|
|
Povědomí pacientů kardiologických ambulancí o zdravém stravování
Rejtarová, Anna ; Tuka, Vladimír (vedoucí práce) ; Matznerová, Zuzana (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku zdravého stravování u pacientů, kteří navštěvují kardiologické ambulance. Teoretická část jednoduchým způsobem seznamuje čtenáře s problematikou onemocnění srdce a cév. Následuje rešerše aktuálních dietních doporučení, jejímž cílem je podat souhrn soudobých poznatků v oblasti stravování pacientů. Je všeobecně známé, že správným životním stylem lze předcházet nebo zmírnit onemocnění srdce. Z toho důvodu si práce klade za cíl zjistit obeznámenost pacientů kardiologických ambulancí s výživovými a dietními doporučeními. V praktické části jsou tak zaznamenány výsledky dotazníkového šetření provedeného u jednatřiceti pacientů kardiologických ambulancí, které jsou následně diskutovány. Na základě zjištěných výsledků je k práci přiložen navržený letáček, který může pacientům kardiologických ambulancí pomoci se zorientovat v problematice zdravého stravování.
|
|
|
Management následné péče u pacientů se srdeční arytmií po propuštění z kardiologického oddělení
JANÁSOVÁ, Věra
Poruchy srdečního rytmu neboli arytmie, patří mezi nejčastější onemocnění srdce. Vznikají na podkladě poruchy tvorby nebo vedení elektrických vzruchů na srdci. Často se vyskytují arytmie, které si člověk ani neuvědomuje a je možné je zachytit při dlouhodobém monitorování EKG. Pacientovi většinou působí obtíže poruchy rytmu, které jsou záchvatovité nebo setrvalé. Ty mohou pacienta ohrožovat na životě. Mezi subjektivní potíže u pacientů patří nepříjemné bušení srdce, únava, dušnost, pocity tísně, kratší dech, závratě až ztráta vědomí, někdy může pacient pociťovat nepříjemnou bolest na hrudi. Takovéto subjektivní prožívání bývá pro člověka se srdeční arytmií velmi nepříjemné a může mu znemožňovat zvládání běžných denních aktivit. Úkolem sestry je pomoci pacientovi toto obtížné období překonat a naučit ho zdravému způsobu života jako prevenci srdečních onemocnění. Důležitá je zde spolupráce sester v nemocnici a v kardiologické ambulanci. Stanoveny byly čtyři hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že péče o pacienty se srdeční arytmií po propuštění do domácího léčení je dostatečná, vzhledem k jejich potřebám. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza měla potvrdit, že u pacientů je dostatečná edukace o prevenci recidiv srdečních arytmií. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že pacienti znají dopady srdečních arytmií na jejich celkové zdraví a byla nepotvrzena. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že pacienti znají další možnosti péče po propuštění z nemocnice. Tato hypotéza se nepotvrdila. V praktické části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo prováděno v nemocnicích v Českých Budějovicích, Jihlavě, Plzni a Praze, formou anonymních dotazníků, které byly rozdány pacientům v odborných kardiologických ambulancích. Výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek v SPSS programu. Cíle byly splněny. V příloze v diplomové práci je přiložen stručný návrh, na co by se měla ošetřovatelská péče po propuštění pacienta z nemocnice zaměřit. Výsledky budou nabídnuty náměstkyním pro ošetřovatelskou péči a také sestrám v kardiologických ambulancích.
|
host ::
RSS.