Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proteom a metabolom parazitů rodu Phytophthora
Zelená, Pavla
Rod Phytophthora představuje celosvětově rozšířeného patogena s více než stovkou uznaných druhů a jeho ničivý účinek na rostliny má vážný ekonomický a ekologický dopad. Tato diplomová práce s názvem "Proteom a metabolom parazitů rodu Phytophthora" stručně shrnuje znalosti o tomto patogenu, včetně jeho životního cyklu a interakcí s jeho hostitelem. Dále podrobně popisuje dvanáct druhů, které reprezentují šest rozdílných klad vybraných pro experimenty v praktické části diplomové práce. Izoláty druhů rodu Phytophthora byly charakterizovány na proteomové a metabolomové úrovni za použití LC-MS necíleného proteomového profilování a GC-MS analýzy volatilních látek. Na základě výsledků měření byly nalezeny kandidátní molekuly pro cílenou identifikaci druhů rodu Phytophthora a tyto výsledky byly validovány v nezávislém experimentu s P. palmivora a ječmenem. Zjistili jsme, že profilování proteomu může být použito jako nástroj pro rozlišení jednotlivých druhů rodu Phytophthora a že specifické peptidy mohou být použity pro cílené sledování přítomnosti druhů rodu Phytophthora v rostlinách.
Population structure of Phytophthora cactorum in Europe
Pánek, Matěj
Komplex druhu Phytophthora cactorum v Evropě sestává z druhů P. cactorum, P. hedraiandra a hybridních P. x serendipita. Byla provedena analýza vývojových vztahů pomocí metody AFLP na 133 izolátech pocházejících z 19 zemí. Tato analýza byla doplněna sekvenační analýzou DNA tří genů (ITS, Pheca I a Cox I), morfometrickou analýzou a měřením kardinálních teplot. Vysoké procento klonálních genotypů, nízká úroveň toku genů mezi skupinami definovanými na základě Structure analýzy a nízká úroveň genové diverzity (DNei) potvrzují homothalický způsob pohlavního rozmnožování všech skupin. Na druhou stranu, sekvence genů ITS, Cox I a Pheca I potvrzují příležitostnou mezidruhovou hybridizaci. Structure K=5 seskupení odhaluje dvě skupiny hybridního původu (C2 a F). Zatímco skupina C2 se váže k P. x serendipita, skupina F zahrnuje finské izoláty charakterizované vysokým procentem neplodných oogonií a pomalým růstem. Morfologické charakteristiky rutinně müžívané při identifikaci druhů rodu Phytophthora nejsou použitelné pro odlišení jednotlivých skupin v rámci komplexu P. cactorum. Proto byl diskutován status P. hedraiandra jako separátního druhu a navržena epitypifikace P. cactorum. Reakce izolátů jednotlivých skupin v rámci P. cactorum, P. nicotianae a P. x pelgrandis na mancozeb, metalaxyl, dimethomorph, streptomycin a chloramphenicol byly studovány za účelem zjištění informací o variabilitě rezistence patogenů proti působení těchto sloučenin. Různé genetické linie se v těchto vlastnostech lišily, kromě reakce na streptomycin, kde rozdíly nebyly signifikantní. Nejzajímavější rozdíly byly zjištěny v reakcích na chloramphenicol a metalaxyl. Diskriminační analýza zahrnující efekt všech látek potvrdila rozdíly mezi skupinami, což potvrzuje výsledky genetických metod.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.