|
|
Využití neokovaných koní v parkurovém skákání
MIHALIKOVÁ, Eliška
Nejen v České republice je nyní na vzestupu tzv. barefoot trend, tedy trend koní bez podkov, u kterých se dělá pouhá korektura. Na rozhodnutí, zda koně okovat či neokovat, má vliv několik faktorů. Mezi nejdůležitější patří pracovní využití koně a to, po jakém povrchu se kůň pohybuje, stav kopytní rohoviny a také ekonomické důvody. V práci byl porovnán management a sportovní výsledky 13 okovaných a 13 neokovaných parkurových koní. Koně byli rozděleni dle výkonnosti do 3 kategorií. Z hlediska struktury tréninku byl zjištěn pravděpodobně statisticky významný rozdíl (hodnota P0,05) pouze při porovnání doby strávené terénními vyjížďkami mezi okovanými a neokovanými koňmi kategorie Z a ZL. Okovaní koně trávili průměrně v terénu 198 minut za měsíc a neokovaní koně 100 minut za měsíc. Mezi objemy skokové a přiježďovací práce nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ani v jedné výkonnostní kategorii. Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl (hodnota P0,01) v průměru všech trestných bodů u koní výkonnosti ST*, T* a T**, kdy na neokovaného koně připadalo průměrně 3,1 trestného bodů a na okovaného koně 5,58 trestného bodu. Neokování nemělo vliv na sportovní výsledky koně, proto se majitelé koní a jezdci nemusí obávat horších výsledků ve sportu a kovat pouze v případě nekvalitní rohoviny.
|
|
|
Problematika podotrochlózy u koní a možnosti její léčby
Svačinová, Monika
Tato práce Podotrochlóza u koní a možnosti její léčby se zabývá problematikou související se střelkovým syndromem. Práce zahrnuje stručný anatomický přehled stavby kopyta, souhrn nejčastějších problémů a onemocnění kopyt. Dále jsou obsaženy možnosti původu a vzniku podotrochlózy, na které existuje více teorií. Může to být například důsledek otřesů v kopytě, trombóza nebo přestavba kostí. Zváženy jsou i možnosti výskytu v měkkých tkáních. Další kapitolou jsou možnosti diagnostiky a léčebné postupy, které lze dnes v praxi použít. Z nejlepších diagnostických metod je to jednoznačně magnetická resonance, která je průkopníkem v oblasti diagnostiky. Běžnější a dostupnější vyšetření je však rentgenodiagnostika a ultrasonograf. Terapeutických možností existuje mnoho a využívají se dle závažnosti onemocnění. Nejběžnější terapie je podkovářské ošetření. Dnes už se ale mnohem častěji vyskytují i medikamenty, které jsou dle studií vysoce účinné. Jsou to například bifosfonátové preparáty a kortikosteroidy. Nejdůležitější na celém onemocnění je zvládnutí vhodné prevence, jelikož je podotrochlóza degenerativní onemocnění a léčbou můžeme pouze tlumit následky.
|
host ::
RSS.