Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekologické a evoluční strategie nekrofágních brouků (Coleoptera)
Jakubec, Pavel ; Růžička, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Nekrofágní brouci (Coleoptera) jsou zajímavou a velmi diversifikovanou ekologickou skupinou, s velkým dopadem na přirozený cyklus živin. Jejich hlavní složkou potravy, a zároveň místem rozmnožování, jsou mršiny obratlovců, člověka nevyjímaje. Tento vztah je často různě využíván ve forenzní entomologii, ale jeho potenciál není zdaleka využit, protože znalost biologie a ekologie těchto brouků je velmi kusá. V této disertační práci chci prozkoumat geografické rozšíření, ekologické nároky a vývojovou biologii několika středoevropských druhů nekrofágních brouků, tedy výsledek jejich ekologických a evolučních strategií. Za tímto účelem jsem si položil tři široce formulované otázky. Které faktory jsou určující pro lokální abundanci mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae)? Jaké je současné geografické rozšíření mrchožroutů otevřené krajiny v České republice? Jak ovlivňuje teplota vývoj druhu Sciodrepoides watsoni (Spence, 1813)? Zjistili jsme, že půdní typ má statisticky významný vliv na početnost mrchožroutů. Šest druhů preferovalo černozemě -- Nicrophorus antennatus (Reitter), N. germanicus (Linnaeus), N. interruptus (Stephens), N. sepultor (Charpentier), Silpha obscura obscura (Herbst), T. sinuatus (Fabricius), a jeden fluvizemě -- N. humator (Gleditsch). Tyto závěry podporují naši hypotézu, že půdní typ by mohl být jedním z určujících faktorů pro výskyt nekrofágních evropských mrchožroutů. Za účelem zjištění geografického rozšíření mrchožroutů jsme položili 420 vnazených padacích pastí na 84 lokalitách a takto jsme získali 71 234 kusů 15 druhů těchto brouků. Mezi nimi byly i tři druhy hrobaříků, kteří jsou na Červeném seznamu bezobratlých. Dva z nich jsou zranitelné, teplomilné druhy otevřené krajiny Nicrophorus antennatus (Reitter, 1884) (nalezen okolo Loun a Židlochovic) a Nicrophorus germanicus (Linnaeus, 1758) (Louny, Zábřeh a Židlochovice). Třetí je téměř ohrožený druh Nicrophorus sepultor Charpentier, 1825 (nalezen okolo Loun, Kutné Hory, Zábřeha a Židlochovic), který taktéž preferuje otevřenou krajinu. Studium vývoje běžného holarktického druhu Sciodrepoides watsoni probíhalo v laboratoři za několika konstantních teplot (15, 18, 21, 25 a 28°C). Na základě pozorování délky vývoje jsme vypočítaly parametry termálně sumačního modelu s jejich standardní chybou pro každé stádium vývoje (vajíčko, tři larvální instary a kukla). Zároveň jsme zjistili, že šířka hlavové kapsule je u tohoto druhu dobrým nástrojem pro určení stupně larválního instaru. Popisná statistika tohoto znaku a nová metodika jak studovat velikostně definované znaky je přiložena k práci.
Rychlosti vývoje a velikost těla mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae).
Štrait, František ; Jakubec, Pavel (vedoucí práce) ; Qubaiová, Jarin (oponent)
Cílem literární rešerše je seznámit čtenáře s čeledí Silphidae, shrnout ekologii, geografii, morfologické znaky této čeledi a její potravní nároky. Dále zde popisuji vývoj hmyzu při působení abiotických faktorů a jeho adaptaci vůči nim. Je zde popsána problematika forenzní entomologie v závislosti na vývoj hmyzu, kompletní vývojová stádia hmyzu včetně jeho časově potravních nároků a konkurenční soutěže na mršině. Dále zde popisuji uplatnění hmyzu ve forenzní entomologii a určování larválního stádia hmyzu.
Variabilita rychlosti vývoje u mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae).
Ejemová, Magda ; Jakubec, Pavel (vedoucí práce) ; Novák, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na ekologii a rychlost vývoje hmyzu, se zaměřením na mrchožroutovité brouky (Coleoptera: Silphidae) z rodu Thanatophilus. Na dobu vývoje májí vliv biotické i abiotické podmínky. V práci se věnuji abiotickým podmínkám. Z abiotických podmínek má vliv na rychlost vývoje teplota, vlhkost, fotoperioda, kvalita a množství potravy. Teplota má největší význam, který ovlivňuje fyziologické procesy uvnitř těla hmyzu. Vztah mezi teplotou a vývojem hmyzu lze popsat pomocí teplotních charakteristik. Mezi nejdůležitější charakteristiky patří spodní vývojový práh (T0), při kterém může vývoj začít a suma efektivních teplot (SET), která je vyjádřena v denostupních, potřebných k dokončení určitého stadia ve vývoji. Vztah mezi rychlostí vývoje a teplotou je popsán pomocí lineárních a nelineárních modelů. Nejjednodušším a nejčastěji používaným modelem pro zjištění spodního vývojového prahu je lineární model. Lineární model je výhodný pro svojí matematickou jednoduchost, ale pouze nelineární modely dokáží zjistit vývojovou teplotu nad rámec lineárních modelů. Modely se využívají v různých oblastech, nejvíce ve forenzní entomologii nebo zemědělství. Tato práce také navrhuje metodiku pro budoucí studium rychlosti vývoje u mrchožroutovitých brouků. Thanatophilus rugosus patří mezi geograficky oddělené populace a je vhodný pro výpočet vývojových konstant (T0 a SET).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.