|
|
Testování použití stromové injektáže jako způsobu ochrany individuálních dřevin jasanu ztepilého Fraxinus excelsior L. proti infekci houbovým patogenem Hymenoscyphus fraxineus
Rozsypálková, Lucie
V posledních letech lze zaznamenat velmi kvalitní výsledky při ochraně dřevin vůči houbovým chorobám a hmyzím škůdcům pomocí technologie stromové injektáže, tato práce tedy má za cíl otestovat čtyři účinné látky – tebukonazol, hydroxid měďnatý, seleničitan sodný a nanotechnologie selenu. Ty byly aplikovány pomocí mikro-injektáže do 60 jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior) shodného věku a rostoucích ve stejných klimatických podmínkách. Tyto dřeviny byly před injektáží inokulovány dvěma kulturami Chalara fraxinea, u kterých se na konci experimentu podařilo verifikovat, že jejich patogenita byla obdobná. Následně byl sledován růst podkorních nekróz po dobu devíti měsíců. Posléze se díky analýzám délek a ploch jednotlivých podkorních nekróz u jednotlivých variant podařilo potvrdit stanovené hypotézy. Tedy že nejúspěšnější v potlačování patogenu Hymenoscyphus fraxineus bude přípravek s obsahem nanočástic selenu a naopak nejméně úspěšný že bude přípravek Champion 50 WP s účinnou látkou hydroxidu měďnatého.
|
|
|
Mikropropagace jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.): Certifikovaná metodika č. 1/2017-057
Šedivá, Jana ; Havrdová, Ludmila ; Maršík, Petr
Cílem metodiky je poskytnout optimalizovaný postup mikropropagace jasanu ztepilého, který může podpořit produkci jeho elitních genotypů s vyšším stupněm tolerance vůči invaznímu houbovému patogenu Hymenoscypus fraxineus způsobujícímu našim domácím druhům jasanu (Fraxinus excelsior a F. angustifolia) tzv. nekrózu jasanů (v Evropě známá jako „ash dieback“). Metodika zahrnuje dva ucelené in vitro množitelské postupy, které vychází buď z juvenilního rostlinného materiálu (ze semen) nebo z dospělých stromů s použitím vrcholových pupenů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Monitoring rozšíření nekrózy jasanů (Hymenoscyphus fraxineus) v lesních porostech Moravy a východních Čech
Prouza, Michal
Diplomová práce se zabývá nekrózou jasanů, způsobovanou patogenní houbou Hymenoscyphus fraxineus. Jedná se o shrnutí dosavadních informací dostupných v literatuře týkajících se choroby. Vlastní výzkum je zaměřen na monitoring jejího rozšíření v areálu Moravy a východních Čech s důrazem na rozdílnost lesnicko-typologických stanovišť a zastoupení jasanů v porostech. Součástí práce je zhodnocení 434 jasanových porostů, kde byla zkoumána míra poškození zdravotního stavu stromů s ohledem na nekrózu jasanů v závislosti na různých faktorech. Nebyla nalezena statisticky významná závislost míry poškození zdravotního stavu jasanu na LVS, edafické kategorii ani ekologické řadě dle Plívy (1987), věku, zastoupení jasanu, zakmenění, ostatních dřevinách, lokalitě, roku hodnocení. Byla zjištěna statisticky významná závislost míry poškození zdravotního stavu jasanu na přirozenosti stanoviště (SLT dle Plívy 1987), na charakteru smíšení a způsobu obnovy porostu.
|
|
|
Monitoring rozšíření nekrózy jasanů (Hymenoscyphus fraxineus) v lesních porostech severní Moravy
Fuchs, Ladislav
Tato bakalářská práce se zabývá houbovým patogenem H. fraxineus. Patogen je rozšířen po celé Evropě a plošně napadá jasany. V České republice již není místo, kde by jasan houbou nebyl napadený. Práce by měla přispět k řešení problému nazývaného Hymenoscyphus fraxineus. Cílem je prozkoumat faktory mající vliv na intenzitu infekce v porostech. V práci bylo zjištěno, že většina abiotických porostních faktorů nemá vliv na pěstování jasanů. Vliv na zdravotní stav jasanů se pozitivní měrou odráží je-li jasan pěstován na přirozených stanovištích, jestliže byl v porostu zmlazen přirozeně a pokud je jasan v porostech smíšený náhodně.
|
|
|
Testování účinnosti vybraných chemických sloučenin a povolených přípravků proti patogenním houbovým organizmům dřevin v podmínkách in vitro
Jobánková, Terezie
Bakalářská práce se zabývá testováním působení dvou fungicidních látek (mankozeb a hydroxid měďnatý) a dvou chemických sloučenin (sloučenina s obsahem nanočástic selenu a pentahydrát seleničitanu sodného) v účinnosti proti houbovým patogenům dřevin v podmínkách in vitro. Testovanými patogeny byly: kořenovník vrstevnatý (Heterobasidium annosum), Phytophthora cambivora, původce grafiózy jilmů (Ophiostoma novo-ulmi) a původce nekrózy jasanu (Hymenoscyphus fraxineus). Roztoky byly naředěné podle doporučení pro aplikace a přidávaly se do agarových médií v rozsahu koncentrací 0,5 – 10 %. Heterobasidium annosum nejvíce zastavil v růstu mankozeb a to už od koncentrace 0,5%. U Phytophthora cambivora je nejúčinnější také mankozeb, a to od 1 % koncentrace. U Ophiostoma novo-ulmi je nejúčinnější chemická sloučenina s obsahem nanočástic selenu při koncentracích 8 a 10 %. Pro Hymenoscyphus fraxineus byl nejúčinnější látkou mankozeb a to od koncentrace 4 %.
|
|
|
Druhová diverzita pavouků (Araneae) v chřadnoucích jasanových porostech v komplexu hospodářského nížinného lesa
Hečko, Daniel
Hlavním cílem této práce je vyhodnocení vlivu chřadnutí a odumírání jasanových porostů v komplexu hospodářského nížinného lesa na faunu epigeických pavouků. Konkrétně byly zkoumány porosty, které byly dle stupně napadení rozděleny na zdravé až mírně napadené, středně napadené a výrazně napadené až ve stádiu rozpadu. Sběr arachnofauny probíhal pomocí zemních pastí v období od dubna 2017 do října 2017 na území lužních lesů v okolí Pouzdřan, Pasohlávek, Ivaně a Vranovic v okrese Břeclav a Brno-venkov. Celkem bylo determinováno 120 druhů pavouků a 21 čeledí do kterých spadalo 5 809 jedinců. Nejpočetnějším druhem je Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802). V rámci všech tří zkoumaných stupňů napadení a zdravotního stavu porostů byla nejvyšší druhová bohatost a jednotlivé ochranářské indikátory (stupeň vzácnosti, ochranářská hodnota, početnost vzácných a ohrožených druhů pavouků) signifikantně nejvyšší ve středně napadených porostech, kde díky působení patogenní houby Hymenoscyphus fraxineus dochází k prosvětlování porostů a celkově vyšší heterogenitě a struktuře těchto porostů. Z výsledků je patrné, že to má výrazný pozitivní vliv na druhovou různorodost a početnost arachnofauny. Naopak porosty, které jsou silně napadené a začínají velmi silně zarůstat vegetací se prokázaly pro druhovou diverzitu a ochranářské indikátory pavouků jako velmi negativní. Z výsledků vyplívá, že je velice důležitá heterogenita porostů pro zachování vyšší diverzity pavouků. Domnívám se, že tyto výsledky jsou uplatnitelné i pro roztroušenou dřevinou vegetaci mimo lesní porosty, kde trendy v diverzitě zkoumaných organismů v různě napadených porostech či s výskytem na jednotlivých stromech mohou být velmi podobné.
|
|
|
Analýza vnitrodruhové proměnlivosti jasanu ve vztahu k jeho chřadnutí
Bohdálek, Michal
Populace jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia Vahl.) v Evropě je v současnosti decimována houbovým patogenem Hymenoscyphus fraxineus (T. Kowalski) Baral, Queloz & Hosoya pocházejícím z Dálného východu. Cílem této závěrečné práce je zjistit, zda původ (provenience) reprodukčního materiálu ovlivňuje odolnost obou jasanů vůči tomuto invaznímu patogenu. Místo realizace výzkumu byla lokalita Zámeček u Kroměříže. Jedná se o pokusnou plochu s 16 proveniencemi jasanu ztepilého ze všech částí ČR a 2 proveniencemi jasanu úzkolistého z Pomoraví ve věku 22 let. Pokus byl založen pracovníky Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady. Měřením a vizuálním hodnocením byla u jedinců a proveniencí získána data o výšce, tloušťce, tvaru kmene, rašení a míře napadení patogenem (dle certifikované metodiky). Následně byly zanalyzovány vztahy mezi mírou napadení, růstem, morfologií a fenologií jedinců i proveniencí. Z analýz vyplynuly zajímavé výsledky: zjistili jsme, že provenience jasanu ztepilého pocházející ze severněji položených lokalit jsou méně náchylné k napadení patogenem a současně jsou později rašící. Zároveň se prokázalo, že vyšší a tvárnější jedinci se vyznačují nižší mírou napadení patogenem Hymenoscyphus fraxineus. Zajímavé zjištění je, že provenience pocházející z teplejších oblastí se vyznačují větší výčetní tloušťkou.
|
|
|
Hodnocení patogenity Hymenoscyphus fraxineus in vitro na různých živných médiích
Bačová, Aneta
Bakalářská práce se zabývá patogenem Hymenoscyphus fraxineus, který způsobuje vážné chřadnutí jasanů v celé Evropě. V první části práce jde o shrnutí dosavadních poznatků o dané problematice, které jsou dostupné v literatuře. Hlavním směrem výzkumu je pak laboratorní zkoumání 15 kmenů této houby, se snahou najít nejlepší médium pro její růst. Základem je tedy pět různých médií (MEA, AMEA, MOS, PDA, ADA), na které byl patogen naočkován, a kde byla zkoumána rychlost jeho růstu v průběhu šesti týdnů. Jedno z médií, agar s jasanovými pilinami, přitom bylo použito pro tento patogen poprvé. Vedlejším směrem zkoumání byla dále závislost rychlosti růstu na barvě mycelia, kdy byly vybrány skupiny kmenů s mycelii tmavými, světlými a kmeny s viry. Nejlepší růst byl zjištěn na nově vytvořeném médiu ADA, kdy se jedná o piliny získané z jasanových větviček, přidané do klasického agarového média. Závislost rychlosti růstu na barvě mycelia potvrzena nebyla. Celý tento výzkum může přispět ke zlepšení laboratorních postupů určených ke studiu tohoto patogenu, a tak pomoci pro vývoj ochrany jasanů proti napadení.
|
|
|
Citlivost českých proveniencí jasanu ztepilého a jasanu úzkolistého vůči invaznímu patogenu Hymenoscyphus fraxineus
Kraus, Marek ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Čížková, Dana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá průzkumem provenienčních ploch a posouzením napadení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia) patogenem Hymenoscyphus fraxineus.
Cílem práce je zmapování výskytu napadených stromů v těchto lokalitách a vyhodnocení citlivosti lokalit vůči patogenu Hymenoscyphus fraxineus.
Teoretická část se zabývá zpracováním dat získaných při terénních pracích na vybraných provenienčních plochách Koněprusy a Veltruby. Hodnocenými parametry byly tloušťka kmene ve výčetní výšce, výška stromu a především prosychání korun způsobené Hymenoscyphus fraxineus. Z výzkumu byla pořízena fotodokumentace, zaznamenány počty a údaje k jednotlivým stromům vyskytující se na provenienčních plochách. Každý strom měl své jedinečné označení, které určovalo jeho místo v porostu tak aby nedocházelo k mylnému zpracování dat. Zpracovaná data byla následně vyhodnocena programem NCSS 8.0., byla vytvořena shluková analýza pro porovnání jednotlivých proveniencí. Touto analýzou byly porovnávány pouze provenience, které se vyskytovaly na obou provenienčních plochách. Z výsledku vyplývá, že na provenienčních plochách Koněprusy a Veltruby se nevyskytovala provenience zcela bez napadení patogenem Hymenoscyphus fraxineus. Odolnějšími se zdáli být jedinci u proveniencích 4 ŠLP Kostelec nad Černými lesy Svojšice a 24 LS Český Krumlov Chvalšiny. Přestože tyto plochy vykazují největší přírůsty ve výšce a tloušťce je míra defoliace vysoká. Je možné předpokládat, že i u těchto proveniencí může dojít postupně k odumření. Vzhledem k některým vzrostlým jedincům vyskytujících se u ostatních proveniencích je zřejmé, že významnou roli hrají stanovištní podmínky a individuální odolnost jednotlivých stromů.
|
|
|
Monitoring a ověření metodiky hodnocení nekrózy jasanů způsobené patogenem Chalara fraxinea na vybraných územích
Prouza, Michal
Bakalářská práce se zabývá nekrózou jasanů, způsobovanou patogenní houbou Hymenoscyphus fraxineus. Jedná se o shrnutí dosavadních znalostí dostupných v literatuře týkajících se choroby. Vlastní výzkum je zaměřen na úpravy a ověření metodiky ke zhodnocení míry poškození zdravotního stavu jasanů a na tvorbu aplikační části metodiky, ve smyslu lesnických hospodářských opatření, která by měla přispět k efektivnějšímu pěstování jasanů. Součástí práce je zhodnocení 100 jasanových porostů a 17 alejí, kde byla zkoumána míra poškození zdravotního stavu stromů s ohledem na nekrózu jasanů Chalara fraxinea v závislosti na různých faktorech. Byla zjištěna závislost míry poškození zdravotního stavu na věkové třídě porostů, na LVS dle Plívy, na zastoupení jasanu v porostu, naopak nebyla prokázána závislost poškození na druhu jasanu.
|
host ::
RSS.