Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
Camp Phenomenon and its Manifestation and Forms in Contemporary Popular Music
Hudzíková, Eliška ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT HUDZÍKOVÁ, Eliška. Fenomén camp a jeho prejavy a podoby v súčasnej populánej hudbe. [Diplomová práca]. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta humanitních studií; Katedra Elektronickej kultúry a Sémiotiky. Školiteľ: Mgr. Felix Borecký. Stupeň odbornej klasifikácie: Magister. Praha: FHS UK, 2015. Vo svojej diplomovej práci sa zaoberám fenoménom camp. Ide o široký a ťažko uchopiteľný fenomén a tak sa budem snažiť dôjsť k univerzálnej definícii pojmu, prípadne k niekoľkým základným definíciám, z ktorých budem vychádzať. Východiskom v tejto časti práce pre mňa bude esej Susan Sontagovej - "Poznámky o fenoménu camp" ("Notes on a camp"). Tieto definície následne aplikujem na súčasnú (koniec 20. a začiatok 21. storočia) populárnu hudbu a budem hľadať campy prejavy v tvorbe alternatívnych aj mainstreamových autorov a performerov, pričom predmetom môjho skúmania bude hlavne vizuálna stránka ich tvorby - kostýmy, videoklipy, … Hranica toho, čo je a čo už nie je campy je veľmi neurčitá a tak ju chcem na vybraných vzorkách vymedziť a tiež poukázať na fakt, že určité podoby campu konzumujeme bez toho, aby sme si toho boli vedomí. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: camp, campy, gýč, gay kultúra, populárna nezávislá hudba, nezávislá hudba, Susan Sontag, copycat,
Camp Phenomenon and its Manifestation and Forms in Contemporary Popular Music
Hudzíková, Eliška ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT HUDZÍKOVÁ, Eliška. Fenomén camp a jeho prejavy a podoby v súčasnej populánej hudbe. [Diplomová práca]. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta humanitních studií; Katedra Elektronickej kultúry a Sémiotiky. Školiteľ: Mgr. Felix Borecký. Stupeň odbornej klasifikácie: Magister. Praha: FHS UK, 2015. Vo svojej diplomovej práci sa zaoberám fenoménom camp. Ide o široký a ťažko uchopiteľný fenomén a tak sa budem snažiť dôjsť k univerzálnej definícii pojmu, prípadne k niekoľkým základným definíciám, z ktorých budem vychádzať. Východiskom v tejto časti práce pre mňa bude esej Susan Sontagovej - "Poznámky o fenoménu camp" ("Notes on a camp"). Tieto definície následne aplikujem na súčasnú (koniec 20. a začiatok 21. storočia) populárnu hudbu a budem hľadať campy prejavy v tvorbe alternatívnych aj mainstreamových autorov a performerov, pričom predmetom môjho skúmania bude hlavne vizuálna stránka ich tvorby - kostýmy, videoklipy, … Hranica toho, čo je a čo už nie je campy je veľmi neurčitá a tak ju chcem na vybraných vzorkách vymedziť a tiež poukázať na fakt, že určité podoby campu konzumujeme bez toho, aby sme si toho boli vedomí. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: camp, campy, gýč, gay kultúra, populárna nezávislá hudba, nezávislá hudba, Susan Sontag, copycat,
The victimization of women by men - "hunters" and "consumers" - in Margaret Atwood's novels The Edible Woman and Surfacing
Skřivanová, Martina ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ranou tvorbou kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové - romány Žena k nakousnutí (1969) a Z hlubin (1972). Práce se zaměřuje na viktimizaci a objektifikaci ženských postav skrze fotografování a konzumaci. Tato dvě témata jsou stěžejní pro dvě kapitoly statě bakalářské práce. První kapitola se zabývá teorií fotografie Susan Sontagové a Rolanda Bartha a aplikuje ji na oba romány. Pomocí fotoaparátu či kamery získává muž nad ženou nadvládu. Podobně jako střelná zbraň je fotoaparát jednoduše ovládán pomocí spouště, která přemění osobu svého zájmu na trofej - předmět v neměnné pozici, se kterým lze lehce manipulovat. Práce se proto také zabývá podobnostmi mezi ženskými a zvířecími obětmi a lovením. Roland Barthes se ve Světlé komoře (1980) věnuje pozóváním před fotografem. Je přesvědčen, že v momentu fotografování ze sebe osoba čekající na stisknutí spouště sama vytvoří objekt a ztrácí tak své vlastní já - s touto verzí vyobrazené osoby může fotograf potom naložit podle sebe. Pohled fotoaparátu a kamery je bezohledný a kořistnický, což je v práci rozvedeno pomocí feministické teorie Laury Mulveyové, která ve své antologii Vizuální a jiné slasti (1989) tvrdí, že fotoaparát je nástavbou mužského objektifikujícího pohledu. Druhá kapitola se zabývá konzumací. Hlavním argumentem...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.