|
|
Hybridizace jeseterů
SHIVARAMU, Sahana
Tato studie se zaměřila na různé typy hybridizace a jejich dopady na porovnávané reprodukční rysy (oplozenost a líhnivost) a rysy související s fitness, jako je rychlost růstu, míra kumulativního přežití, kritické rychlosti plavání a specifická rychlost růstu jeseterů a jejich úroveň heterozygozity mezi čistými plemeny a hybridy pomocí souboru mikrosatelitních lokusů. Produkce vnitrodruhových hybridů mezi různými populacemi je jednou z účinných strategií v akvakultuře pro zisk lepšího potomstva. Kromě toho je klíčové sledovat genetický stav populace před produkcí hybridů. Populační genetická analýza populace jesetera malého z Dunaje a Volhy ukázala, že obě populace jsou geneticky odlišné. Navíc se ukázalo, že genová diverzita a úroveň heterozygozity je v populaci Dunaje ve srovnání s populací Volhy vysoká. Intraspecifičtí hybridi vzniklí mezi Dunajskou a Volhovskou populací jesetera malého byli podrobeni užitkovým testům. Významné účinky hybridní zdatnosti byly zaznamenány vzhledem k průměrné hmotnosti a kumulativnímu přežití produkovaných hybridů, jakož i v reprodukčních vlastnostech, jako je míra oplozenosti a líhnovosti. Výsledky kritické rychlosti plavání při měnících se teplotách neprokázaly žádné významné rozdíly mezi čistými plemeny a hybridy, které navíc neprokázaly žádný účinek vnitrodruhové hybridizace na kritickou rychlost plavání v juvenilním stadiu. Průměrný počet alel a úroveň heterozygozity byla významně vyšší u jednoho z reciprokých hybridů. To naznačuje, že se nejedná pouze o produkci hybridů, ale vždy je nutné zaujmout pozici individuální populace v hybridizační matrici. Bylo provedeno podrobné zkoumání vlastností souvisejících s fitness (růstová rychlost a kumulativní přežití) u čistých plemen jesetera ruského a sibiřského a jejich mezidruhových hybridů. Naše výsledky ukázaly, že oba hybridi (i reciproční) byly lepší než oba mateřské druhy v jednom ze zkoumaných rysů souvisejících s fitness. Jeden z hybridů (jeseter ruský × jeseter sibiřský) zaznamenal nejlepší tempo růstu a jeho vzájemný hybrid zaznamenal nejlepší míru přežití (jeseter sibiřský × jeseter ruský). Ačkoli nebyl pozorován významný rozdíl v hladinách heterozygotnosti mezi čistými plemeny a hybridy, průměrný počet alel byl významně vyšší u hybrida jesetera sibiřského × jesetera ruského. Experimentální křížení druhů jeseterů (jesetera sibiřského a malého) s rozdílnými hladinami ploidií a počtem chromozomů, následované molekulárním ověřením získaných potomků a vyšetřením vlastností souvisejících s fitness odhalily, že jeden z hybridů byl lepší než čisté plemeno. Hladiny heterozygotnosti byly navíc významně vysoké u jednoho z hybridů. Obecné pravidlo negativní interakce, ke které mohlo dojít mezi rodičovskými geny s různou ploidií a jeho zjevným dopadem na mezigenerační hybridní genom, nebylo v naší studii podpořeno. Vzhledem k důkazům a pozorováním, které tato studie poskytuje za kontrolovaných podmínek, by výše uvedení vnitrodruhoví a mezidruhoví hybridi mohli být navrženi pro intenzivní akvakulturu a mohli by být také vhodní pro polykulturní populace. Pokud jde o růstové vlastnosti sledovaných hybridů, mohou tito hybridi v případě jejich uvolnění do volné vody představovat významné konkurenční riziko pro divoké populace čistých druhů jeseterů. Kromě toho, vzhledem k snadné hybridizaci jeseterovitých ryb v akvakultuře, stejně tak i ve volných vodách, představuje tento problém značný potenciál pro další vědecký výzkum zaměřený na využívání různých typů hybridů v akvakultuře, jakož i jejich dopad na čistá plemena ve volné vodě.
|
|
|
Odhad genetické variance užitkových vlastností kapra obecného s cílem předpovědět potenciál selekčního šlechtění v rybničních podmínkách chovu
PRCHAL, Martin
Hlavním cílem této práce bylo prostudovat genetickou varianci užitkových znaků kapra obecného v rybničních podmínkách chovu a na jejich základě odhadnout perspektivy dlouhodobě udržitelného selekčního programu. Ve všech prezentovaných studiích byl použit Amurský lysec (AL) a syntetická linie maďarských lysců (HSM). Většina studovaných užitkových znaků vykázala dostatečnou genetickou varianci (h2 = 0.12 1.0), což ukazuje na dobrý potenciál pro jejich genetické zlepšování s využitím selekčního šlechtění. Navíc se ukázalo, že selekce kapra obecného by měla být v rybničních podmínkách optimálně prováděna po druhém zimování. Zimní období (přezimování) je často kritickým obdobím v chovu kapra. Z tohoto důvodu bylo studováno genetické pozadí znaků, jež mohou mít vliv na přezimování. Nejvyšší pozornost byla věnována obsahu tuku ve svalovině a hmotnosti ryb a jejich dynamice v průběhu zimního a následného třetího vegetačního období. Bylo zjištěno, že selekce na i) nižní obsah tuku před a po zimě, ii) nižší pokles obsahu tuku a hmotnosti těla během zimy, iii) vyšší kondiční faktor mohou vést k obecně lepšímu přežití ryb a také k lepšímu růstu během třetí vegetační sezony. Bohužel přímá selekce na výtěžnost není možná na živých kandidátech. Nicméně morfologické prediktory, které se mohou měřit in vivo, jsou považovány za zajímavou alternativu. Z tohoto důvodu byla zkombinována externí a interní měření z 1553 ryb a pomocí lineární regrese byly předpovězeny log-log reziduály (Logr) výtěžnostních ukazatelů. Bylo zjištěno, že přesnost předpovědi jateční výtěžnosti může být spolehlivá. Z genetické hlediska jsou kombinované modely pro odhad výtěžnosti (h2 = 0.48 0.63) a dokonce i jednotlivé prediktory h2 = (0.34 0.72) vysoce dědivé a příznivě korelované s Logr jatečními výtěžnostmi. Lze tedy říci, že selekce s využitím předpovězených hodnot má zajímavou perspektivu pro genetické zlepšování jateční výtěžnosti kapra obecného. Dále byly studovány genetické parametry obsahu mastných kyselin ve filetě a užitkových vlastností tržního kapra obecného chovaného v polointenzivních podmínkách. Pro analýzu mastných kyselin bylo zpracováno 158 jedinců. Míra dědivosti obsahu tuku ve svalovině, některých skupin mastných kyselin a většiny užitkových znaků byla střední až vysoka (0.23 0.62). Genetické korelace ukázaly, že genetické zlepšování růstu selekčním šlechtěním ve středoevropských podmínkách chovu by bez změny technologie chovu pravděpodobně negativně ovlivnilo kvalitu masa. Nakonec byla využita metoda založená na náhodném sekvenování úseků po štěpení DNA s využitím restrikčních enzymů (tzv. RAD sekvenování). Byly konstruovány středně-husté genetické mapy (12,311 SNPs) a nalezené jedno nukleotidové polymorfismy (SNPs) byly využity pro určení rodičovství a testování účinnosti selekce s využitím těchto markerů (tzv. MAS, marker assisted selection) pro rychlost růstu a odolnost vůči Koi herpes viróze (KHV). Pro růst nebyl identifikován žádný významný lokus (tzv. QTL, quantitative trait locus). Nicméně genomická predikce plemenné hodnoty pro rychlost růstu by mohla překonat selekci založenou na rodokmenu a zvýšila by efektivitu selekce až o 18%. Na druhou stranu byl ve vazebné skupině 44 identifikován poměrně významný QTL pro odolnost vůči KHV vysvětlující přibližně 7% aditivní genetické variance tohoto znaku. Prezentované výsledky v této práci přinášejí další důkazy podporující využití selekčního šlechtění kapra obecného i v tradičních podmínkách rybničního chovu. Je však zřejmé, že technologie chovu kapra bude vyžadovat vhodné úpravy. Skutečný dopad selekčního šlechtění na ekonomiku chovu by měl být navíc ověřen výpočtem realizovaných dědivostí, skutečným genetickým ziskem a celkovým výnosem rybí biomasy geneticky zlepšených populací z jednotky plochy rybníka.
|
host ::
RSS.