|
Vitalita semen pšenice a benefity jejího zvýšení
Mikovič, Matěj
Změna klimatu spolu s transformací zemědělství jsou jedny z hlavních hybných sil, které budou v následujících letech významným způsobem měnit zažitá pravidla a postupy v agrárním sektoru. Kombinace častější frekvence extrémních meteorologických situací (sucho, vysoké teploty, holomrazy, prodlužování vegetačního období a tím rizika pozdních mrazů apod.) a společenského tlaku na redukci používaných agrochemikálií (Zelená dohoda pro Evropu), zintenzivní, mimo jiné, poptávku po kvalitním rozmnožovacím materiálu a tolerantních odrůdách. V této práci bylo zkoumáno šest genotypů pšenice, z nichž jedna polovina byla předem vyselektována na vyšší vitalitu a druhá na nižší vitalitu. Tato semena byla následně zaseta do osmi kontejnerů, ve kterých panovaly čtyři různé vláhové režimy. Sklizená zrna byla následně laboratorně testována, přičemž se zkoumala jejich klíčivost a projevy vitality. Bylo zjištěno, že za běžných půdních a vláhových podmínek nebyly mezi těmito genotypy patrné rozdíly ve vývoji klíčku a zárodečných kořenů, avšak snížená vitalita se projevila v kontejnerech, kde docházelo k různým intenzitám vodního deficitu. Tímto se prokázala důležitost provenience osiva, která má potenciál stát se jedním z kritérií kvality, ke kterým budou zemědělci přihlížet při nákupu osiv.
|
|
Vliv velikosti a expozice holiny na růst kultur douglasky tisolisté
Janoušková roz. Schindlerová, Hana
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po druhém vegetačním roce má velikost (krytí) a expozice holin, doba sadby a typ užitého sadebního materiálu. Ověřování bylo založeno na čtyřech plochách - Velká oplocenka (60x70m), Malá oplocenka (25x70m), Podsadba (zakmenění 1,0) a Velká kalamitní holina (4,4 ha). Byly zde vysázeny čtyři různé provenience a to s úpravou nebo bez úpravy kořenového systému, které byly vysázeny v šesti různých termínech (jaro - podzim). Sledovány a vyhodnocovány byly zejména tyto znaky: ztráty, délka nadzemní části, přírůst terminálu, tloušťka kořenového krčku, délka a počet větví, délka jehlic, barva asimilačního aparátu, poškození biotickými a abiotickými činiteli. Výsledky diplomové práce potvrdily, že je nejvhodnější douglasku vysazovat na malé obnovní prvky, s dostatečným krytím okolním porostem. Velká a Malá oplocenka vykazují nižší ztráty a vyšší přírůst nadzemních částí. Nejvhodnější termín výsadby je na počátku jara. Také se potvrdila značná různorodost v nárocích jednotlivých proveniencí a citlivost douglasky na sucho. Vliv úpravy kořenového systému se jevil jako minimální.
|
| |
| |
|
Vliv provenience na růst semenáčků douglasky tisolisté
Juračka, Michal
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit vliv rozdílné provenience na růst douglasky tisolisté v nekryté minerální půdě. Bylo testováno 14 proveniencí z Kanady a 2 z České republiky. Sledovány byly tříleté prostokořenné semenáčky v lesní školce Cetkovice. Z každé provenience bylo hodnoceno 100 semenáčů. V práci je i srovnání s jednoletými a dvouletými semenáčky, které byly měřeny v roce 2011 a 2012. Jsou zde také uvedeny základní charakteristiky lesní školky Cetkovice, ve které byl sadební materiál pěstován. Jako nejlepší z tříletých semenáčků byla vyhodnocena provenience SHAWATUM C var. menziesii, naopak jako nejhorší byla vyhodnocena provenience HOSPITAL CR var. glauca.
|
| |
| |
|
Vliv velikosti a krytí holiny na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Paukovček, Michal
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po třetím vegetačním období má rozdílná velikost (krytí) holiny, doba sadby a typ použitého sadebního materiálu. Výzkum byl realizován na holinách s rozměry 55 x 70 m, 25 x 70 m, v Podsadbe, na velké Kalamitní holině (4,4 ha) a byly použité čtyři provenience s úpravou kořenového systému nebo bez úpravy. Na každém jedinci bylo naměřeno a zaznamenáno 10 parametrů a znaků. Zjištěné hodnoty byly statisticky vyhodnoceny a doplněny slovním komentářem. Výsledky výzkumu nám potvrdily, že pro zakládání kultur douglasky jsou vhodnější menší obnovní prvky, které jim poskytují příznivější mikroklimatické podmínky. Na těchto plochách jsou nižší ztráty a rostliny vykazují vyšší přírůst nadzemní části. Z hlediska doby sadby se jako nejvhodnější jevily výsadby v prvních jarních termínech. Vliv úpravy kořenového systému před sadbou měl negativní účinek, protože upravené sazenice měly nižší přírůst a také ztráty byly v průměru vyšší.
|
| |
|
Calcareous nannofossils assemblages for provenance analysis of European paintings: From the sample preparation to the assemblage comparison
Jaques, Victory Armida Janine ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Caruso, Francesco (oponent) ; Oszczypko-Ciowes, Marta (oponent)
Tato disertační práce je komentářem ke čtyřem publikovaným studiím a páté studie předložené do recenzovaných a impaktovaných vědeckých časopisů. Tři studie jsou metodickými pracemi, které vylepšují analýzu mikrovzorků z maleb zvláště zaměřenou na zlepšení přesnosti měření, vizualizaci vzorků a kombinaci metod měření. Další dva články se zaměřují na určování fosilních společenstev nannoplanktonu a srovnání mezi společenstvy z referenčních historických oblastí a z podkladových vrstev maleb. Tato práce je rozdělena do tří hlavních částí, a to na úvod, metody a výsledky využití vápnitého nannoplanktónu pro provenienční analýzu uměleckých děl. V úvodu je uvedeno podrobné vysvětlení o technikách malby, historických materiálech, obchodních cestách, co jsou nannofosílie a jejich možného využití v provenienční analýze V části Metodika jsou shrnuty vypracované přípravné metodiky a vysvětleny nejdůležitější výsledky. Ve třetí části - Společenstva nanofosilií jsou vysvětleny a korelovány s literaturou rozdíly mezi soubory z různých oblastí Evropy oproti společenstvím z uměleckých maleb. Diskutuje se vliv použité metodiky na výsledky, protože je nutné pracovat s unikátním materiálem v oblasti kulturního dědictví; vzorky jsou proto velmi malé. K získání maximálního množství informace z miniaturních vzorků, je...
|