|
|
Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru
Vobrátilková, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Miller, Jaroslav (oponent)
Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru. Abstrakt Vývoj staroměstské domovní zástavby během barokní epochy bývá nejčastěji posuzován z uměleckohistorického hlediska. V této práci je na domy Starého Města pražského pohlíženo optikou berních pramenů hromadné povahy. Výchozí časový mezník představuje rok 1653, kdy se v pražských městech započalo se sestavováním prvního českého katastru - berní ruly. Komparací údajů berní ruly a vizitačního protokolu tereziánského katastru z let 1725-1726 jsem se pokusila odpovědět na otázku, jaké byly vývojové trendy v domovním majetku staroměstských měšťanů. Písemný výsledek vizitace tereziánského katastru představuje mimořádný pramen, který eviduje řadu podstatných údajů pro dějiny staroměstských domů. Srovnání s berní rulou je v tomto případě omezené výpovědní hodnotou staršího katastru, který nepřináší tolik podrobných informací jako vizitační protokol. Analýzu bylo možné provést jen v těch indikátorech, které se týkají počtu, skladby a daňového zatížení domů. Výrazné změny v počtu staroměstských domů sice berní prameny v letech 1653-1726 neprokazují, zaznamenávají ale odlišnou situaci v samotné skladbě domů. Za hlavní tendence, které se projevily ve vývoji domovní zástavby Starého Města pražského, lze označit zvýšení...
|
|
|
Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru
Vobrátilková, Hana ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Miller, Jaroslav (oponent)
Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru. Abstrakt Vývoj staroměstské domovní zástavby během barokní epochy bývá nejčastěji posuzován z uměleckohistorického hlediska. V této práci je na domy Starého Města pražského pohlíženo optikou berních pramenů hromadné povahy. Výchozí časový mezník představuje rok 1653, kdy se v pražských městech započalo se sestavováním prvního českého katastru - berní ruly. Komparací údajů berní ruly a vizitačního protokolu tereziánského katastru z let 1725-1726 jsem se pokusila odpovědět na otázku, jaké byly vývojové trendy v domovním majetku staroměstských měšťanů. Písemný výsledek vizitace tereziánského katastru představuje mimořádný pramen, který eviduje řadu podstatných údajů pro dějiny staroměstských domů. Srovnání s berní rulou je v tomto případě omezené výpovědní hodnotou staršího katastru, který nepřináší tolik podrobných informací jako vizitační protokol. Analýzu bylo možné provést jen v těch indikátorech, které se týkají počtu, skladby a daňového zatížení domů. Výrazné změny v počtu staroměstských domů sice berní prameny v letech 1653-1726 neprokazují, zaznamenávají ale odlišnou situaci v samotné skladbě domů. Za hlavní tendence, které se projevily ve vývoji domovní zástavby Starého Města pražského, lze označit zvýšení...
|
host ::
RSS.