Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Modifikace plniva cementotřískových desek alternativními vláknitými plnivy
Dywor, Michal ; Vacula, Miroslav (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
V cementotřískových deskách se jako plnivo běžně užívá třísek jedlového nebo smr-kového dřeva. Zvyšující se nároky kladené na stavební materiály nutí technology vyvíjet nové druhy kompozitních materiálů využívající i alternativní zdroje plniv. V této práci jsou v rámci teoretické části specifikovány poznatky o funkci vláken v kompozitních systémech, jsou rozebrány vlastnosti pojiva a plniva cementotřískových desek a také alternativních materiálů. V části praktické jsou popsány zkušební metody, navrhnuty receptury a následně vyrobeny desky z nichž byly vyřezány zkušební tělesa určená pro zkoušení vlastností desek s alternativními plnivy.
Vývoj vysokohodnotného pórobetonu při využití alternativních zdrojů
Kostura, Patrik ; Janovský, Radek (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
S rostoucím trendem výstavby souběžně roste i poptávka po stavebních materiálech. Pórobeton je ve stavebnictví hojně používaný, čímž vzniká snaha zlevnit výrobu a zároveň šetřit životní prostředí. Cílem této práce je za pomocí alternativních surovin jako náhrady křemičitého písku vyvinout vysokohodnotný pórobeton. Jako možná náhrada byly vybrány: vyzdívka Silica, slévárenský písek a šamotové valounky. Sledoval se vliv dvou klíčových parametrů – měrný povrch (130, 240 a 350 m2·kg-1) a množství náhrady křemičitého písku (10, 30 a 50 %). Byly testovány dva režimy autoklávování (7 a 12 hodin izotermické výdrže na teplotě 190 °C). Na základě fyzikálně-mechanických a mineralogických vlastností, určených na pórobetonových kompozitech, byl vybrán ideální měrný povrch 240 m2·kg-1 a určena doba izotermické výdrže 7 h (teplota 190 C, tlak 1,4 MPa). Z optimálních záměsí byly za pomocí Al- prášku vytvořeny vzorky s makropórovitou strukturou. Na vzorcích se následně stanovily fyzikálně-mechanické vlastnosti a mikrostrukturální rozbor (XRD, SEM). Jako ideální byly vybrány receptury s 50% náhradou písku šamotovými valounky a 10% náhradou slévárenského písku. Důvodem byla o 10 % vyšší pevnost v tlaku a také nárůst koeficientu konstruktivnosti oproti referenčnímu vzorku.
Výzkum alternativních izolačních materiálů a jejich použití v dřevostavbách
Brázdová, Šárka
Tato bakalářská práce, prováděná formou výzkumu, se zabývá porovnáním alternativních izolačních materiálů a jejich využití v dřevostavbách. Jedná se o celulózovou izolaci a izolaci z houbového mycelia. Oba druhy materiálů budou využity v dřevostavbě s nosnou konstrukcí ze dřeva. V teoretické části je věnována pozornost charakteristice a možnosti využití izolačních materiálů. V druhé části práce jsou zpracovány naměřené hodnoty, jejich posouzení a vzájemné porovnání.
Vývoj vysokohodnotného pórobetonu při využití alternativních zdrojů
Kostura, Patrik ; Janovský, Radek (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
S rostoucím trendem výstavby souběžně roste i poptávka po stavebních materiálech. Pórobeton je ve stavebnictví hojně používaný, čímž vzniká snaha zlevnit výrobu a zároveň šetřit životní prostředí. Cílem této práce je za pomocí alternativních surovin jako náhrady křemičitého písku vyvinout vysokohodnotný pórobeton. Jako možná náhrada byly vybrány: vyzdívka Silica, slévárenský písek a šamotové valounky. Sledoval se vliv dvou klíčových parametrů – měrný povrch (130, 240 a 350 m2·kg-1) a množství náhrady křemičitého písku (10, 30 a 50 %). Byly testovány dva režimy autoklávování (7 a 12 hodin izotermické výdrže na teplotě 190 °C). Na základě fyzikálně-mechanických a mineralogických vlastností, určených na pórobetonových kompozitech, byl vybrán ideální měrný povrch 240 m2·kg-1 a určena doba izotermické výdrže 7 h (teplota 190 C, tlak 1,4 MPa). Z optimálních záměsí byly za pomocí Al- prášku vytvořeny vzorky s makropórovitou strukturou. Na vzorcích se následně stanovily fyzikálně-mechanické vlastnosti a mikrostrukturální rozbor (XRD, SEM). Jako ideální byly vybrány receptury s 50% náhradou písku šamotovými valounky a 10% náhradou slévárenského písku. Důvodem byla o 10 % vyšší pevnost v tlaku a také nárůst koeficientu konstruktivnosti oproti referenčnímu vzorku.
Modifikace plniva cementotřískových desek alternativními vláknitými plnivy
Dywor, Michal ; Vacula, Miroslav (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
V cementotřískových deskách se jako plnivo běžně užívá třísek jedlového nebo smr-kového dřeva. Zvyšující se nároky kladené na stavební materiály nutí technology vyvíjet nové druhy kompozitních materiálů využívající i alternativní zdroje plniv. V této práci jsou v rámci teoretické části specifikovány poznatky o funkci vláken v kompozitních systémech, jsou rozebrány vlastnosti pojiva a plniva cementotřískových desek a také alternativních materiálů. V části praktické jsou popsány zkušební metody, navrhnuty receptury a následně vyrobeny desky z nichž byly vyřezány zkušební tělesa určená pro zkoušení vlastností desek s alternativními plnivy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.