|
|
České překlady Johna Donna v kontextech širší překladatelské poetiky svých autorů.
Šťastná, Zuzana ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Práce zkoumá recepci poezie anglického básníka Johna Donna v českém kulturním prostředí. Úvod zdůvodňuje volbu tématu, nastiňuje strukturu práce a vymezuje ústřední otázku: do jaké míry a jakým způsobem proběhla v českých zemích recepce díla Johna Donna jako výrazné a ve dvacátém století pozoruhodně vlivné osobnosti anglické lyrické poezie a především, jaký podíl mají na stavu této recepce překlady. První historicko-filologická kapitola rekapituluje vývoj Donnova postavení v rámci kánonu anglické literatury, protože tento vývoj měl vliv i na jeho recepci zahraniční, a na základě sekundární literatury i rozboru jedné konkrétní básně vytyčuje základní rysy jeho básnického stylu. Druhá kapitola je faktografickým přehledem české překladové a literárněvědné recepce a představuje jednotlivé české překladatele Donnova díla, včetně jejich motivací k překladu, pokud je bylo možno zjistit. První část třetí kapitoly nastiňuje postup používaný při zkoumání českých překladů. Představuje metodu kritiky překladu navrženou Antoinem Bermanem v jeho analýze francouzských donnovských překladů (Pour une critique des traductions: John Donne, 1995) včetně vlastních zkušeností autorky s její aplikací. Druhá část kapitoly pak stručně shrnuje závěry dvou zahraničních prací o překladové recepci Donnovy poezie ve...
|
|
|
The poetry of John Donne: T.S.Eliot as Critic and Poet
Šmejdová, Barbora ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Resumé Cílem bakalářské práce "Poezie Johna Donna: T. S. Eliot jako kritik a básník" je analýza Eliotova pohledu na Johna Donna ve vztahu k jeho vlastní poezii a kritickému dílu. Tomu odpovídá také struktura práce. Kapitola zařazená po úvodu se věnuje popisu základních Eliotových kritických stanovisek. Kapitola vytváří pozadí k následující diskuzi Elitova pojetí básnické tvorby Johna Donna a pojednává o prvcích Eliotovy kritiky jako je teorie tradice a koncept depersonalizace. Dalším tématem je Eliotův postoj k problému klasicismu a romantismu a Eliotovo rané pojetí metafyzické poezie. Následující kapitola pojednává o Eliotovu pojetí Johna Donna na základě Eliotovy definice metafyzické poezie. Nejprve zasazuje problém do širší perspektivy literární kritiky. Ukazuje, že se porozumění pojmu "metafyzická poezie" mezi jednotlivými kritiky liší a také se kritici rozcházejí v názoru, kdo do skupiny metafyzických básníků vlastně patří. Eliot pojednává o své definici ve svých přednáškách, které nesou souhrnný název The Varieties of Metaphysical Poetry. Zde se objevují dvě definice metafyzické poezie, které se doplňují. Eliot zdůrazňuje všeobecnou platnost termínu a mluví o třech metafyzických obdobích reprezentovanými básníky jako jsou Dante, Donne a Laforgue. Ukazuje, že na pozadí tvorby každého z nich stojí...
|
host ::
RSS.