Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Merchant or the Vicar? The Role of Values and Interests in the Dutch EU Enlargement Policy
Lellák, Jan ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postoji Nizozemského království k rozšiřování Evropské unie. V posledních letech se stalo rozšiřování EU v Nizozemsku politicky citlivou otázkou. Nizozemská zahraniční politika je tradičně charakterizována pojmem "obchodník a vikář ", neboť výrazně reflektuje jak hodnoty společnosti, tak národní zájmy. Zajímavé je, že postoj vlády je ve srovnání s ostatními členskými státy velmi konzervativní a důsledně sleduje dodržování přístupových kritérií, jako základní strategie EU, jak přimět kandidátské státy, aby respektovaly lidská práva a demokratické normy. Nizozemsko také klade mimořádný důraz na zohledňování absorpční kapacity Evropské Unie. Hlavním cílem této práce je zhodnotit, do jaké míry je oficiální postoj nizozemské vlády k rozšiřování EU ovlivňován buď zájmy anebo hodnotami veřejnosti. Holandské postoje jsou zkoumány v kontextu vývoje v Srbsku, v současné době nejvýznamnějšího kandidátského státu z oblast západního Balkánu a Islandu. Práce analyzuje dva do značné míry velmi podobné případy: spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu a spor o navrácení ztracených vkladů nizozemských zákazníků zkrachovalé islandské banky Icesave. Nizozemsko dlouhodobě a vytrvale blokovalo přístupová jednání s Islandem a Srbskem. V prvním případě odrážely jeho postoje...
Komparace zahraniční politiky Madeleine Albright a Condoleezzy Rice na poli mezinárodních trestních tribunálů
Láníková, Hana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá komparací zahraniční politiky Madeleine Albright a Condoleezzy Rice na poli Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu. V první kapitole jsou popsány situace, které vedly ke vzniku tribunálů a postup při jejich založení. Druhá kapitola charakterizuje a komparuje zahraniční politiku USA na přelomu 20. a 21. století obecně a v daných regionech. Třetí a čtvrtá kapitola srovnává přístup obou ministryň zahraničních věcí k dané problematice, primárně na příkladu osobních a politických zájmů. Obě kapitoly zahrnují postoj administrativy, ve které působily obě ženy, dále pak postoj ministryň a aktivity v případě každého tribunálu. Cílem práce je uceleně srovnat přístup obou ministryň k mezinárodním trestním tribunálům za dob různých administrativ a zájmů USA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.