Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika mimořádných událostí se zaměřením na povodně v období od 1997 do 2007
Ľuptovský, Matěj ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Problematika mimořádných událostí se zaměřením na povodně v období od 1997 do 2007 Cíle práce: Charakterizovat druhy mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Zjistit, co vedlo k přijetí krizových zákonů a co je jejich obsahem. Vytvořit přehled ztrát v důsledku povodní. Metoda: Analýza a rozbor získaných informací orientovaných na problematiku mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Rozhovor s odborníkem ze složek integrovaného záchranného systému. Výsledky: Přehled mimořádných událostí. Popis mimořádných událostí. Příklady mimořádných událostí, vztahující se k ČR se zaměřením na povodně. Analýza povodní v období 1997 - 2007 z hlediska vzniku, vývoje a následků. Klíčová slova: Integrovaný záchranný systém, mimořádná událost, krizová situace, povodeň, krizové řízení.
Analýza povodní v České republice v období od 1997 do 2007
Ľuptovský, Matěj ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Analýza povodní v České republice v období od 1997 do 2007. Cíle práce: Charakterizovat druhy mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Zjistit co vedlo k přijetí krizových zákonů a co je jejich obsahem. Vytvořit přehled ztrát v důsledku povodní. Metoda: Analýza a rozbor získaných informací orientovaných na problematiku mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Rozhovor s odborníkem ze složek integrovaného záchranného systému. Výsledky: Přehled mimořádných událostí. Popis mimořádných událostí. Příklady mimořádných událostí, vztahující se k ČR se zaměřením na povodně. Analýza povodní v období 1997 - 2007 z hlediska vzniku, vývoje a následků. Klíčová slova: Integrovaný záchranný systém, mimořádná událost, krizová situace, záchranné a likvidační práce, povodeň, krizové řízení, hospodářská opatření, krizové zákony.
Postižené obyvatelstvo v domácnostech při mimořádných událostech
VLÁŠKOVÁ, Stanislava
Abstrakt Tématem bakalářské práce je ochrana postiženého obyvatelstva v domácnostech při mimořádných událostech. Hlavním cílem této práce je porovnat ochranu osob se zdravotním postižením při mimořádných událostech v domácnostech s ochranou osob se zdravotním postižením v sociálních zařízeních. Vlastní průzkum v rámci této práce tak bude spočívat v návštěvě domácností s osobami zdravotně postiženými bydlícími na vesnicích a ve městě České Budějovice a okolí. Dále bude tato práce zaměřena na zjištění obdobné situace v ústavech nacházejících se v okolí Českých Budějovic.
Problematika mimořádných událostí se zaměřením na povodně v období od 1997 do 2007
Ľuptovský, Matěj ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Problematika mimořádných událostí se zaměřením na povodně v období od 1997 do 2007 Cíle práce: Charakterizovat druhy mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Zjistit, co vedlo k přijetí krizových zákonů a co je jejich obsahem. Vytvořit přehled ztrát v důsledku povodní. Metoda: Analýza a rozbor získaných informací orientovaných na problematiku mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Rozhovor s odborníkem ze složek integrovaného záchranného systému. Výsledky: Přehled mimořádných událostí. Popis mimořádných událostí. Příklady mimořádných událostí, vztahující se k ČR se zaměřením na povodně. Analýza povodní v období 1997 - 2007 z hlediska vzniku, vývoje a následků. Klíčová slova: Integrovaný záchranný systém, mimořádná událost, krizová situace, povodeň, krizové řízení.
Analýza povodní v České republice v období od 1997 do 2007
Ľuptovský, Matěj ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Analýza povodní v České republice v období od 1997 do 2007. Cíle práce: Charakterizovat druhy mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Zjistit co vedlo k přijetí krizových zákonů a co je jejich obsahem. Vytvořit přehled ztrát v důsledku povodní. Metoda: Analýza a rozbor získaných informací orientovaných na problematiku mimořádných událostí se zaměřením na povodně. Rozhovor s odborníkem ze složek integrovaného záchranného systému. Výsledky: Přehled mimořádných událostí. Popis mimořádných událostí. Příklady mimořádných událostí, vztahující se k ČR se zaměřením na povodně. Analýza povodní v období 1997 - 2007 z hlediska vzniku, vývoje a následků. Klíčová slova: Integrovaný záchranný systém, mimořádná událost, krizová situace, záchranné a likvidační práce, povodeň, krizové řízení, hospodářská opatření, krizové zákony.
Informovanost studentů střední školy v problematice výskytů mimořádných událostí na území města Klatovy
BUREŠ, Jiří
Téměř každý den se lidé vystavují nebezpečí, které pro ně představují neočekávané situace, jako jsou živelní pohromy, dopravní nehody nebo nejrůznější havárie spojené s únikem nebezpečných látek. K omezení těchto mimořádných událostí přijímá stát nejrůznější opatření, jakými jsou například zákonné normy. Hlavním takovým opatřením je ochrana obyvatelstva. Ke zmírnění následků mimořádných událostí je potřeba, aby i občané věděli, jak se v takovýchto nepříznivých situacích zachovat, jak na ně reagovat a jak pomoci sobě a ostatním. To se ale neobejde bez neustálého vzdělávání. Výchova a vzdělávání obyvatelstva by měla začít už od útlého věku a během života by se znalosti v tomto směru měly prohlubovat. V teoretické části této práce jsou popisovány veškeré mimořádné události, se kterými se člověk může setkat. Ať už jsou to MU způsobené přírodou nebo zaviněné člověkem. Dále přibližuje postupy, které se týkají právě ochrany obyvatelstva. Jak se zachovat při zaznění signálu "všeobecná výstraha", jak se připravit na evakuaci a jak jí provádět nebo jak se v případě nebezpečí schovat. Dále se seznamuje i s krizovými stavy, které mohou nastat. Důležité jsou také postupy jednotlivých složek integrovaného záchranného systému, které hrají velikou roli při zdolávání mimořádných událostí. Závěrem teoretické části jsou vysvětleny základy statistiky, které představují velké procento výzkumné části. Cílem práce bylo zhodnotit znalosti studentů vybrané střední školy v problematice výskytu MU a vědomosti o činnostech vyplývajících pro občana v případě vzniku MU na území ORP Klatovy. Následně byly stanoveny dvě hypotézy, a to: H1: "Studenti vybrané střední školy jsou obeznámeni s možností vzniků mimořádných událostí na území města Klatovy" a H2: "Studenti vyšších ročníků mají více informací v problematice ochrany obyvatelstva než studenti nižších ročníků". K těmto cílům a ověření hypotéz bylo třeba sestavit anonymní dotazník zaměřený na toto téma a přistoupit s ním ke statistickému šetření. Šetření proběhlo na střední škole obchodní akademie v Klatovech a výzkumný soubor tvořilo 200 studentů. 100 studentů z 1. a 2. ročníků a 100 studentů z 3. a 4. ročníků. Dotazník obsahoval 13 otázek a vždy byla pouze jedna správná odpověď. Úspěšnost mezi jednotlivými otázkami byla velmi různorodá. Výsledky některých otázek byly zarážející, ale byly i otázky, které studenti vyplnil s přehledem. Pojem "všeobecná výstraha" zná pouze 21 % studentů. Znamená to tedy, že v případě zaznění tónu všeobecná výstraha nebude 79 % studentů vědět, co dělat. Naopak 90 % studentů ví s přehledem důležitá telefonní čísla, která je třeba vytočit v případě ohrožení. Pouze 39 % studentů má přehled o nebezpečí vyplývající pro ně na území ORP Klatovy z vodní nádrže Nýrsko. 86 % všech studentů má dobrý přehled o jednotlivých základních složkách integrovaného záchranného systému. Celkově studenti nižších ročníků uspěli se 49 % úspěšností. 42 % získali starší studenti. Tedy o 7 % méně. Prostřednictvím deskriptivní a matematické statistiky se docílilo k vyhodnocení stanovených hypotéz. Hypotéza č. 1 byla potvrzena na základě deskriptivní statistiky. Hypotéza č. 2 byla vyvrácena prostřednictvím matematické statistiky, což znamená, že studenti vyšších ročníků nemají více informací v problematice výskytu mimořádných událostí na území ORP Klatovy. Veškerá data jsou zpracována a prezentována v kapitole "Diskuse" a "Výsledky". Výsledky této práce byly předány představitelům vedení školy, kteří zprostředkovávají každoročně přednášky o mimořádných událostech a zásadách první pomoci v rámci turistického kurzu na Hracholuské přehradě. Otázky v dotaznících mohou být použity a řádně vysvětleny během těchto povinných kurzů v rámci prezentací, které se zaměří na jednotlivé otázky použité v dotazníku.
ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI LIDÍ PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH NA ÚZEMÍ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA
ČASTULÍKOVÁ, Marcela
Ve své práci jsem řešila zabezpečení Národního parku Šumava z pohledu vzniku mimořádných událostí. Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, jak je zajištěna bezpečnost lidí a zda efektivně funguje Integrovaný záchranný systém při vzniku mimořádných událostí v této oblasti. Při zpracování své práce jsem k dosažení výsledných hodnot, na základě kterých bych mohla navrhnout zefektivnění činnosti v Národním parku Šumava jsem zpracovala model dojezdů jednotek IZS na území Národního parku Šumava. Dále metoda, kterou jsem se dostala k výsledku práce, spočívala ve sběru dat a jejich vyhodnocení. Národní park Šumava je rozsáhlé a členité území a má svá specifika a odlišnosti při řešení mimořádných událostí. Ve své práci jsem navrhovala opatření k zajištění bezpečnosti jak pro různé složky IZS, tak z pohledu různých oblastí zabezpečení. Problematika bezpečnosti a zajištění obyvatel a návštěvníků byla už částečně řešena Správou národního parku Šumava, ale činnost Integrovaného záchranného systému v současné době stále ještě efektivní není. Ve svých návrzích jsem se zabývala doplněním činností v systému IZS a návrhy opatření, které by z mého pohledu zefektivnily a zkvalitnily činnost IZS a tím došlo k lepšímu zajištění na úseku bezpečnosti návštěvníků a lidí v národním parku. Výsledky mé práce budou použity pro zefektivnění činnosti JPO podniku Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a k námětům pro další změny v oblasti bezpečnosti v národním parku.
Integrovaný záchranný systém a mimořádné události se zaměřením na činnost Policie ČR.
VILDMAN, Radek
V České republice je pro zvládnutí a přípravu na mimořádné události vytvořen integrovaný záchranný systém, nejedná se o samostatnou organizaci jako takovou, ale o systém koordinovaných činností především základních složek, kterými jsou Hasičský záchranný sbor České republiky a jednotky požární ochrany, zařazené v plošném pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba České republiky. Právě součinnost-koordinace těchto základních složek integrovaného záchranného systému je naprosto podstatná pro účinnost-efektivitu zásahu v místě mimořádné události. Aby byl proces záchranných a likvidačních prací opravdu účinný, jsou pro vybrané mimořádné události zpracovány typové činnosti složek při společném zásahu. Tyto typové činnosti jsou zaměřené zejména na koordinaci složek v místě mimořádné události a koordinaci dotčených složek jejich operačními středisky. Cílem této práce bylo analyzovat činnost Policie ČR jako složky integrovaného záchranného systému v oblasti mimořádných událostí, poukázat na případné nedostatky a navrhnout formy zlepšení. Získané poznatky je možné využít pro odbornou přípravu osob, zejména z řad Policie ČR, které se zabývají problematikou řešení mimořádných událostí. Práce obsahuje výčet těchto složkami integrovaného záchranného systému schválených typových činností s odkazy na platné právní akty, analýzu úkolů vykonávaných Policií ČR v rámci jednotlivých typových činností. V závěru je poukázáno na rozdíly mezi teorií a praxí, které vyplynuly při zpracovávání této práce. Jedná se zejména o nedostatečné znalosti typových činností ze strany policistů a nedostatečné materiálové vybavenosti Police ČR jako složky integrovaného záchranného systému, zejména ochrannými prostředky k provádění úkolů spojených s možnou kontaminací policistů různými chemickými, biologickými a radioaktivními látkami apod.
Mimořádná událost s únikem nebezpečných látek a informování obyvatel o možnosti ohrožení
BURŠÍKOVÁ, Jana
V úvodu mé diplomové práce jsou objasněny některé základní pojmy a uveden stručný přehled a podmínky vzniku legislativních norem vztahujících se k řešené problematice a to zejména krizových zákonů, zákonů ve vztahu k nakládání s nebezpečnými látkami a atomového zákona. Ve druhé části analyzuji připravenost orgánů státu a územních samosprávných celků na nevojenské krizové situace (krizová legislativa, dokumentace krizového plánování) a na řešení mimořádných událostí, zdůrazňuji poslání a činnost integrovaného záchranného systému. V dalším textu je podrobně rozebrána legislativa vztahující se ke způsobu zabezpečení a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a radioaktivními látkami. Jedná se především o tyto o zákony: zákon o prevenci závažných havárií (povinnosti provozovatele zařízení nakládajícího s nebezpečnými látkami, účast veřejnosti a informování veřejnosti, výkon státní správy), zákon o chemických látkách a chemických přípravcích (klasifikace, zkoušení a registrace, označování a balení chemických látek a přípravků, přeprava nebezpečných látek), zákon o opadech a problematiku jaderné energie a ionizujícího záření upravuje atomový zákon (jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, opatření v zóně havarijního plánování). Tyto právní normy jsou doplněny a zpřesněny některými vyhláškami a nařízeními. Praktická část je zaměřená především na zjišťování úrovně znalostí a informovanosti obyvatel, v převážné většině žijících v okolí zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení a o vhodném chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. V úvodních řádcích praktické části uvádím charakteristiku průzkumu jako celku, vymezuji základní soubor respondentů (z hlediska čtyř identifikačních znaků), popisuji použitou metodiku. V další části jsou stručně charakterizovány zkoumané regiony z hlediska možnosti vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. Ke zpracování jsem využila formu dotazníku. Dotazník byl zaměřen na otázky znalostní (toxické účinky některých nebezpečných látek, označování nebezpečných látek, znalost tísňových čísel, zásady chování obyvatelstva při mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek, jaderná problematika). V příloze dotazníku zjišťuji zájem respondentů o tuto problematiku a jejich preference způsobů vhodného informování o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení. Výsledky průzkumu podrobně uvádím v kapitole s totožným názvem. V závěru práce uvádím některé doporučené formy ke zlepšení informovanosti obyvatelstva o mimořádných událostech s únikem nebezpečných látek. Závěr práce a diskuse je věnovaná shrnutí zjištěných výsledků, případně komparace výsledků s některými autory.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.