|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
|
|
Klimatické změny ve vysoké Arktidě v průběhu holocénu
Prochová, Dominika ; Vondrák, Daniel (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Klimatické změny jsou v současnosti velice často probíraným tématem ve vědecké, politické i veřejné sféře. Abychom mohli lépe porozumět jejich příčinám, průběhu, vývoji a možným dopadům, je jedním ze základních předpokladů zkoumat obdobné změny, které probíhaly v minulosti. V přírodních archivech je možné nalézt nejen záznamy o jejich parametrech, ale i o zmiňovaných dopadech - změnách ekosystémů, geomorfologických změnách zemského povrchu, či vlivu na lidskou společnost. Nejprostudovanějším obdobím geologického času je holocén. Jde o období nejmladší a žijeme v jeho třetí etapě. Díky relativně dobré znalosti jeho klimatických anomálií můžeme studovat roli klimatu velmi komplexně a zhodnotit tak i v současnosti pozorované oteplování planety, které bývá často do souvislosti s lidskou činností. Arktida je ke změnám klimatu asi nejcitlivějším místem na světě. Oteplování, které je v současnosti pozorováno v globálním měřítku, je zde znatelně vyšší - během konce 20. století zde průměrná roční teplota rostla dvakrát rychleji než na zbytku planety. Cílem této práce je formou literární rešerše popsat a zhodnotit vývoj klimatu v oblastech vysoké Arktidy, tedy na těch potenciálně nejcitlivějších lokalitách, a to od doby přibližně před 11 700 lety až do současnosti. Je zřejmé, že se podle typu využívaného...
|
|
|
Cyanobacteria and microalgae associated with mosses in wet meadows (High Arctic)
POLÁŠKOVÁ, Anna
Associations of nitrogen fixing cyanobacteria with mosses in wet meadow habitats of central Svalbard are of significant ecological importance as they represent a dominant nitrogen source. The first aim of this thesis was to find a suitable method to mechanically dislodge cyanobacteria from the moss stems, which would allow subsequent cyanobacterial identification and quantification. The second aim was to perform pilot Sanger sequencing which would allow to obtain another assessment of the cyanobacterial community for future studies of the wet meadow.
|
host ::
RSS.