|
|
Benjamin Košut - život a dílo evangelického faráře
Sedliský, Filip ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce se zaobírá životem a dílem evangelického faráře Benjamina Košuta (1822-1898). Košut sloužil při sborech v Borové, Velenicích, ale hlavně u sv. Klimenta v Praze. Během své služby v Praze přispíval do periodika eskobratrský hlas, jehož byl také odpovědným redaktorem. V této době se mj. úastnil sporu s jeho odpůrci, kteří inklinovali k neokalvinistickému pojetí reformované víry. Košut byl za své názory suspendován a musel se hájit při kárném řízení. Během řízení byl uznán vinným, avšak po podepsání reversu mu byl povolen návrat k farářské innosti. Košut je v mnohém originální a zajímavou osobností. Měl veskrze racionalistický přístup k víře, nebál se bourat uritá dogmata. Boha považoval za milující otcovskou figuru, která bere lidi jako děti, odmítal zcela negativní antropologii ortodoxního kalvinismu. Velkou inspirací a pravděpodobně největší osobností eské reformace byl pro Košuta mistr Jan Hus, kterému věnoval mnoho kázání plných obdivu. Košutovo křesťanství bylo také velmi vlastenecké. Práce vychází z menší ásti ze sekundární literatury, dále ovšem především z analýzy primárních pramenů. Obsahuje vyerpávající analýzu Košutových kázání a pohled na Košuta z hlediska jeho publicistických příspěvků a dalších děl jako je jeho katechismus nebo modlitební knížka. Cílem práce bylo Košuta...
|
|
|
Protestantský fundamentalismus jeho vznik a vývoj
Kohout, Nikola ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá původem fundamentalistického hnutí a klade si za cíl vytvořit teoretickou základnu pro další studie dopadů jeho vlivu mezi reformo- vanými církvemi. Popisuje proces, kterým kalvinismus, puritánství a pietismus nastolily všeobecný směr, v němž se má rozvinout duchovní život na novém kontinentu. Dále ukazuje, jak dispenzacionalismus v kultuře svatosti a události Velkého probuzení vytvořily velkou propast mezi Amerikou a Evropou, kde byl velký vliv osvícenství. Následně je popsáno několik významných osobností fun- damentalistického hnutí společně s největším dopadem kontroverzí. V průběhu práce jsou uváděny příklady náboženských skupin, které jsou ovlivněny myšlen- kami fundamentalismu, který proniká i k nám díky otevření hranic po sametové revoluci, a to hlavně prostřednictvím internetu a nových médií.
|
|
|
Evangelíci v Libštátě (1783 - 1945): Tři kostely v jedné obci by něco neobyčejného bylo
Kletvík, Jan ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
V Libštátě se vedle sebe po dlouhá desetiletí nacházely tři církevní sbory. Tato práce mapuje dějiny sboru helvetského vyznání a sboru augšpurského vyznání. Početnější byla ta skupina, která se zde přihlásila po vydání tolerančního patentu k helvetskému vyznání. Helvetům se tak rychleji podařilo získat vlastního faráře, tím byl Jan Csomor, který přišel roku 1783, a také se jim podařilo postavit si vlastní modlitebnou, která byla vysvěcena již roku 1787. Oproti tomu církvi augšpurského vyznání se nepodařilo získat dostatečný počet věřících, aby mohla vzniknout jako samostatný sbor, a tak se stala součástí svazku luterských církví se sídlem v poměrně vzdálených Křížlicích. Zároveň se jí nepodařilo získat ani povolení pro stavbu vlastní modlitebny, a tak se církev po dlouhou dobu potýkala s existenčními problémy. Luterská modlitebna byla postavena nakonec až roku 1842. Roku 1867 se luteránům podařilo založit samostatný sbor, do něhož přišel první vlastní farář následujícího roku. Celé prostředí tak poskytuje mnoho prostoru pro studium vztahů mezi oběma konfesemi a pro studium průběhu církevní unie v roce 1918. Obzvláště poslední třetina 19. století se zdá být klíčovým obdobím, kdy k sobě našly obě církve cestu především prostřednictvím faráře Emanuela Havelky a faráře Petra Marušiaka. Vývoj po roce 1918...
|
host ::
RSS.