|
|
Specifika ošetřovatelské péče o romskou minoritu v rámci agentur domácí péče
KASOVÁ, Simona
Romská minorita je v České republice minoritou početnou a v současné době i velmi diskutovanou. Jelikož se jedná o jednu z nejpočetnějších minorit v České republice, tak se s jejími příslušníky nesetkávají při výkonu svého povolání jen sestry ve zdravotnických zařízeních, ale i sestry pracující v agenturách domácí péče. Pro romskou rodinu je až téměř povinností pečovat v domácím prostředí a v rodinném kruhu o své nemocné a umírající. V této péči stále přetrvávají prvky romských tradic, které se ovšem mnohdy vylučují s léčebným režimem. I přesto mají již sestry z agentur domácí péče s ošetřováním romských pacientů bohaté zkušenosti a už i někteří Romové připouštějí využití služeb agentury domácí péče. Tato diplomová práce na téma Specifika ošetřovatelské péče o romskou minoritu v rámci agentur domácí péče se v teoretické části zabývá historií, komunikací, náboženstvím, tradicemi a způsobem života romské minority, dále se pak zaměřuje na historii a náplň práce agentur domácí péče, na etiku umírání a smrti ve zdravotnictví a na základní informace z oblasti paliativní péče. Druhá část diplomové práce je zaměřena na kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníku pro sestry pracujících v agenturách domácí péče. Na tomto výzkumném šetření se podílelo 71 sester z vybraných agentur domácí péče z celé České republiky. Kvalitativní výzkumné šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s 15 příslušníky romské minority. Cíle práce, kterými byly: Zjistit využití služeb agentur domácí péče romskou minoritou. Zjistit specifika ošetřovatelské péče o umírajícího příslušníka romského etnika, byly naplněny. K cílům byly stanoveny 3 hypotézy ? H1: Sestry z agentur domácí péče se již setkaly s ošetřováním příslušníků romského etnika. H2: Romská minorita využívá služeb agentur domácí péče. H3: Sestry z agentur domácí péče znají specifika ošetřovatelské péče o romskou minoritu. Hypotézy H1 a H2 byly přijaty. H3 nebyla přijata, neboť ze statistického vyhodnocení kvantitativního šetření vyplynulo, že sestry specifika ošetřovatelské péče neznají. Ke kvalitativnímu výzkumnému šetření byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Znají příslušníci romského etnika možnosti pomoci domácích agentur při péči o umírajícího člena rodiny? Mají zájem příslušníci romské minority o pomoc sester z agentur domácí péče, při ošetřování umírajícího příbuzného? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o umírajícího příslušníka romské minority? Výsledky výzkumného šetření této diplomové práce byly použity pro vytvoření manuálu specifik ošetřovatelské péče o umírajícího romského pacienta. Tento manuál byl zaslán vybraným agenturám domácí péče. Informace v manuálu mohou posloužit i sestrám v ambulantních a lůžkových částech zdravotnických zařízení. Neboť znalosti z oblasti péče o umírajícího příslušníka romské minority v domácím prostředí, mohou těmto sestrám napomoci k pochopení chování, komunikace, způsobu života i životních hodnot těchto pacientů při hospitalizaci. Celá diplomová práce může také v praxi sloužit jako ukazatel nedostatečné informovanosti romské minority o službách agentur domácí péče a nutnosti rozšíření informovanosti o těchto službách romskému etniku.
|
|
|
Problematika zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v LDN a v domácí péči z pohledu sester
GUIDOVÁ, Hana
Abstrakt Cílem ošetřovatelské péče je udržet člověka co nejdéle soběstačného, zlepšit kvalitu života, zajistit směr nebo životní program v psychických i sociálních aktivitách. Potřeba vzniká z pocitu nedostatku nebo přebytku v oblasti biologické, psychologické, sociální nebo duchovní. Tato práce se zabývá problematikou zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v léčebně dlouhodobě nemocných a v domácí péči z pohledu sester. Součástí práce bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků. Zúčastnilo se ho 64 sester z 6 oslovených LDN a 50 sester z 9 oslovených ADP. V bakalářské práci byli zjišťovány možnosti na poskytování zdravotní péče a možnosti na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Stanoveny byly tři hypotézy. První hypotéza se zabývala sestrami z domácí péče, které zajišťují klientům komplexnější ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření tuto hypotézu potvrdily. Sestry z domácí péče zajišťují současně odbornou zdravotní péči, nižší i vyšší potřeby. Sestry z LDN zajišťují nižší a vyšší potřeby méně než sestry z domácí péče. Druhá hypotéza se zabývala vlivem typu organizace na uspokojování potřeb klientů. Tato hypotéza byla na základě výsledků šetření potvrzena. Sestry v domácí péči mají více prostoru pro zajišťování potřeb, než sestry v LDN. Třetí hypotéza šetřila, zda sestry z domácí péče mají více prostoru k uspokojování vyšších potřeb než sestry v LDN. Tato hypotéza byla rovněž na základě výsledků potvrzena. Z šetření vyplynulo, že část sester pracujících v LDN má málo času na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Bohužel nebyla výjimkou odpověď, že zajištění těchto potřeb není nutné, a i kdyby bylo, tak pro tuto péči není časový prostor. Přístup k ošetřovatelské péči a k potřebám nemocných prochází neustálým vývojem. Co dříve bylo dostačující, dnes již není. Domnívám se, že přínosem pro sestry by bylo doporučení, aby více využívaly vzdělávání. Aby si uměly uvědomit potřeby, které nemoci vznikají. Vždyť pokrývání těchto potřeb je součástí léčebného procesu. Vedoucím pracovníků léčeben pro dlouhodobě nemocné a agentur domácích péčí, bych doporučila zajistit více kvalitních kompenzačních pomůcek a moderního zdravotnického materiálu. Dále pak, aby zvážily počet ošetřujícího personálu na počet ošetřovaných klientů. Vždyť poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, je cílem každé sestry.
|
host ::
RSS.