|
|
Simulace průběhu akčních napětí a membránových proudů řešením zobecněných rovnic Hodgkina a Huxleye
Bugnerová, Pavla ; Provazník, Ivo (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem klidového membránového a hlavně akčního napětí na buněčné membráně srdeční buňky. Je věnována pozornost elektrickému schématu buněčné membrány a rozložení membránového proudu na hlavní proudové složky. Základem pro tvorbu matematického modelu a simulace jsou diferenciální rovnice Hodgkina a Huxleye. Dále je k nim dodán popis vápníkového a unikajícího draslíkového kanálu z jiných modelů. Práce zkoumá možnosti reprodukování známých průběhů membránových proudů ve dvou základních režimech (voltage clamp a current clamp). Vše v prostředí MATLAB GUI.
|
|
|
A Dystopian Prediction of Inevitable Future in Aldous Huxley's Brave New World
Moldřík, Karel ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dystopická předpověď neodvratitelné budoucnosti v Konci Cilizace od Aldouse Huxleyho" je pečlivou analýzou Huxleyho mistrovského díla Konec Civilizace. Práce se soustředí na objevení veškeré inspirace, kterou mohl Huxley najít ve svém životě, ve společnosti Spojených států amerických a tematicky obdobných dílech v době jeho života, které by se daly považovat za zdroje inspirace. Hlavní literární díla Lidé jako bozi (1923) od H. G. Wellse a My (1924) od Jevgenije Zamjatina, která jsou často zmiňována ve spojení s Koncem Civilizace, jsou analyzována v souvislosti s možným zdrojem inspirace a porovnána s Koncem Civilizace.
|
|
|
The Motif of Fear in Aldous Huxley´s Brave New World and George Orwell´s Nineteen Eighty-Four
MEISL, Jiří
Účelem této bakalářské práce je analýza motivu strachu ve dvou nyní již klasických dystopických románech; Devatenáct set osmdesát čtyři od George Orwella a Konec civilizace od Aldouse Huxleyho. První část zahrnuje krátkou analýzu dystopické fikce a nezbytné vysvětlení geneze myšlenky utopismu. Druhá kapitola přemítá o zkušenostech a osobních zápasech obou autorů, stejně jako jejich inspiraci, vedoucí k dalším významným dílům. Třetí a čtvrtá kapitola tvoří závěrečnou část práce, analýzu strachu v románech Konec civilizace a Devatenáct set osmdesát čtyři, v tomto pořadí. Práce zvažuje námět strachu v kontextu společnosti a také na ryze osobní úrovni, užívajíc náležité citace jako důkaz. Závěr poté poukazuje na dříve zmíněná specifika obou románů ve snaze shrnout poznatky.
|
|
|
Outstanding Dystopian Novels in Anglo-American Literature with Respect to the Position of Heroes against Society
VOSÁHLO, Jan
Cílem této diplomové práce je analýza a porovnání významných dystopických románů anglické a americké literatury. Práce popisuje hlavní znaky dystopií, užití síly, propagandu, cenzuru, ekonomická omezení a také postoj hlavního hrdiny vůči společnosti. Analýza porovnává romány Pán Much od Goldinga, Farmu zvířat a 1984 od Orwella, 451 stupňů Fahrenheita od Bradburyho, Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět od Huxleyho a Železnou patu od Londona. Práce se zaměřuje na podobnosti a rozdílnosti v těchto dystopických románech.
|
|
|
A Dystopian Prediction of Inevitable Future in Aldous Huxley's Brave New World
Moldřík, Karel ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dystopická předpověď neodvratitelné budoucnosti v Konci Cilizace od Aldouse Huxleyho" je pečlivou analýzou Huxleyho mistrovského díla Konec Civilizace. Práce se soustředí na objevení veškeré inspirace, kterou mohl Huxley najít ve svém životě, ve společnosti Spojených států amerických a tematicky obdobných dílech v době jeho života, které by se daly považovat za zdroje inspirace. Hlavní literární díla Lidé jako bozi (1923) od H. G. Wellse a My (1924) od Jevgenije Zamjatina, která jsou často zmiňována ve spojení s Koncem Civilizace, jsou analyzována v souvislosti s možným zdrojem inspirace a porovnána s Koncem Civilizace.
|
|
|
Simulace průběhu akčních napětí a membránových proudů řešením zobecněných rovnic Hodgkina a Huxleye
Bugnerová, Pavla ; Provazník, Ivo (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem klidového membránového a hlavně akčního napětí na buněčné membráně srdeční buňky. Je věnována pozornost elektrickému schématu buněčné membrány a rozložení membránového proudu na hlavní proudové složky. Základem pro tvorbu matematického modelu a simulace jsou diferenciální rovnice Hodgkina a Huxleye. Dále je k nim dodán popis vápníkového a unikajícího draslíkového kanálu z jiných modelů. Práce zkoumá možnosti reprodukování známých průběhů membránových proudů ve dvou základních režimech (voltage clamp a current clamp). Vše v prostředí MATLAB GUI.
|
host ::
RSS.