v polní kultuře v roce 2009. Nakonec na základě údajů o ekologii jednotlivých druhů, byly stanoveny výsledky v oblasti antropogenního ovlivnění společenstev brouků. Vyšlo najevo, že všechny populace jsou výrazně ovlivněny člověkem. Z výsledků vyplývá, že stanoviště typu biopás a remíz mají určitý pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků, zejména pokud jde o možnost přežití reliktních druhů brouků. Protože výsledky mají velmi nesourodý a místy protichůdný charakter, nedají se sumarizovat.
|
host ::
RSS.