|
|
Příjem soli u kojenců
KRÁLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá příjmem soli u kojenců. Toto téma je aktuální, protože v současnosti se mluví o nadměrném příjmu soli. V dětství se formuje pocit slané chuti, které ovlivňuje její následné vnímání. Dlouhodobý nadměrný příjem soli ve stravě může způsobit riziko pro vznik hypertenze. Podle profesora Jandy je doporučené denní množství soli pro kojence do 1 g. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat příjem soli u kojenců. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké množství soli ve stravě přijímají vybraní kojenci?" a "Jaký je rozdíl v příjmu soli mezi kojencem čistě kojeným, kojencem, který dostává příkrm mléčný a kojencem který dostává příkrm nemléčný?" Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje problematiku. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 4 kojencích. Do první skupiny byli zařazeni kojenci ve věku do 4 měsíců, do druhé 4-8 měsíců a do třetí 8-12 měsíců. Pro výzkum byl vybrán každý čtvrtý kojenec z databáze pacientů školitele. Od matek kojenců byl získán třídenní jídelníček kojenců, ze kterého byl následně propočítán v programu Nutriservis obsah soli. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou tabulek a slovního zhodnocení. Z výzkumu vyplývá, že mateřské mléko je ideální výživou pro kojence z hlediska příjmu soli. U všech vybraných kojenců nebyla překročena doporučená denní dávka soli. Nejméně soli přijímali kojenci, kteří byli kojeni mateřským mlékem a nejvíce, kteří dostávali příkrm nemléčný. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro studenty oboru Nutriční terapeut, ale i pro matky kojenců.
|
|
|
Formule v kojeneckém věku - složení, indikace
BOČKOVÁ, Jaroslava
Formule je umělá mléčná výživa, kterou lze v případě, nahradit mateřské mléko. Je důležité si uvědomit, že mateřské mléko je stále ?zlatým standardem? výživy kojence a formule je ?pouhou? náhražkou, to znamená, že mateřské mléko nemůže být plnohodnotně zastoupeno. Ve své bakalářské práci na téma Formule v kojeneckém věku ? složení, indikace jsem se proto zaměřila nejen na formule samotné, ale i na přirozenou výživu kojence mateřským mlékem. Teoretickou část bakalářské práce jsem si rozdělila na tři základní okruhy ? kojení, denní výživový režim a formule v kojeneckém věku. Ve své výzkumné práci jsem se zabývala složením umělé mléčné výživy, srovnávala jsem kojení s formulemi z pohledu matek, zajímala jsem se o důvody používání umělé mléčné výživy, o značky, které respondentky vyzkoušely. Dále jsem zjišťovala, zda jsou matky o výživě kojence dostatečně informovány. Použila jsem dvě metody kvalitativního výzkumu - obsahovou analýzu a metodu polostrukturovaných rozhovorů. Stanovila jsem si čtyři cíle: 1. Porovnat formule na českém trhu určené pro kojence, 2. Porovnat spokojenost kojících a nekojících matek se způsobem výživy dítěte, 3. Zjistit důvody užívání formulí a jaké formule ženy používají, 4. Zjistit, zda byly ženy informovány o způsobech a možnostech výživy kojence. Při řešení výzkumné otázky č. 1, zda odpovídá složení jednotlivých formulí požadavkům směrnice komise EU 2006/141/ES, jsem zjistila, že ne všechny hodnoty se s legislativou shodují. Mělo by se však přezkoumat, zda mohou být složky neodpovídající schválenému množství pro dítě škodlivé. Druhou otázku jsem na základě výzkumu složení umělé mléčné kojenecké výživy nebyla schopna určit. Vycházela jsem tedy z teoretické části práce a zhodnotila jsem kvalitu na základě nabízeného sortimentu jednotlivých značek českého trhu. V rámci tohoto porovnání je nejkvalitnější značka Nutrilon. Výzkumná otázka č. 3. byla, zda jsou ženy spokojenější s kojením či užíváním umělé mléčné výživy. Při srovnávání zkušeností kojících a nekojících matek s výživou kojenců jsem zjistila, že kojící matky jsou spokojenější, i přes potíže, se kterými se během kojení potýkají. Také jsem zjistila, že důvody užívání formulí se u respondentek lišily, stejně tak jednotlivé značky kojeneckých mlék. Žádná matka nezkoušela alternativní sójová, kozí ani ovčí mléka. Řídily se především radami odborníků a o těchto alternativách neuvažovaly, což je dle mého názoru dobře, nemyslím si, že tato mléka jsou vhodnou možností výživy kojence. Poslední výzkumná otázka byla zaměřena na informovanost respondentek o výživě kojence. Edukaci zdravotnickým personálem dané nemocnice uvedly všechny respondentky, ale některé nebyly spokojeny s kvalitou. S nedostatkem informací se pak setkaly některé matky u lékárníka a PLDD. Je zapotřebí, aby vedení daného zařízení kladlo důraz na správnou edukaci, protože kvalitní informace jsou základem kvalitní péče matky o dítě. Výsledky mé bakalářské práce by měly být předmětem dalšího podrobného šetření a podkladem, který poukazuje na nutnost zlepšení kvality podávaných informací z řad odborníků.
|
host ::
RSS.