|
|
Potřebnost sociálního pracovníka na základních školách.
PŘIBYLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na profesi školního sociálního pracovníka a jeho roli na základních školách. Cílem bakalářské práce je zjistit potřebnost sociálních pracovníků na základních školách, a zjistit, jaká by měla být jeho role z pohledu ředitelů a pedagogických pracovníků základních škol. Ve výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, ve které byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s pedagogickými pracovníky základní školy. Výběr výzkumného souboru byl realizován záměrným výběrem. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přepsány do textové podoby elektronické verze. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí otevřeného kódování. Kódy následně byly přiřazeny k jednotlivým výrokům. Zpracováváním této bakalářské práce jsem si rozšířila obzory o profesi školního sociálního pracovníka, jeho roli a kompetencích na základních školách, a zjistila, jaký pohled na tuto profesi mají pedagogičtí pracovníci základních škol. Bakalářská práce může rozšířit povědomí o potřebnosti školního sociálního pracovníka a zvážit jeho zakotvení do legislativní sféry. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že si pedagogičtí pracovníci a jiní odborníci si dokáží představit fungování školního sociálního pracovníka na základních školách, a potvrdili, že v určitých sférách svého zaměření by byl na základních školách potřebný. Bylo zjištěno, že nízká praxe školních sociálních pracovníků v České republice ovlivňuje informovanost lidí o této pozici, a ti nedokáží s jistotou určit jeho přesnou roli na základních školách. Komunikační partneři si jeho roli dokázali v určitých sférách představit, ovšem bylo pro ně náročnější rozlišit hranici kompetencí školního sociálního pracovníka, aby nenastalo dublování jiných profesí, které fungují na základních školách.
|
|
|
Rozvod a jeho vliv na psychosomatiku u mladistvých z pohledu sociálních pracovníků
LAURENČÍKOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývá rozvody, zda a popřípadě jak, mohou ovlivnit psychosomatiku u mladistvých z pohledu sociálních pracovníků. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda rozvod má vliv z pohledu sociálních pracovníků na psychosomatiku u mladistvých. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které zní: Jaký má rozvod vliv na psychosomatiku mladistvých? Jaké techniky a metody používají zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany dětí při zjištění psychosomatických projevů? Teoretická část je zaměřena na rodinu, rozvod, psychosomatiku mladistvých a možnou prevenci proti vzniku psychosomatických potíži, dále se v této části zabývám sociální prací s rodinou v rozvodu, metodami a technikami sociální práce a v neposlední řadě se zabývám základními informacemi ohledně sociálně-právní ochrany dětí a orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Empirická část obsahuje metodiku, výpovědi respondentů a zhodnocení získaných dat. Pro bakalářskou práci byl zvolen kvalitativní výzkum, aby došlo k získání vhodných respondentů byla použita metoda sněhové koule. Výzkumný soubor tvořilo devět respondentů pracujících na orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Techniku ke sběru dat jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor a dotazování. Následně k vyhodnocení byla použita metoda otevřeného kódování. Z výzkumu vyplývá, že z pohledu sociálních pracovníků rozvod ovlivňuje psychosomatiku mladistvých. Sociální pracovníci se s touto problematikou setkávají a využívají metody sociální práce s rodinou a jednotlivcem. Nejčastější technikou jsou řízené a polostrukturované rozhovory během kterých je klientům poskytováno odborné poradenství či následné odkázání nebo zařízení kontaktu na odbornou pomoc.
|
|
|
Psychologie zla
PODLAHOVÁ, Eliška
Tato práce je zaměřena na zlo v psychologii, etických přístupech, a také na zlo s ohledem na sociální práci. Nejprve jsou zde vyjmenovány některé etické přístupy ke zlu, dále je stručně představen vývoj morálky. V práci je mimo jiné věnována pozornost rysům osobnosti, projevům chování a poruchám osobnosti. Součástí práce jsou rovněž některé poznatky o zlu ze sociální psychologie.
|
|
|
Služby Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Srdíčko - Jiloro z pohledu cílové skupiny
LEVÁ, Monika
Děti vyrůstající v dysfunkčních rodinách, ve kterých se jim nedostává potřebně zaměřené výchovné péče a výchovných vzorů, jsou i v moderní době. Důvodů, proč se dítě dostává na okraj zájmů rodičů, dokonce stále přibývá. Tyto děti bývají více vystaveny rizikovým faktorům, protože jim chybí ochrana a edukační vzor. Společnost se tyto děti a mladistvé snaží podporovat sociálními službami, poskytovanými v nízkoprahových zařízeních. V teoretické části je komplexně představena problematika těchto nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM), která je přehledně členěna do kapitol představující legislativní ukotvení NZDM, jeho pravidla a standardy. Představena je také historie NZDM, která se v ČR od 90. let dynamicky rozvíjela až do současné podoby, která je součástí další kapitoly. Dále jsou popsány principy NZDM, vnitřní pravidla poskytovaných služeb, pracovníci a jejich osobnostní dispozice, vzdělání a etické normy. Služby a činnosti NZDM, které jsou především poradenského a preventivního charakteru. Poslední kapitola přibližuje cílovou skupinu, která je ovlivněna vnitřními činiteli, tedy především vývojovou psychologií potencionálních klientů, a činiteli vnějšími, kterými jsou socializační činitelé. Další část práce se zabývá metodologií výzkumu, která představuje cíle práce, výzkumné otázky, popis výzkumné metody, jednotku zkoumání, dotazovací techniku a techniku sběru dat. Výzkum je postaven na kvalitativním přístupu, ve kterém byl pomocí fixace dat zjišťován pohled cílové skupiny na služby NZDM Srdíčko - Jiloro, pracovníků a některých rodičů klientů zařízení. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda a jaký význam mají pro klienty služby NZDM Srdíčko - Jiloro. Druhým cílem bylo zjistit, jak probíhá práce s klientem (např. kontaktní práce, práce s výchovnou situací, motivační rozhovory, práce s drogovou problematikou). V rámci empirické části práce jsou představena data, která byla seskupena pomocí trsů do následujících výsledků: NZDM Srdíčko - Jiloro má v oblasti Okružní svou nezastupitelnou úlohu. Klienti si ale neuvědomují, že by je NZDM nějak ovlivňovalo a mělo pro ně zvláštní význam. I přesto, že služby, které bezplatně užívají, nepovažují za podstatné, navštěvují klub každý den a touží po prodloužení otevírací doby. Nevyužívají žádné jiné alternativy pro trávení svého volného času. V klubu je tak denně až 40 klientů a pouhé 2 pracovnice. Klienti nepřiznávají své problémy, s ničím prý pomoc nepotřebují, výhody spatřují v tom, že se s nimi pracovnice učí, vypracovávají s nimi úkoly a vysvětlují jim školní látku. Dále si uvědomují pouze využívání volnočasových programů a dílen. Pracovnice i uvedené informace v evidenci a výkazu služeb a činností, dokazují, že klienti problémy mají. Mnohdy velice závažné a nabídka sociálních služeb na Okružní má své důležité místo. Pracovnice poskytují především poradenství, situační intervence, preventivní, výchovné a pedagogické programy, kontakt s institucemi ve prospěch uživatele, práci s blízkými osobami atd. Profesionálové v NZDM i Sanační a aktivizační službě Sasanka pracují s celými rodinami a snaží se jim nabízet komplexní podporu a pomoc. Pracovnice se stávají průvodci a rádci dětí a mladistvých, vedou je k pozitivním změnám a na klienty mají především socializační a edukační vliv. Práce s klienty na Okružní probíhá poněkud hektičtěji než v jiných NZDM. Pracovnice chtějí služby nabídnout maximálnímu množství klientů při nedostatečné personální a časové dotaci. Na případovou práci tak nezbývá mnoho času. Volnočasové aktivity probíhají běžným způsobem, práce s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené oblasti ale vyžaduje specifické profesionální a lidské postoje a přístupy. Kvůli nedostatečným personálním zdrojům se pracovnice musí přizpůsobovat vynucenému negativnímu trendu a služby poskytovat spíše kvantitativně než kvalitativně. I přesto pracovnice kooperují s dalšími organizacemi a rodinami ve prospěch klientů.
|
|
|
Sociální práce s klientskými rodinami služeb rané péče se zaměřením na sourozence
GREGOROVÁ, Klára
Tématem bakalářské práce je sociální práce s klientskými rodinami služeb rané péče se zaměřením na sourozence. První kapitola práce popisuje současný stav a je rozdělena na sedm podkapitol. První podkapitola vymezuje pojem a úkoly rodiny, jež plní bezesporu nenahraditelnou roli při péči o děti, zvláště pak o děti se zdravotním postižením. Problematika zdravotního postižení je pak popsána v následující podkapitole. V ní je vysvětlen vznik postižení, způsoby dělení zdravotních postižení a zejména jejich sociální dopad na jedince. Zvláštní pozornost je věnována zrakovým a kombinovaným postižením, neboť cílovou skupinou českobudějovického Střediska rané péče, které jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila, jsou právě rodiny dětí se zrakovým či kombinovaným postižením. Následující podkapitola je věnována tématu rodiny postiženého dítěte a zvláště sourozenectví mezi dětmi zdravými a dětmi s postižením. Dále se zaměřuji na specifika sociální práce s rodinou a sociální práce se zdravotně postiženými osobami. V této části práce je také popsán ve stručnosti koncept ucelené rehabilitace. Závěrečná podkapitola bakalářské práce se pak věnuje rané péči obecně jejímu vymezení, službám, činnostem a cílům. Je zde popsán proces služby rané péče, specifikován tým jejích pracovníků a uvedeny konkrétní formy pomoci rodinám prostřednictvím této sociální služby. Praktická část práce představuje kvalitativní výzkum, jehož hlavním cílem je zjistit, v čem spočívá sociální práce s rodinou dítěte s postižením v rámci služeb rané péče. Výzkumné soubory byly pro potřeby mého výzkumu dva. První tvořily klientské rodiny a druhý představovala klíčová poradkyně těchto rodin. V rámci kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Byly vytvořeny osnovy pro dva polostrukturované rozhovory, jeden pro rodiny, druhý pro poradkyni. Otázky se zaměřovaly na jednotlivé okruhy. Tyto okruhy směřovaly k zodpovězení stanovených výzkumných otázek, byť se konkrétní dílčí otázky v rozhovoru s rodinami odlišovaly od dílčích otázek pokládaných klíčové poradkyni. Z výzkumu vyplývá, že rodiny mají rozličné možnosti služeb, jež jim služba rané péče nabízí, záleží ovšem na několika faktorech, které služby bude rodina chtít a moci využívat. Velkou roli hraje celkový životní styl rodiny, její možnosti, cíle a přání. Na základě výzkumu můžeme také říci, že je rodinám nabízena celá řada služeb, jichž se může aktivně účastnit také zdravý sourozenec. Opět záleží na několika proměnných, do jaké míry bude tato možnost využita. Vzhledem k výsledkům výzkumu je také možno říci, že rodiny pečující o dítě s postižením upravují rozdílně jednotlivé úlohy svých členů pro zajištění chodu domácnosti a péči o své potomky. Raná péče je službou, která respektuje tyto zmiňované individuality a zohledňuje je pro potřeby práce poradkyň rané péče s rodinou. Jedná se o službu určenou rodině, proto je pro zvyšování kvality poskytovaných služeb potřeba reflektovat její možnosti, přání, cíle, a službu tzv. ušít rodině na míru.
|
|
|
Pojetí diakonie v Církvi československé husitské
KLABOUCH, Martin
Práce se zabývá postavením diakonické práce v Církvi československé husitské. Popisuje také význam a historii křesťanské sociální práce a její nezastupitelnou a důležitou úlohu v církvi, konkrétně v Církvi československé husitské. V sociální práci nezáleží na tom, zda je poskytována církevním, státním či nestátním zařízením, ale na tom, zda je práce vykonávána s láskou a ochotou pomoci druhým. Dále je v práci představena sociální pracovnice Berta Mildová - Bílková, pro kterou se sociální práce stala celoživotní náplní. Je zde popsána drobná charakteristika jednotlivých zařízení, spadajících pod Diakonií a misií Církve československé husitské. Jedním z nich je také středisko Nazaret, který svým klientům nabízí kvalitní služby a volnočasové aktivity, snažíce se tím o snadnější integraci osoby s handicapem do společnosti.
|
|
|
Umírání a smrt z pohledu pracovníků v sociálních zařízeních
RUDOLFOVÁ, Martina
Práce se zabývá posledním obdobím života člověka, možnostmi péče zaměřené na duchovní, duševní, fyzický i sociální rozměr dané problematiky Nabízí možnosti etického zvládnutí této životní etapy pracovníky, rodinou i samotným umírajícím. V praktické části jsou porovnány názory pracovníků zařízení typu hospiců a pracovníků zařízení typu domů pro seniory na danou problematiku, náročnost práce a její úskalí.
|
host ::
RSS.