|
|
Vertical gradient of ambient air pollutant levels
Binda, Denis ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Zíková, Naděžda (oponent)
Znečistenie ovzdušia škodlivými polutantmi je považované za vážny problém ovplyvňujúci životné prostredie a mnohé jeho zložky. Účinná regulácia znečistenia je možná za predpokladu spoľahlivých dát získaných z meracích staníc naprieč celou krajinou, ktoré sa najčastejšie nachádzajú vo výške 2 m nad povrchom a majú stanovenú vlastnú reprezentatívnosť v horizontálnom smere. Reprezentatívnosť týchto staníc vo vertikále je však neznáma, čo predstavuje problém z dôvodu nedostatku informácií o relevantnosti týchto meraní pre štúdium pôsobenia znečisťujúcich látok v rozdielnej výške nad povrchom. V záujme zistenia vertikálneho profilu ozónu boli v praktickej časti spracované namerané koncentrácie z hladín 2, 8, 50 a 230 m, získané z Národní atmosférické observatoře Košetice v intervale od 6.9.2013 do 31.12.2020, ktoré boli využité na výpočet gradientu pre vybrané vrstvy, ktorý určuje, ako sa mení koncentrácia ozónu vo vertikále na 10 m (v práci je uvádzaný v jednotke [μg.m-3 /10 m]). Samotné koncentrácie ozónu vykazujú každoročnú periodicitu s vyššími hodnotami v letnom období (1.4.-30.9.) a nižšími hodnotami v zimnom období (1.10.-31.3.). Spočítaný gradient pre vrstvu 230-50 m vykazuje značnú stabilitu v priebehu roka bez výrazných zmien (rozmedzie hodnôt 0,30-0,43 v zimnom období a 0,30-0,50 v letnom...
|
|
|
Index kvality ovzduší jako nástroj pro hodnocení celkového znečištění ovzduší
Stráník, Vojtěch ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
6 Abstrakt Znečištění ovzduší má významný negativní vliv na lidské zdraví, k jehož akutním následkům patří v nejhorším případě i smrt. Vyvstává proto nutnost jednoduše a srozumitelně informovat veřejnost o aktuálním stavu ovzduší a jeho možných zdravotních následcích. Jako ideální nástroj se jeví indexy kvality ovzduší, jichž existuje velké množství. Tato práce se snaží pro případ hl. m. Prahy najít nejvhodnější index kvality ovzduší. Na základě dostupných dat (koncentrace O3, PM10, NO2, SO2 a CO) byly pro porovnání vybrány následující indexy: Air Quality Index, Aggregate Air Quality Index, Revised Air Quality Index, Common Air Quality Index a Pollution Index a také jejich modifikace odrážející evropské standardy v oblasti čistoty ovzduší. Jako kritérium vhodnosti použití konkrétního indexu byla nejprve zvolena míra, s jakou daný index vysvětluje dopady na zdravotní stav obyvatelstva (celkové denní počty úmrtí, denní počty úmrtí na choroby dýchací soustavy, denní počty úmrtí na choroby oběhové soustavy, denní počty hospitalizací z důvodů chorob dýchací soustavy a denní počty hospitalizací z důvodů chorob oběhové soustavy). Tento vztah byl zkoumán pomocí korelační analýzy, Kruskal- Wallisovým testem a regresní analýzou. Výsledky ukazují, že všechny použité indexy dobře vysvětlují zdravotní dopady. Druhým...
|
|
|
Analýza znečištění ovzduší města Ostravy: provoz průmyslových podniků
Pěčka, Petr ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Znečištění ovzduší je jednou z hlavních složek životní prostředí, která negativně ovlivňuje lidské zdraví. Vzhledem k celé řade zdravotních dopadů (zvýšená nemocnost, úmrtnost, výskyt rakoviny, kardiovaskulární onemocnění atd.) patří znečištění ovzduší ve městech k hlavním oblastem zájmu. Důvodem je vysoká koncentrace obyvatelstva. Třetí největší město České republiky Ostrava, které je předmětem této práce, patří dlouhodobě mezi nejvíce znečištěnou oblast republiky, a to zejména suspendovanými částicemi a polyaromatickými uhlovodíky. V porovnání se zbytkem republiky je v Ostravě stále vysoký podíl těžkého průmyslů a tím i významný zdroj znečištění ovzduší. Dalšími zdroji ve městě jsou doprava, lokální topeniště a pravděpodobně i přenos znečištění ze sousední industriální části Polska. Tato diplomová práce pracuje s dlouhodobými časovými řadami, zahrnující hlavně imise (PM10, SO2, NOx) a emise znečišťujících látek a meteorologické údaje. Přidanou hodnotou práce jsou data, o uzavírání a otevírání průmyslových provozů, respektive jejich jednotlivých částí. Cílem těchto dat je porovnání hladin koncentrací před a po uzavření nebo otevření konkrétního průmyslového závodu na území města Ostravy v průběhu posledních 35 let. Využitím těchto dat se doposud nikdo v Ostravě nezabýval. Klíčová slova: Městské...
|
|
|
Analýza znečištění ovzduší města Ostravy: provoz průmyslových podniků
Pěčka, Petr ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Znečištění ovzduší je jednou z hlavních složek životní prostředí, která negativně ovlivňuje lidské zdraví. Vzhledem k celé řade zdravotních dopadů (zvýšená nemocnost, úmrtnost, výskyt rakoviny, kardiovaskulární onemocnění atd.) patří znečištění ovzduší ve městech k hlavním oblastem zájmu. Důvodem je vysoká koncentrace obyvatelstva. Třetí největší město České republiky Ostrava, které je předmětem této práce, patří dlouhodobě mezi nejvíce znečištěnou oblast republiky, a to zejména suspendovanými částicemi a polyaromatickými uhlovodíky. V porovnání se zbytkem republiky je v Ostravě stále vysoký podíl těžkého průmyslů a tím i významný zdroj znečištění ovzduší. Dalšími zdroji ve městě jsou doprava, lokální topeniště a pravděpodobně i přenos znečištění ze sousední industriální části Polska. Tato diplomová práce pracuje s dlouhodobými časovými řadami, zahrnující hlavně imise (PM10, SO2, NOx) a emise znečišťujících látek a meteorologické údaje. Přidanou hodnotou práce jsou data, o uzavírání a otevírání průmyslových provozů, respektive jejich jednotlivých částí. Cílem těchto dat je porovnání hladin koncentrací před a po uzavření nebo otevření konkrétního průmyslového závodu na území města Ostravy v průběhu posledních 35 let. Využitím těchto dat se doposud nikdo v Ostravě nezabýval. Klíčová slova: Městské...
|
|
|
Index kvality ovzduší jako nástroj pro hodnocení celkového znečištění ovzduší
Stráník, Vojtěch ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
6 Abstrakt Znečištění ovzduší má významný negativní vliv na lidské zdraví, k jehož akutním následkům patří v nejhorším případě i smrt. Vyvstává proto nutnost jednoduše a srozumitelně informovat veřejnost o aktuálním stavu ovzduší a jeho možných zdravotních následcích. Jako ideální nástroj se jeví indexy kvality ovzduší, jichž existuje velké množství. Tato práce se snaží pro případ hl. m. Prahy najít nejvhodnější index kvality ovzduší. Na základě dostupných dat (koncentrace O3, PM10, NO2, SO2 a CO) byly pro porovnání vybrány následující indexy: Air Quality Index, Aggregate Air Quality Index, Revised Air Quality Index, Common Air Quality Index a Pollution Index a také jejich modifikace odrážející evropské standardy v oblasti čistoty ovzduší. Jako kritérium vhodnosti použití konkrétního indexu byla nejprve zvolena míra, s jakou daný index vysvětluje dopady na zdravotní stav obyvatelstva (celkové denní počty úmrtí, denní počty úmrtí na choroby dýchací soustavy, denní počty úmrtí na choroby oběhové soustavy, denní počty hospitalizací z důvodů chorob dýchací soustavy a denní počty hospitalizací z důvodů chorob oběhové soustavy). Tento vztah byl zkoumán pomocí korelační analýzy, Kruskal- Wallisovým testem a regresní analýzou. Výsledky ukazují, že všechny použité indexy dobře vysvětlují zdravotní dopady. Druhým...
|
host ::
RSS.