|
Detekce patogenů lilku bramboru přenosných sadbou
Bačová, Nikola
Tato bakalářská práce se zaměřuje na patogeny lilku bramboru přenosné sadbou a metody stanovení těchto patogenů prostřednictvím polymerázové řetězové reakce (PCR). V práci jsou popsány metody detekce patogenů Rhizoctonia solani a Helminthosporium solani. Oba patogeny, jak Rhizoctonia solani, tak i Helminthosporium solani, jsou významnými patogeny lilku bramboru, ovlivňující vzhled a prodejnost hlíz a zároveň omezující použití napadené sadby. Pro patogen Rhizoctonia solani byla optimalizována metodika detekce a kvantifikace pomocí real-time polymerázové řetězové reakce (qPCR) za použití primerů ARSF4/R4 a pro patogen Helminthosporium solani byla optimalizována metodika detekce pomocí qPCR za použití primerů Hs1NF1/Hs2NR1.
|
|
Vliv kapkové závlahy konzumních brambor na výnos a kvalitu hlíz
Pařenica, Lukáš
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnocení vlivu kapkové závlahy na dosažený výnos a kvalitu vybraných konzumních odrůd brambor. Polní pokus byl založený v pokusných letech 2016 – 2017, na pozemcích polní pokusné stanice AF MENDELU v Žabčicích u Brna. V pokusech byly použity dvě konzumní odrůdy brambor s rozdílnou délkou vegetační doby - velmi raná odrůda Monika a poloraná odrůda Jolana. V pokusech byl sledovaný vliv doplňkové kapkové závlahy na výnos a škrobnatost hlíz. Pokus se skládal ze čtyř variant vždy ve čtyřech opakováních. Jednotlivé varianty byly: Kontrola, P60, P65 a P70 % využitelné vodní kapacity. Na základě dosažených výsledků je možné konstatovat, že kapková závlaha je velmi účinný a efektivní způsob, jak zvýšit výnos a kvalitu brambor. Z praktických a ekonomických důvodů, se jeví jako optimální varianta kapkové závlahy zajišťující střední vlhkost půdy P60 až P65.
|
|
Zhodnocení výnosových parametrů vybraného sortimentu konzumních brambor na dvou různých lokalitách
Lang, Petr
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení dosažených výnosů a kvality vybraného sortimentu konzumních odrůd brambor ve dvou různých lokalitách. Zhodnocen byl celkový výnos tržních hlíz, počet hlíz pod trsem a škrobnatost. Polní pokus byl založen 27. 3. 2017 na pozemcích rodinné farmy v Ivani u Pohořelic a 24. 4. 2017 na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna. Zhodnoceno bylo 6 zahraničních velmi raných odrůd. Byly vybrány odrůdy Adora, Bellarosa, Carrera, Colomba, Impala a Riviera.
|
|
Výnos a kvalitativní parametry vybraných odrůd brambor
Pařenica, Lukáš
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení výnosu a kvality vybraného sortimentu konzumních odrůd brambor. Byl hodnocen hospodářský výnos hlíz a škrobnatost. Polní pokus byl založen 15.4.2015 na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna. Bylo hodnoceno 5 zahraničních a 9 českých odrůd velmi raných, raných, poloraných i polopozdních. Z českých velmi raných odrůd byly hodnoceny odrůdy Magda, Markéta, Monika, Lada, Primarosa, z raných odrůd Adéla, z poloraných byly vybrány Keřkovské rohlíčky a Jolana, a polopozdní až pozdní odrůda Marcela. Ze zahraničních velmi raných odrůd byly vybrány odrůdy Impala a Mirage, z raných byla hodnocena Dali, a z poloraných odrůda Arlet a Rafaela.
|
|
Interakcia fytohormónov a vonkajšich faktorov v dormacii hľúz ľuľka zemiakového (Solanum tuberosum L.) odvodených v explantátovej kultúre
Maco, Roman
Z rostlin lilku bramboru (Solanum tuberosum L.) kultivovaných v podmínkách in vitro byly získány mikrohlízy, které byly používány v následných experimentech. Byl sledován vliv regulátorů růstu (FLD, AgNO3, BA, ABA) na délku dormance. Také byl stanoven obsah ABA v rašících hlízách a obsah endogenních CK (BA, IP, DHZ, DHZR, Z) v průběhu dormance. Pomocí plynové chromatografie se stanovila produkce ACC, etylénu, O2, CO2 a etanu. Výrazný vliv na zkrácení dormance a stimulaci růstu pupenů mirkohlíz měly varianty s obsahem FLD, AgNO3 a BA. Při jejich použití se zvýšil výskyt rašících hlíz o 30-40 % oproti kontrole. Inhibičně na růst pupenů působila varianta s ABA. Obsah ABA koreloval s průběhem dormance a s výskytem rašících hlíz. Nejvyšší obsah ABA byl ve variantě s čerstvě sklizeními dormantnými hlízami. Koncentrace jednotlivých CK byla v závislosti na typu CK a sledované varianty. Obecně se mírně zvyšovala s výskytem rašících hlíz.
|
|
Regulácia dormancie hľúz ľuľku zemiaku (Solanum tuberosum L) odvodených v in vitro podmienkach
Maco, Roman
Hlízy lilku bramboru byly indukované na MS médiu se sníženým obsahem dusíku. Byla sledována délka dormance, velikost a hmotnost hlíz a vliv sníženého obsahu dusíku na hlízy. Rovněž byl sledován vliv různých látek (FLD, AgNO3, ABA, CEPA, sorbent etylenu) na dormanci. Plynovou chromatografií byla stanovená produkce etanu, etylenu a CO2. Obsah kyslíku byl stanoven kyslíkovým detektorem. Látky FLD, AgNO3 a sorbent ethylenu měli stimulační účinky na pučení a zkrácení dormance. ABA a CEPA způsobily inhibici rašení a prodloužení dormance. Všechny látky zvyšovaly spotřebu kyslíku a produkci CO2. Koncentrace ethanu se dosáhla nízkých koncentrací, pod hodnotami kontroly u všech aplikovaných látkek. To poukazovalo na to, že nedocházelo k žádnému poškození pletiv. Vliv sníženého obsahu dusíku nebyl příliš výrazný, lišil se pouze v jedné variantě.
|
|
Separace vybraných frakcí kyselých proteinů z hlíz brambor (Solanum tuberosum L.) pomocí chromatografických technik
LORENC, František
Tato diplomová práce pojednává o kyselých proteinech obsažených v hlízách bramboru hlíznatého (Solanum tuberosum L.), respektive jejich separaci pomocí chromatografických technik. Jako materiál byly zvoleny hlízy dvou odrůd kulturních brambor, Adéla a Westamyl. Ze získané a zakoncentrované hlízové šťávy byly pomocí chromatografie na gravitačních kolonách odstraněny bazické a většina proteinů patatinového komplexu. V následujícím kroku byla provedena chromatografie na aniontové a hydroxyapatitové koloně na systému vysokorychlostní kapalinové chromatografie (FPLC). Na aniontové koloně se podařilo separovat proteinové frakce zahrnující proteiny v rozsahu 15-60 kDa u odrůdy Adéla a 15-100 kDa u odrůdy Westamyl. V největší míře byly u obou odrůd zachyceny proteiny o velikosti 15 kDa a 20 kDa. V posledním kroku byla provedena hmotnostní spektrometrie, pomocí které se podařilo identifikovat vybrané proteinové frakce.
|