Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití prvků vývojové kineziologie v rámci prevence vertebrogenních poruch
KAMÍROVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá využitím prvků vývojové kineziologie v rámci prevence vertebrogenních poruch. V teoretické části je popsána anatomie zad, dále nejčastější vertebrogenní poruchy, kterým lze terapií zabránit. Další kapitoly jsou věnovány hlubokému stabilizačnímu systému páteře, vývojové kineziologii, kde jsou podrobněji popsána jednotlivá stadia vývoje. Z těch vycházejí cviky následně využité v cvičební jednotce. Poslední kapitola teoretické části popisuje jednotlivé metody založené na neurofyziologickém podkladu, se kterými se můžeme nejčastěji setkat při terapii vertebrogenních poruch. Mezi ně patří DNS koncept, Vojtův princip, terapie dle Roswithy Brunkow a ACT metoda. Praktická část obsahuje cvičební jednotku vytvořenou na základě pozic vývojové kineziologie a využívající poznatků z teoretické části. Pro zhodnocení efektivity této cvičební jednotky jsou součástí práce čtyři kazuistiky. Výzkumný soubor tvořili tři ženy a jeden muž ve věku od 20 do 27 let, všichni aktivní sportovci. Po dobu čtyř měsíců cvičili cvičební jednotku dvakrát týdně doma a jednou za měsíc docházeli na individuální terapii kvůli kontrole správného provádění cvičení. Pro výzkum jsem využila následných metod: kineziologický rozbor s důrazem na anamnézu, aspekční vyšetření a funkční testy, mezi které jsem zařadila dynamické vyšetření páteře a testy na hluboký stabilizační systém dle Koláře. Testování při vstupním a výstupním vyšetření bylo totožné. Pro zhodnocení efektu cvičební jednotky jsem využila polostrukturovaný rozhovor se zaměřením na subjektivní pocity z terapie a pro detekci nejefektivnějšího cviku dle probandů. Z výsledků terapií je zjevný pozitivní efekt cvičební jednotky založené na pozicích vývojové kineziologie na funkci pohybového systému, kdy probandi udávají subjektivní zlepšení postury a u všech došlo k výrazným pozitivním změnám zejména v testování hlubokého stabilizačního systému. Jako nejefektivnější cvik byl vyhodnocen cvik č. 1 - pozice 3. měsíce vleže na zádech se souhyby končetin.
Vliv hlubokého stabilizačního systému na pohybový aparát
Burianová, Zuzana ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
5 Abstrakt Název: Vliv hlubokého stabilizačního systému na pohybový aparát Cíle: Cílem studie je prokázat vliv terapeutických postupů na hluboký stabilizační systém s využitím některých vyšetřovacích metod a principů používaných v praxi v oboru fyzioterapie. Metody: Diplomová práce má charakter případové studie. Je zpracována experimentální formou na základě kvalitativního výzkumu. Pro výzkum bylo záměrně vybráno pět klientů, kteří měli obtíže v oblasti krční, hrudní a bederní páteře. Aplikací cvičebních postupů byla snaha prokázat pozitivní účinek na hluboký stabilizační systém. Z vyšetřovacích metod byly použity: anamnéza, statické orientační vyšetření, goniometrické orientační vyšetření páteře, hodnocení držení těla, vyšetření posturální stabilizace, palpace, stereotyp flexe krku dle Lewita a "S" reflex. Testování bylo provedeno dvakrát, s odstupem 3 až 4 měsíců. Výsledky: Výsledky prokázaly výrazné zlepšení stavu u čtyř klientek z pěti. Zmírnily se, nebo dokonce vymizely bolesti, parestézie nebo ztuhlost krční, hrudní či bederní oblasti páteře. Zlepšilo se posturální držení a aktivace svalového korzetu. Cvičení také pozitivně působilo na stereotyp dýchání a potvrdila se nutná aktivní spolupráce klientů pro co nejefektivnější účinek na hluboký stabilizační systém. Klíčová slova: páteř, hluboký...
Ověření vlivu speciálních cvičení ve fyzioterapeutických centrech v Jihlavě
POLÁK, Ondřej
Bolest zad je jedním z nejrozšířenějších onemocnění na celém světě. Tato práce je zaměřena na speciální cvičení a léčebné metody pro jedince s bolestí v oblasti zad. V první části je popsán pohybový aparát, funkce svalů a použité metody a cviky na odstranění bolesti ve fyzioterapii. K výzkumu, byly vybrány fyzioterapeutická centra a osloveny osoby s problémy se zády. Podstatou výzkumu bylo měření kloubního rozsahu pohybu, odstranění svalových dysbalancí a vysvětlení speciálních cviků jedincům na protažení zkrácených a posílení ochablých svalů v dané oblasti. Měření probíhalo ve dvou fázích, vstupní a výstupní měření a úkolem bylo zjištění vlivu cvičení a stanovených léčebných metod na odstranění nebo zmírnění svalových dysbalancí a bolesti zad. Výzkum probíhal ve třech fyzioterapeutických a rehabilitačních zařízeních v Jihlavě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.