|
| |
|
|
Rizika tromboembolického onemocnění u žen
BÁRTOVÁ, Marie
Tromboembolické onemocnění je jedním z nejčastějších kardiovaskulárních onemocnění, které zahrnuje hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Tento typ onemocnění je podmíněný vrozenými i získanými faktory. Největší rizika tromboembolického onemocnění u žen představují vrozené hyperkoagulační poruchy, těhotenství, opakované potraty nebo užívání hormonální antikoncepce. Část práce se zaměřuje na prevalenci trombofilních stavů mutace FV Leiden a mutace G20210A protrombinu u žen, které byly vyšetřovány v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. v období celého roku 2015. Druhá část práce je věnována znalostem rizik tromboembolického onemocnění u žen, které užívaly nebo užívají hormonální antikoncepci.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s Leidenskou mutací a prevence komplikací
BROMOVÁ, Jana
Leidenská mutace faktoru V je dědičná porucha hemostatického mechanismu, která může vést ke zvýšenému vzniku trombů v cévním řečišti. Řadíme ji mezi trombofilní či hyperkoagulační stavy. Patří mezi nejčastější vrozené poruchy srážlivosti krve spojené se žilním tromboembolismem.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry z chirurgických oborů mají znalosti o tomto onemocnění a o komplikacích tohoto onemocnění. Dále zjistit,zda vzdělání sester má vliv na znalosti o tomto onemocnění. A v rámci posledního cíle zjistit, zda pacienti mají znalosti o svém onemocnění a o předcházení komplikací.K těmto cílům byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. H1 Sestry s delší praxí z chirurgických oborů mají více informací o Leidenské mutaci a o prevenci komplikací spojených s tímto onemocněním než sestry s kratší praxí? H2 Sestry s vyšším vzděláním z chirurgických oborů mají více informací o tomto onemocnění a o komplikacích s ním spojenými než sestry s nižším vzděláním? VO1 Jsou pacienti informováni o výskytu komplikací a o předcházení akutního vzplanutí onemocnění? VO2 Podávají sestry informace o režimových opatřeních, které souvisí s tímto onemocněním? VO3 Vyskytly se komplikace během hospitalizace v souvislosti s Leidenskou mutací? Empirická část bakalářské práce se skládá ze dvou částí. První část byla provedena pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Výzkum byl proveden formou anonymního nestandardizovaného dotazníku určeným sestrám z chirurgických oborů v Nemocnici České Budějovice, a.s. a v Nemocnici Prachatice, a.s. Dotazník obsahoval 20 otázek, soubor těchto otázek tvořily otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. Výsledky byly zpracovány v počítačovém programu Microsoft Excel a získaná data byla podrobena parametrické statistické analýze. Pro prezentaci výsledků byly použity grafy. Druhá část byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Výzkum byl proveden s pěti respondenty, formou polostandardizovaného rozhovoru, ke kterému bylo předem připraveno 20 otázek, které byly postupně doplňovány podle odpovědí respondentů. Rozhovory byly zaznamenávány písemnou formou do záznamového archu. Z rozhovorů byla získaná data zpracována kódováním a následnou kategorizací dat. Kategorizace byla provedena na základě vnitřní podobnosti kódů.Problematiku ošetřovatelské péče u pacientů s Leidenskou mutací spatřuji především ve spojitosti se vznikem komplikací, které mohou nastat. Jedná se o hlubokou žilní trombózu a plicní embolii.Snahou této bakalářské práce bylo poukázat na tuto problematiku a uvést toto onemocnění ve větší povědomost mezi ošetřovatelský personál.
|
|
|
Rezistence na aktivovaný protein C
BLATNÍKOVÁ, Kateřina
Trombofilií označujeme vrozený nebo získaný stav organismu, při kterém je zvýšené riziko vzniku žilní trombózy. Tato život ohrožující komplikace se u nositelů trombofilního rizika objevuje v porovnání s ostatní populací významně častěji, zejména v období tzv. přídatných rizik imobilizace končetin po úraze, gravidita, užívání hormonální antikoncepce, operace a imobilizující onemocnění, delší cesty letadlem. V současné době jsou běžně k dispozici preparáty, které mohou riziko trombózy v těchto obdobích snížit. Je ale potřeba, aby nositel rizika o jeho přítomnosti věděl a mohl mu tak předcházet, nebo toto riziko mohl alespoň zmenšit. Screening rizikových osob je proto zcela klíčový. K těmto účelům slouží mnohá vyšetření. V praxi jsou nejčastěji používány funkční a molekulárně genetické testy, kterými se budu zabývat ve své práci. Jejich porovnáním a porovnáním výsledků, které těmito metodami získáváme. Metodický díl mé bakalářské práce jsem tvořila v Klinické laboratoři Oblastní nemocnice Kladno a.s., na pracovním úseku koagulace. Vzorky krve jsem získávala z rutinního provozu této laboratoře, kde jsem zaměstnána. Vzorky jsem vyhledávala mezi nově příchozími pacienty, u nichž byla odhalena rezistence na aktivovaný protein C a následně i Leidenská mutace na základě preventivního vyšetření tak i mezi pacienty kteří byli sledováni na základě rodinné anamnézy. Data mnou naměřená, jsem zanášela do tabulky spolu s výsledky naměřenými metodou PCR a porovnávala jsem je. Tato práce obsahuje popis funkčního vyšetření prováděného Klinickou laboratoří Oblastní nemocnice Kladno a.s. Preanalytickou fázi, metodiku, popis samotného analyzátoru Sysmex CA 1500 firmy Siemens, který provádí měření na principu optické metody, kdy červené světlo prochází kyvetou obsahující vzorek s reagencií a detekuje tak změnu v rozptylu světla. Dále pak popisuje užívané reagencie včetně postupu jejich přípravy před použitím, tak i jejich skladování. Všechny tyto mnou uvedené postupy jsem vedla podle standardních operačních postupů (SOP), kterými se Klinická laboratoř řídí a které byly schváleny auditem. Vyšetřovací metodu PCR jsem popsala na základě konzultací s MUDr. Václavem Maťoškou a mé krátkodobé stáže v Laboratoři molekulární diagnostiky nemocnice na Homolce a též za spolupráce s Ing. Jaroslavou Hájkovou z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Principem PCR je cyklicky se opakující enzymová syntéza nových řetězců vybraných úseků dvouřetězcové DNA, ve směru 5´- 3´, prostřednictvím DNA polymerázy. Tento proces spočívá ve třech krocích a v požadovaném množství cyklů. Každý z těchto kroků probíhá za určité teploty. Pro tyto účely se používá tzv. termocykler, což je přístroj konstruovaný tak, aby byl schopen měnit teplotu v požadovaných intervalech a to v těchto krocích: Denaturace- během této fáze je DNA postupně zahřívána až na teplotu vyšší než 92°C, většinou 94-95°C, kdy se rozpadnou vodíkové můstky pojící k sobě komplementární vlákna DNA. Hybridizace - Dochází k nasednutí primerů a jejich hybridizaci s jednotlivými vlákny DNA. To probíhá za teploty snížené na hodnotu v rozmezí 50-65°C. Elongace (extenze, syntetická fáze) - pro syntézu nových řetězců je třeba teploty 65 75 °C v závislosti na použité DNA polymeráze. Obvyklá je teplota 72°C. Po porovnání mnou naměřených výsledků s výsledky molekulárně genetických testů (PCR) jsem došla k závěru, že funkční testy používané v naší laboratoři jsou dostatečně citlivé k odhalení rezistence na aktivovaný protein C a tím i poukázání na Leidenskou mutaci.
|
|
|
Trombofilní genové mutace a jejich zdravotně sociální komplikace
ŠTORKOVÁ, Marie
Cílem této bakalářské práce bylo popsat problematiku trombofilních genových mutací ze zdravotně sociálního hlediska a zjistit zda tyto vrozené trombofilie mohou způsobit i komplikace psychosociální. Tato práce má 2 části: Teoretická část se věnuje genetické podstatě trombofilních genových mutací, komplikacím zdravotním a psychosociálním. Dále v této části uvádím praktické informace pro život s trombofilií. Praktická část byla vypracována využitím kvantitativního výzkumu, technikou anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval 24 otázek. 3 otázky byly stratifikační. 21 otázek se vztahovalo k řešené problematice komplikací trombofilních mutací, z toho 7 otázek na zdravotní komplikace, 6 otázek na související psychosociální komplikace a 8 otázek zjišťovalo informovanost respondentů o jejich diagnóze a zdrojích těchto informací. Otázky č. 8-15 byly určeny pouze pro ženy. Výběrovým souborem byli respondenti oslovení přes webové servery Baby-cafe.cz a Doktorka.cz (97%) a dále klienti Záchranné služby Asociace Samaritánů České republiky Praha-západ (3%). Celkový počet respondentů byl 86 (100%), z toho 77 (90%) žen a 9 (10%) mužů. Po vyhodnocení dotazníků byly výsledky zpracovány do grafů. Dle výsledků se potvrdila hypotéza, která zněla: Komplikace trombofilních genových mutací jsou nejen zdravotní, ale i psychosociální. Tento výsledek ukazuje na potřebu lepší informovanosti a ukazuje na důležitost prevence možných komplikací. K lepší informovanosti a prevenci komplikací vrozených trombofilií by měly přispět informativní internetové stránky vytvořené na podkladě této práce {--} http://www.trombofilie.estranky.cz/
|
host ::
RSS.