|
|
Vliv obnovy travních porostů na produkci a kvalitu píce a na rentabilitu u ekologicky hospodařícího podniku
Vysloužil, Jan
Diplomová práce hodnotí vlivy různých způsobů obnov travních porostů. Srovnávají se tři varianty – původní travní porost, obnova komerční směsí a obnova regionální směsí, na dvou lokalitách v obci Štítná nad Vláří – Popov v Bílých Karpatech. Literární rešerše se věnuje významu travních porostů a jejich obnovám v souladu s principy ekologického zemědělství. Dále jsou představeny podmínky CHKO Bílé Karpaty. Výzkumná část popisuje výsledky ročních výnosů suché píce, kvality travního porostu podle krmné hodnoty a zastoupení rostlinných druhů. Porost obnovený komerční směsí vykazoval nejvyšší výnosy (3,73 t/ha) i kvalitu, u regionální směsi nebyl efekt obnov na výnos píce průkazný. Na závěr je provedeno ekonomické vyhodnocení obnov travního porostu pomocí příspěvku na úhradu při produkci sena. Ten pro obnovu komerční travní směsí činil -2093 Kč/ha, výnosový práh byl určen na 4,7 t/ha. Obnova pomocí regionální směsi byla vyhodnocena jako ještě více nerentabilní z důvodu příliš vysokých nákladů na osivo.
|
|
|
Produkce rostlinné biomasy luk obnovených na orné půdě
Křivská, Aneta ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitomský, Martin (oponent)
Bělokarpatské louky patří mezi druhově nejbohatší rostlinná společenstva světa, přesto byla jejich značná rozloha v minulosti rozorána. I přes upuštění od intenzivního způsobu zemědělství a snahu o následnou obnovu původní druhové bohatosti na bývalých orných půdách, trvající přes 20 let, jsou stále patrné rozdíly mezi loukami obnovenými na orné půdě a loukami původními, s dlouhodobě nenarušenou půdou. K porozumění, proč tomu tak je, může pomoci změření dynamiky produkce rostlinné biomasy v průběhu roku a zda se liší mezi oběma typy luk. Výzkum probíhal na třech dvojicích bělokarpatských luk, které jsem sledovala ve dvou termínech - na začátku vegetační sezóny v květnu a před sečí v červnu v roce 2023. Ve všech dvojicích luk, vyskytujících se ve vzájemné blízkosti, byla jedna z luk obnovená po předchozí orbě a druhá původní, orbou nezasažená. Na každé lokalitě jsem odebrala nadzemní biomasu v pěti plochách o rozměru 40 × 40 cm. Biomasa byla posléze roztřízena na funkční skupiny (graminoidy, bobovité, ostatní dvouděložné) a na mrtvou biomasu, usušena a zvážena. Ukázalo se, že více biomasy se vyskytuje spíše na obnovených loukách. Tento rozdíl však tvořila mrtvá biomasa, které bylo na obnovených loukách více. Z hlediska celkové živé biomasy vykazovaly oba dva typy luk stejnou produktivitu. Louky se...
|
|
|
Dynamika uchycení rostlin v experimentálním dosevu do luk obnovených na orné půdě
Šťástková, Eva ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Marie (oponent)
Louky Bílých Karpat patří mezi druhově nejbohatší louky světa, i přesto ale byla v minulosti jejich značná rozloha rozorána. V posledních dvou dekádách zde probíhá jeden z největších projektů ekologické obnovy ve Střední Evropě, který má za cíl z bývalých polí opět vytvořit druhově bohatou louku. I relativně druhově bohatá regionální směs nemůže obsáhnout původní druhovou bohatost a obnova luk je po výsevu závislá na samovolné kolonizaci lučních druhů, které se ale musí uchytit v prostředí značně pozměněném oproti původní nenarušené louce. Je proto otázkou, do jaké míry může být jejich kolonizace úspěšná, případně zda je možné je do druhově ochuzené obnovené louky doset a podpořit tak formování diverzifikovanějšího lučního společenstva. Proto jsem experimentálně porovnávala uchycení (počet jedinců v průběhu vegetační sezóny 2021) deseti lučních druhů ve výsevu na třech obnovených loukách (starých 20 let od obnovy) a třech loukách původních, které se vyskytovali v jejich blízkosti a sloužili jako referenční ekosystém. Experimentální výsev proběhl na podzim 2020 do narušených a nenarušených mikrostanovišť 20 cm × 20 cm. Všechny druhy, alespoň v malé míře vyklíčily a přežily první rok experimentu. Počet semenáčků byl ovlivněn typem louky, narušením porostu i datem pozorování a preference pro tyto...
|
|
| |
|
|
Liší se klíčivost vybraných druhů vstavačovitých rostlin\nl{} na přirozených a obnovených loukách?
SUCHÁČEK, Pavel
Práce se zabývá klíčivostí 6 druhů orchidejí na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, konkrétně druhů Platanthera bifolia, Neottia ovata, Anacamptis pyramidalis, Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Traunsteinera globosa a Orchis militaris, a to na různě starých obnovených loukách. Jako kontrola sloužily NPR Zahrady pod Hájem a Čertoryje. U všech druhů bylo zjištěno počáteční stádium klíčení (nabobtnalé embryo s rhizoidy), a to na obnovených plochách i kontrolních plochách. Pokročilé stádium klíčení (mykorhizní stav semene - protokorm) bylo na obnovených loukách zaznamenáno u tří druhů (GC, NO, PB), na kontrolních plochách byly protokormy zaznamenány u všech druhů. Dalším cílem bylo pomocí molekulárních metod identifikovat, s jakými mykorhizními houbami se tyto modelové druhy pojí.
|
|
|
Vliv krajinného kontextu na průběh obnovy bělokarpatských luk
ČERNÁ, Ivana
Práce hodnotí metody ekologické obnovy suchých trávníků. Pro 34 luk v Bílých Karpatech, které byly během posledních deseti let obnoveny vysetím regionální směsi semen, byl stanoven index izolovanosti. Práce dále zkoumá vztahy mezi izolovaností, rokem zatravnění a počtem druhů, které se uchytily na studovaných obnovených plochách spontánní sukcesí.
|
host ::
RSS.