|
|
Hromadné postižení zdraví- postup řešení zdravotnickou záchrannou službou v terénu
SHÝBALOVÁ, Ivana
Tématem této bakalářské práce je postup zdravotnické záchranné služby při hromadném postižení zdraví. Ačkoli je soustředěna pouze na postupy zdravotníků, nelze opomenout ani práci dalších základních složek integrovaného záchranného systému, kterými jsou Policie České republiky a především Hasičský záchranný sbor České republiky spolu s jednotkami požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany. Spolupráce těchto složek není při zásahu u hromadného postižení zdraví výjimkou a adekvátně fungující integrovaný záchranný systém je zárukou pro efektivní zvládnutí dané mimořádné události. Přesto zde má zdravotnická část svou neopomenutelnou úlohu. Pro správné postupy a rychlá rozhodnutí je potřeba, aby se zdravotničtí záchranáři v problematice, této specifické události, orientovali. Teoretická část se dotýká komplexní problematiky, která je spojena právě s hromadným postižením zdraví. Na začátku jsou definovány základní pojmy této práce, tedy osvětlení pojmů mimořádná událost a její druhy, včetně definice hromadného postižení zdraví. Následuje krátký pohled do historie Medicíny katastrof a hromadných neštěstí, kde již vidíme prvopočátky postupů zdravotníků v přednemocniční péči při válečných konfliktech, základní úkony první pomoci, které se využívají i dnes ve formě technické a zdravotnické první pomoci. Jak již bylo řečeno, základem v řešení mimořádných událostí jakéhokoli typu je dobře fungující integrovaný záchranný systém, proto i část této práce se věnuje právě jemu. Další kapitoly jsou již věnovány samotným postupům zdravotnické záchranné služby na místě hromadného postižení zdraví a metodám třídění raněných. Praktická část práce byla zaměřena na zmapování znalostí a postupů zdravotnických záchranářů při hromadném postižení zdraví. Průzkum byl realizován metodou kvantitativního výzkumu a to prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření. Data byla sbírána v období od února do dubna roku 2013. Základním souborem pro sběr dat, jak již bylo řečeno, byli zdravotničtí pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Dotazníky byly rozesílány jednak formou elektronickou s odkazem na elektronický dotazník a jednak formou tištěného dotazníkového formuláře. Celkem bylo rozesláno 150 dotazníků, návratnost činila 76,6 %, tedy 115 vrácených dotazníků, které byly všechny zahrnuty do následného vyhodnocení výzkumného šetření. Dotazovaní záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu, s důrazem na zachování anonymity jejich osoby i jimi uvedených dat. Následovalo celkem dvacet otázek uzavřeného typu, kde si respondenti vybírali pouze jednu z nabízených možností odpovědi. Otázky 1- 6 byly pouze formální, sloužily nám pro bližší zmapování respondentů. Otázky 7- 20 byly voleny tak, abychom zjistili, zda dotazovaní záchranáři mají vědomosti týkající se problematiky mimořádné události s hromadným postižením zdraví a následně mohli ověřit stanovenou hypotézu. Získaná data byla následně vyhodnocena, každá otázka byla vyhodnocena zvlášť a data byla zanesena do tabulek a grafů, které vyobrazují jak absolutní tak i relativní četnosti získaných odpovědí. Stanovená hypotéza byla statisticky vyhodnocena pomocí Chí kvadrát testu. Získaná hladina významnosti zamítla nulovou hypotézu a tedy potvrdila stanovenou hypotézu H1, která říká, že informovanost posádek zdravotnické záchranné služby o postupech při hromadném postižení zdraví je dostatečná. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat postup a znalosti zdravotnických záchranářů při řešení hromadných postižení zdraví, který byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření a potvrzení stanovené hypotézy svědčí o tom, že základní informace a povědomí o postupech při hromadným postižení zdraví záchranáři mají.
|
|
|
Organizace přednemocniční neodkladné péče při dopravní nehodě s hromadným postižením zdraví
RATAJ, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá organizací přednemocniční neodkladné péče při dopravní nehodě s hromadným postižením osob. Charakterizuje činnost zdravotnické záchranné služby při vzniku mimořádné události, která vyžaduje řešení pomocí postupů medicíny katastrof, kdy hlavním úkolem je zamezit ztrátám na životě u co možná největšího počtu osob postižených na zdraví, a to zejména v situacích, kde se předpokládá výrazný nepoměr zachránců vůči osobám postiženým na zdraví. Cílem této práce je podrobné zmapování organizace přednemocniční neodkladné péče při dopravní nehodě s hromadným postižením osob. Vypracovaná struktura organizace se však uplatňuje u jakékoli mimořádné události s hromadným postižením osob. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky, které z důvodu získání výzkumné hodnoty byly zaměřeny na Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje a Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje. První výzkumná otázka se zaměřuje na porovnání způsobů, kterými probíhá příprava zdravotnických záchranářů na řešení mimořádné události při dopravní nehodě s hromadným postižením osob u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Druhá výzkumná otázka má za úkol zmapovat řešení dopravních nehod s hromadným postižením osob u Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje od roku 2002 do roku 2012. Zvolenou metodikou pro výzkumnou část práce byla metoda pomocí kvalitativního výzkumu uskutečněného formou dotazování v podobě polořízeného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Výzkumný soubor se tedy skládá ze zdravotnických záchranářů dvou zdravotnických záchranných služeb, z nichž z každé bylo namátkově vybráno 5 respondentů. Zpracovávání výsledků týkajících se první výzkumné otázky, která se zabývala porovnáváním způsobů, jimiž jsou zdravotničtí záchranáři připravováni na řešení dopravní nehody s hromadným postižením osob, ukázalo, že ačkoliv je struktura přípravy z velké části určena zákonem, a tudíž je i velmi podobná u obou zdravotnických záchranných služeb, rozdíl je markantní, zejména v přístupu a participaci zdravotnických záchranářů k pořádané přípravě. Ve Zdravotnické záchranné službě Středočeského kraje se zdravotničtí záchranáři oproti svým protějškům nezúčastňují teoretických příprav pravidelně, přestože jsou pořádány každý rok. Zpracování výsledků týkajících se druhé otázky, která se zaměřovala na zmapování postupů řešení dopravních nehod s hromadným postižením osob, ukázalo, že Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje se účastnila řešení mnohem závažnějších dopravních nehod s hromadným postižením osob než Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje. Z popisu postupů volených zdravotnickými záchranáři na místě dopravní nehody jednoznačně vyplývá, že pro záchranné a likvidační práce museli využít postupů medicíny katastrof, jako je např. třídění raněných pomocí identifikačních a třídících karet. Z toho se dá jednoznačně usoudit, že v postupech pro řešení dopravních nehod s hromadným postižením osob jsou daleko zkušenější zdravotnickou záchrannou službou. Při zkoumání organizace přednemocniční neodkladné péče při dopravní nehodě s hromadným postižením osob, pomocí metody kvalitativního výzkumu uskutečněného dotazováním formou polořízených rozhovorů provedených na dvou zdravotnických záchranných službách, jsem odhalil některé rozdíly týkající se teoretické přípravy a samotných postupů řešení dopravních nehod s hromadným postižením osob. Příčinu těchto rozdílů vidím zejména v četnosti vzniku mimořádných událostí na území Jihočeského kraje. Z tohoto důvodu vidím zdravotnické záchranáře Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jako zkušenější.
|
host ::
RSS.