|
|
Možnosti a potřeby využívání informačních a počítačových technologií v integrovaném záchranném systému
Milošic, Tomáš ; Polívka, Lubomír (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a rozebírá zásadní teoretické i praktické problémy využívání informačních a počítačových technologií a analyzuje současný stav možností předávání informací a dat k mimořádným situacím směrem k nasazovaným silám a prostředkům integrovaného záchranného systému a mezi krajskými operačními středisky integrovaného záchranného systému navzájem. Svým obsahem je zaměřena na řešení a odstranění těchto problémů pomocí jejich modernizace, kterou lze provést přijetím projektů používajících nejmodernější počítačové a komunikační technologie. Zavádění těchto technologií pro všechna krajská operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému je naprostou nezbytností. Informační a počítačové technologie by po implementaci společných moderních architektur umožnily naplňování cílů a smyslu integrovaného záchranného systému v budoucnosti.
|
|
|
Zabezpečení akceschopnosti operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje při jeho ohrožení vybranými typy mimořádných událostí
DUBSKÁ, Šárka
Tato práce se zabývá ohrožením pracoviště operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje při vzniku vybraných mimořádných událostí, kterými jsou povodně a únik nebezpečných látek. Seznámení s druhy mimořádných událostí, s charakteristikou nebezpečných látek a s funkcí pracoviště operačního a informační střediska HZS Jihočeského kraje a místním popisem, vede k pochopení řešeného problému. Zvolený problém jsem vyřešila pomocí výzkumu týkající se zabezpečení akceschopnosti operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje. Výsledky stanovených hypotéz byly dosaženy provedeným výzkumem, na jehož základě byla H1vyvrácena a H2 potvrzena. H1: Pro ochranu před povodní je důležitá nadmořská výška objektu a umístění operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje v rámci tohoto objektu. H2: Pro únik nebezpečné látky je dostačující systém klimatizace s uhlíkovými filtry. Ověření operacionalizovaných hypotéz H1, H2 napomohlo splnění cíle práce, navrhnutí možnosti zabezpečení akceschopnosti operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje při jeho ohrožení povodní nebo únikem nebezpečné látky. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že nejlepším opatřením pro zkoumané mimořádné události je vytvoření plnohodnotného záložního pracoviště Za teoretické přínosy bakalářské práce lze uvést rozbor proběhlých a pravděpodobných mimořádných událostí ve vybrané oblasti, popis, funkce a úloha operačního a informačního střediska HZS ČR a klasifikace nebezpečných látek. Praktickým přínosem bakalářské práce je navržené vhodné zabezpečení operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje při ohrožení únikem vybraných nebezpečných látek a povodní. Provedený výzkum by mohl mít další návaznosti při ohrožení jiných mimořádných událostí.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu a způsobech komunikace při tísňovém volání
TICHÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce bylo posoudit informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu a způsobech komunikace při tísňovém volání. Teoretická část práce se zabývá pohledem na problematiku bodů zájmu a tísňového volání a právními normami. V úvodu je popsáno operační a informační středisko. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, upravuje jednotný systém varování a vyrozumění, jeho smysl a využití. Dále práce popisuje rozdílné fungování jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice a v evropských zemích. Práce pokračuje konkrétním vyobrazením a popsáním bodů zájmu používaných v systému tísňových volání na linku 112 a 150. Poslední část teoretické práce pojednává o problematice tísňových volání. Popisuje, jakým způsobem probíhá komunikace z pohledu volajícího a operátora a jaká pravidla by se měla dodržovat. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku č. 1 "Jaká je informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu?" a výzkumnou otázku č. 2 "Jaká je informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání?". Dodatečně byly v práci stanoveny následující hypotézy: hypotéza č. 1: "Dosahuje informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu 80 %?", hypotéza č. 2: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na pohlaví?", hypotéza č. 3: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na věku?", hypotéza č. 4: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na vzdělání?", hypotéza č. 5: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o bodech zájmu na aktivitě v řízení motorového vozidla?", hypotéza č. 6: "Dosahuje informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání 80 %?", hypotéza č. 7: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na pohlaví?", hypotéza č. 8: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na věku?", hypotéza č. 9: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na vzdělání?" a hypotéza č. 10: "Závisí informovanost obyvatelstva okresu České Budějovice o způsobech komunikace při tísňovém volání na aktivitě v řízení motorového vozidla?". Pro zodpovězení výzkumných otázek bylo využito kvantitativního výzkumu formou dotazníkové šetření u obyvatelstva okresu České Budějovice. Dotazník se skládal ze 4 částí. První část tvořilo 5 otázek, které nám utvořily charakteristiku statistického souboru. Pokračuje "BLOKEM A - Obecné otázky problematiky komunikace s operačním a informačním střediskem", který obsahoval 6 otázek a sloužil k ucelení celé problematiky. "BLOK B - Informovanost v otázkách bodů zájmu", obsahující 10 otázek, a "BLOK C - Způsob komunikace při tísňovém volání", obsahující 8 otázek, byli pro výzkum nejdůležitější a sloužili k posouzení výsledků celé problematiky. Dotazníkové šetření bylo provedeno elektronickou formou v únoru a březnu 2018 u obyvatelstva okresu České Budějovice. Dotazník otevřelo celkem 1881 respondentů, dokončen a odeslán byl 372 respondenty (19 %) a k výzkumu bylo použito 307 dotazníků (16%). Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny v softwarovém programu Microsoft Excel. K posouzení určitých závislostí výsledků byl použit statistický model 2-test dobré shody. Výsledky výzkumu poukazují na nedostatečnou informovanost v oblasti bodů zájmu, ta nepřesáhla stanovenou hranici 80 %, ovšem dokazují dostatečnou informovanost o způsobech komunikace při tísňovém volání, která stanovenou hranici 80 % přesáhla. Celkový výzkum neprokázal závislost správných odpovědí na pohlaví, věku či aktivitě v řízení motorového vozidla. Výsledky bakalářské práce budou použity k poučení operátorů tísňové linky 112 a 150.
|
|
|
Možnosti a potřeby využívání informačních a počítačových technologií v integrovaném záchranném systému
Milošic, Tomáš ; Polívka, Lubomír (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a rozebírá zásadní teoretické i praktické problémy využívání informačních a počítačových technologií a analyzuje současný stav možností předávání informací a dat k mimořádným situacím směrem k nasazovaným silám a prostředkům integrovaného záchranného systému a mezi krajskými operačními středisky integrovaného záchranného systému navzájem. Svým obsahem je zaměřena na řešení a odstranění těchto problémů pomocí jejich modernizace, kterou lze provést přijetím projektů používajících nejmodernější počítačové a komunikační technologie. Zavádění těchto technologií pro všechna krajská operační střediska základních složek integrovaného záchranného systému je naprostou nezbytností. Informační a počítačové technologie by po implementaci společných moderních architektur umožnily naplňování cílů a smyslu integrovaného záchranného systému v budoucnosti.
|
|
|
Způsoby komunikace mezi místem zásahu složek integrovaného záchranného systému a operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému
TYEMNYÁKOVÁ, Lucie
Základním pilířem, prostředníkem mezi obyvatelstvem v nouzi a složkami IZS, jsou operační střediska základních složek IZS. Tato střediska zabezpečují nejen příjem tísňového volání, ale také aktivují a řídí složky IZS při záchranných a likvidačních pracích. O tom, jakým způsobem je zabezpečena komunikace mezi místem zásahu složek IZS a operačním a informačním střediskem IZS, pojednává tato bakalářská práce. V úvodu teoretické části je stručná charakteristika integrovaného záchranného systému a jeho základních právních předpisů. Dále jsou zde představena operační a informační střediska IZS včetně jejich povinností a charakteristika telefonních center tísňového volání 112. Další kapitola se zabývá spojením mezi OPIS IZS a složkami IZS v místě zásahu. Předposlední kapitola je věnovaná radiostanicím, analogové a digitální rádiové síti a porovnáním mezi nimi. V poslední kapitole je stručně charakterizován další prostředek sloužící ke komunikaci mezi OPIS IZS a složkami IZS v místě zásahu, a tím je mobilní telefon. Cílem práce je poukázat na způsoby komunikace mezi místem zásahu složek IZS a OPIS HZS krajů, a případně navrhnout zlepšení stávajícího stavu. Výzkum problematiky probíhal metodou dotazníkového šetření a metodou řízeného rozhovoru. Metoda dotazníkového šetření byla použita k získání informací od OPIS HZS krajů. Z obsahového hlediska zahrnoval dotazník otázky zaměřené na operační řízení v roce 2014 a otázky zaměřené na získání informací týkajících se komunikace se složkami IZS v místě zásahu. Na základě poskytnutých informací byly zpracovány grafy. Otevřené výpovědi v dotazníkovém šetření byly sumarizovány do jednoho celku. Danou problematiku je potřeba zkoumat ale i ze strany zasahujících, a proto byla praktická část ještě doplněna o krátké řízené rozhovory s příslušníky jednotlivých složek IZS. Dotazovaných bylo celkem 6, jednalo se o 2 příslušníky z HZS ČR, 2 pracovníky ze ZZS a 2 příslušníky P ČR. Příslušníci složek IZS z Jihočeského kraje byli vybráni záměrně na základě doporučení příslušníka HZS Jihočeského kraje, velitele družstva na požární stanici v Jindřichově Hradci. Na základě získaných informací od OPIS IZS bylo zjištěno, že nejpoužívanějším komunikačním prostředkem se složkami IZS v místě zásahu jsou digitální radiostanice. Při výzkumu bylo rovněž zjištěno, že při komunikaci a předávání zpráv dochází k častým chybám. Pro OPIS IZS představuje největší problém při předávání zpráv šum a rušení, což často vede k nesrozumitelnosti. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že OPIS IZS by uvítala lepší přehled o nastalé mimořádné události. Příslušníci jednotlivých složek IZS se shodli na tom, že primárním problémem je chybné a neúplné předávání informací od OPIS IZS, neboť nedostatečně vytěžují informace od oznamovatele. Šum, rušení a nejednotné informační systémy jsou problémem sekundárním. I přestože je komunikace mezi OPIS IZS a složkami IZS v místě zásahu oproti minulosti na dobré úrovni, stále se objevují nedostatky. OPIS IZS by měla klást větší důraz na získávání informací od oznamovatele, aby následně předané informace o lokalizaci místa zásahu byly přesné. Na základě zjištěných informacích jsem doporučila zavést audiovizuální přenos z místa zásahu tam, kde ještě není zaveden. Audiovizuální přenos je přínosem pro rychlé zhodnocení situace a nezastupitelnou roli má zejména při zpětné analýze postupů a činností při řešení mimořádných událostí. Pro tuto práci byla stanovena výzkumná otázka, je-li způsob a obsah komunikace mezi místem zásahu složek IZS a OPIS IZS v souladu s právními a interními předpisy. V současnosti jsou způsoby a obsah komunikace mezi místem zásahu složek IZS a OPIS IZS v souladu s právními a interními předpisy. Doporučuji však vytvořit Řád digitální radiové sítě PEGAS, kde by byly stanoveny podmínky pro využívání radiokomunikačního systému PEGAS.
|
|
|
Interoperabilita v Integrovaném záchranném systému.
LEBEDOVÁ, Klára
Hlavním cílem práce Interoperabilita v integrovaném záchranném systému bylo objasnění pojmu interoperability a upozornění na její potřebu v prostředí komunikace a vzájemného působení základních složek integrovaného záchranného systému při společných zásazích. Výzkum probíhal ve dvou částech. První část byla věnována studiu literatury, zejména legislativních norem týkajících se integrovaného záchranného systému a jeho jednotlivých složek. V druhé části byly získané poznatky ověřovány v praxi. Úvodní část práce se věnuje seznámení s jednotlivými pojmy z oblasti interoperability a integrovaného záchranného systému. Jsou zde uvedeny složky, jejich hlavní úkoly a způsoby zabezpečení aspektů interoperability. Dále se práce věnuje úrovním řízení zásahu, komunikaci a koordinaci složek na úrovni operačních středisek a spolupráci složek mimo dobu zásahu. Úvodní část uzavírají informace o připravovaném projektu jednotného informačního systému integrovaného záchranného systému (Projekt IS IZS), jenž by měl přinést značné zlepšení a zkvalitnění spolupráce mezi základními složkami a to nejen při příjmu tísňového volání, ale i při společných zásazích. Teoretické výsledky byly aplikovány na území Středočeského a Jihočeského kraje. Bylo provedeno srovnání jednotlivých složek a jejich zabezpečení v uvedených aspektech interoperability. Toto srovnání odhalilo v některých oblastech rozdílnou úroveň mezi složkami. I přesto z výsledků vyplývá, že interoperabilita v integrovaném záchranném systému je zajištěna, Česká republika má poměrně dobře fungující systém v oblasti odpovědi na mimořádné události
|
|
|
Vývoj operačních a informačních středisek HZS v rámci Jihočeského kraje s návrhem organizačního a technického řešení
NOVOTNÝ, Martin
Diplomová práce se zabývá problematikou integrací do krajských operačních a informačních středisek u hasičského záchranného sboru ČR. Hasičské záchranné sbory krajů k tomuto problému přistupovaly individuálně, jak po stránce technické, tak po stránce lidských zdrojů. Práce je rozdělena do několika částí popisující činnost krajských operačních a informačních středisek hasičských záchranných sborů ČR . Popisuje, krajská operační a informační střediska , právní předpisy týkající se činnosti krajských operačních a informačních středisek a popisuje možné varianty integrace operačních a informačních středisek. Cílem práce je vypracování metodiky, která by mohla pomoci při integraci stávajících operačních a informačních středisek a zároveň by mohla posloužit jako metodika pro integraci operačních středisek policie ČR, popřípadě zdravotní záchranné služby .
|
|
|
Vyprošťování osob z dopravních prostředků při likvidaci následků hromadných neštěstí.
GABRIŠKA, Michael
Abstract Tato práce přináší pohled na vyprošťování osob při dopravních nehodách a následnou likvidaci následků hromadných neštěstí. První část práce je zaměřena na současný stav nehodovosti v české republice. Druhá část se zabývá metodikou, kterou lze použít u jednotek PO a ostatních složek IZS a následné likvidaci mimořádných událostí v dopravě. V bakalářské práci je zpracován návrh situací pro provádění nácviků a soutěží při vyprošťování osob z havarovaných vozidel, z kterých lze vycházet při skutečném zásahu u dopravních nehod.
|
|
|
Součinnost složek integrovaného záchranného systému při dopravních nehodách silničních dopravních prostředků hromadné přepravy osob
KROUPA, Martin
Diplomová práce se zabývá problematikou součinnosti integrovaného záchranného systému, při koordinaci zásahů jeho složek u rozsáhlejších dopravních nehod, konkrétně u dopravních nehod autobusů s větším počtem zraněných a usmrcených osob. V práci jsou porovnávány dvě významnější dopravní nehody a součinnostní cvičení složek integrovaného záchranného systému v rozmezí uplynulých pěti let. Z analýzy lze vysledovat stoupající úroveň jak technického a materiálního vybavení jednotlivých složek, tak i stoupající úroveň koordinace jejich činnosti. Hlavním cílem práce je zhodnocení současné úrovně součinnosti složek integrovaného záchranného systému při větší dopravní nehodě, případně navržení možné úpravy nebo doplnění v současnosti již používaných typových činností složek integrovaného záchranného systému.
|
host ::
RSS.