Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Detekce patogenů lilku bramboru přenosných sadbou
Bačová, Nikola
Tato bakalářská práce se zaměřuje na patogeny lilku bramboru přenosné sadbou a metody stanovení těchto patogenů prostřednictvím polymerázové řetězové reakce (PCR). V práci jsou popsány metody detekce patogenů Rhizoctonia solani a Helminthosporium solani. Oba patogeny, jak Rhizoctonia solani, tak i Helminthosporium solani, jsou významnými patogeny lilku bramboru, ovlivňující vzhled a prodejnost hlíz a zároveň omezující použití napadené sadby. Pro patogen Rhizoctonia solani byla optimalizována metodika detekce a kvantifikace pomocí real-time polymerázové řetězové reakce (qPCR) za použití primerů ARSF4/R4 a pro patogen Helminthosporium solani byla optimalizována metodika detekce pomocí qPCR za použití primerů Hs1NF1/Hs2NR1.
Vliv kapkové závlahy konzumních brambor na výnos a kvalitu hlíz
Pařenica, Lukáš
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnocení vlivu kapkové závlahy na dosažený výnos a kvalitu vybraných konzumních odrůd brambor. Polní pokus byl založený v pokusných letech 2016 – 2017, na pozemcích polní pokusné stanice AF MENDELU v Žabčicích u Brna. V pokusech byly použity dvě konzumní odrůdy brambor s rozdílnou délkou vegetační doby - velmi raná odrůda Monika a poloraná odrůda Jolana. V pokusech byl sledovaný vliv doplňkové kapkové závlahy na výnos a škrobnatost hlíz. Pokus se skládal ze čtyř variant vždy ve čtyřech opakováních. Jednotlivé varianty byly: Kontrola, P60, P65 a P70 % využitelné vodní kapacity. Na základě dosažených výsledků je možné konstatovat, že kapková závlaha je velmi účinný a efektivní způsob, jak zvýšit výnos a kvalitu brambor. Z praktických a ekonomických důvodů, se jeví jako optimální varianta kapkové závlahy zajišťující střední vlhkost půdy P60 až P65.
Zhodnocení výnosových parametrů vybraného sortimentu konzumních brambor na dvou různých lokalitách
Lang, Petr
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení dosažených výnosů a kvality vybraného sortimentu konzumních odrůd brambor ve dvou různých lokalitách. Zhodnocen byl celkový výnos tržních hlíz, počet hlíz pod trsem a škrobnatost. Polní pokus byl založen 27. 3. 2017 na pozemcích rodinné farmy v Ivani u Pohořelic a 24. 4. 2017 na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna. Zhodnoceno bylo 6 zahraničních velmi raných odrůd. Byly vybrány odrůdy Adora, Bellarosa, Carrera, Colomba, Impala a Riviera.
Výnos a kvalitativní parametry vybraných odrůd brambor
Pařenica, Lukáš
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení výnosu a kvality vybraného sortimentu konzumních odrůd brambor. Byl hodnocen hospodářský výnos hlíz a škrobnatost. Polní pokus byl založen 15.4.2015 na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna. Bylo hodnoceno 5 zahraničních a 9 českých odrůd velmi raných, raných, poloraných i polopozdních. Z českých velmi raných odrůd byly hodnoceny odrůdy Magda, Markéta, Monika, Lada, Primarosa, z raných odrůd Adéla, z poloraných byly vybrány Keřkovské rohlíčky a Jolana, a polopozdní až pozdní odrůda Marcela. Ze zahraničních velmi raných odrůd byly vybrány odrůdy Impala a Mirage, z raných byla hodnocena Dali, a z poloraných odrůda Arlet a Rafaela.
Interakcia fytohormónov a vonkajšich faktorov v dormacii hľúz ľuľka zemiakového (Solanum tuberosum L.) odvodených v explantátovej kultúre
Maco, Roman
Z rostlin lilku bramboru (Solanum tuberosum L.) kultivovaných v podmínkách in vitro byly získány mikrohlízy, které byly používány v následných experimentech. Byl sledován vliv regulátorů růstu (FLD, AgNO3, BA, ABA) na délku dormance. Také byl stanoven obsah ABA v rašících hlízách a obsah endogenních CK (BA, IP, DHZ, DHZR, Z) v průběhu dormance. Pomocí plynové chromatografie se stanovila produkce ACC, etylénu, O2, CO2 a etanu. Výrazný vliv na zkrácení dormance a stimulaci růstu pupenů mirkohlíz měly varianty s obsahem FLD, AgNO3 a BA. Při jejich použití se zvýšil výskyt rašících hlíz o 30-40 % oproti kontrole. Inhibičně na růst pupenů působila varianta s ABA. Obsah ABA koreloval s průběhem dormance a s výskytem rašících hlíz. Nejvyšší obsah ABA byl ve variantě s čerstvě sklizeními dormantnými hlízami. Koncentrace jednotlivých CK byla v závislosti na typu CK a sledované varianty. Obecně se mírně zvyšovala s výskytem rašících hlíz.
Regulácia dormancie hľúz ľuľku zemiaku (Solanum tuberosum L) odvodených v in vitro podmienkach
Maco, Roman
Hlízy lilku bramboru byly indukované na MS médiu se sníženým obsahem dusíku. Byla sledována délka dormance, velikost a hmotnost hlíz a vliv sníženého obsahu dusíku na hlízy. Rovněž byl sledován vliv různých látek (FLD, AgNO3, ABA, CEPA, sorbent etylenu) na dormanci. Plynovou chromatografií byla stanovená produkce etanu, etylenu a CO2. Obsah kyslíku byl stanoven kyslíkovým detektorem. Látky FLD, AgNO3 a sorbent ethylenu měli stimulační účinky na pučení a zkrácení dormance. ABA a CEPA způsobily inhibici rašení a prodloužení dormance. Všechny látky zvyšovaly spotřebu kyslíku a produkci CO2. Koncentrace ethanu se dosáhla nízkých koncentrací, pod hodnotami kontroly u všech aplikovaných látkek. To poukazovalo na to, že nedocházelo k žádnému poškození pletiv. Vliv sníženého obsahu dusíku nebyl příliš výrazný, lišil se pouze v jedné variantě.
Separace vybraných frakcí kyselých proteinů z hlíz brambor (Solanum tuberosum L.) pomocí chromatografických technik
LORENC, František
Tato diplomová práce pojednává o kyselých proteinech obsažených v hlízách bramboru hlíznatého (Solanum tuberosum L.), respektive jejich separaci pomocí chromatografických technik. Jako materiál byly zvoleny hlízy dvou odrůd kulturních brambor, Adéla a Westamyl. Ze získané a zakoncentrované hlízové šťávy byly pomocí chromatografie na gravitačních kolonách odstraněny bazické a většina proteinů patatinového komplexu. V následujícím kroku byla provedena chromatografie na aniontové a hydroxyapatitové koloně na systému vysokorychlostní kapalinové chromatografie (FPLC). Na aniontové koloně se podařilo separovat proteinové frakce zahrnující proteiny v rozsahu 15-60 kDa u odrůdy Adéla a 15-100 kDa u odrůdy Westamyl. V největší míře byly u obou odrůd zachyceny proteiny o velikosti 15 kDa a 20 kDa. V posledním kroku byla provedena hmotnostní spektrometrie, pomocí které se podařilo identifikovat vybrané proteinové frakce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.