|
|
WHO programy, Zdraví 2020, národní programy, vývoj, srovnání
HYNKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se věnuje jednomu z nejdůležitějších témat lidského života - zdraví. Problematika zdraví je velice široká zasahující do nejrůznějších oblastí lidského konání a společenských odvětví. Zdraví je záležitostí jedince i celé společnosti. Společnost i jedinec se vzájemně v otázce zdraví ovlivňují. Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá WHO programy. Podrobněji rozpracovává program Zdraví 21 a navazující program Zdraví 2020 s jejich hlavními cíli. Zmiňuje aplikaci programu Zdraví 2020 v ČR v rámci Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Národní strategie ochrana a podpory zdraví a prevence nemocí je v ČR realizována prostřednictvím akčních plánů. K provádění tohoto dokumentu je v ČR realizován Národní program zdraví projekty na podporu zdraví. Pozornost je věnována zdravotní gramotnosti představující důležitou složku v životě jedince při všedních rozhodnutích v otázkách zdraví. Praktické zaměření bakalářské práce bylo stanoveno jejími cíli zaměřenými na zjištění povědomí o národních programech podporujících zdraví a úrovně zdravotní gramotnosti u dospělé populace obyvatel Předslavic. K naplnění cílů bakalářské práce byly stanoveny čtyři hypotézy. Data byla získána za použití anonymního dotazníku od dospělé populace obyvatel Předslavic. Získaná data byla statisticky vyhodnocena. Šetření prokázalo povědomost obyvatel obce o národních programech podporujících zdraví a byla zjištěna dobrá znalost problematiky zdravotní gramotnosti. Výsledky dotazníkového šetření je možno využít při zlepšování povědomí o zdraví a zdravotní gramotnosti, jejím soustavném rozvoji a zaměření se na prevenci a podporu zdraví.
|
|
|
Zdravé stárnutí v kontextu ošetřovatelské péče
RADOVÁ, Ludmila
Zdravé stárnutí je program, který by měl ovlivnit život každého jedince, žijícího v zemích, kde rychle stoupá průměrný věk obyvatelstva. Právě proto jsem se tématice zdravého stárnutí rozhodla věnovat ve své diplomové práci. Naše země se zapojuje nejen do několika menších regionálních programů zaměřených na život seniorů, ale i do akcí , na nichž spolupracuje celá Evropa. Pokud chceme umožnit seniorům po všech stránkách kvalitnější život, je nezbytné program Zdravé stárnutí mnohem více propagovat . Zde se pro mne jako pro sestru otvírá velké pole působnosti.Za cíl 1 jsem si zvolila zmapovat přístup seniorů ve vybraných zdravotnických zařízeních ke zdravému stárnutí, za cíl 2 zmapovat přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí a cíl 3 zmapovat úlohu všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Výzkumné otázky vyplývaly z těchto cílů. 1. výzkumná otázka zněla, jaký je přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí. 2. výzkumná otázka zněla, jaká je úloha všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Ve výzkumu byla stanovena i jedna hypotéza, a to že osobní cíle se budou měnit v závislosti na bariérách. Pro diplomovou práci bylo zvoleno kvalitativní i kvantitativní výzkumné šetření. Byl prováděn hloubkový rozhovor , další informace byly získávány formou ankety. K rozhovorům byly využity dva výzkumné soubory, 1. výzkumný soubor tvořilo 11 respondentů z ambulancí praktického lékaře, 2. výzkumný soubor tvořilo 6 sester, z pracovišť ambulantních lékařů. Pro ankety bylo zvoleno 150 respondentů z vybraných zdravotnických zařízení. Pomocí rozhovorů jsem se snažila získat odpovědi na výzkumné otázky. Z rozhovorů jsem získala mnoho užitečných informací. Vznikly tak specifické kategorie jak u respondentů, tak i u sester. Vzniklé kategorie u respondentů jsou tyto: trávení volného času, vzdělávání, pracovní zátěž, prevence a prohlídky u lékaře, životospráva, komunitní ošetřovatelství, zdravé stárnutí. Kategorie u sester jsou tyto: zdravé stárnutí z pohledu sestry, prevence a geriatrická sestra v ambulanci, komunitní ošetřovatelství, podpora zdraví u klientů ze strany sestry v ambulanci. Informace z rozhovorů se prolínaly a často spolu korespondovaly. K výzkumným otázkám se vztahují i výsledky. Sestra má velkou úlohu v edukaci, v předávání potřebných informací klientům, v propagování preventivních programů, v tom, jak při klientovi pomáhá řešit a nést jeho problémy. Důležitá je i motivace klientů v předdůchodovém věku, právě v tomto období může jedinec svůj pozdější život, jeho délku i kvalitu hodně ovlivnit. Můžeme pozorovat, jak lidé vnímají obecně přípravu na stáří a jak se mění jejich pohled s přibývajícím věkem.Získané informace z výzkumného šetření mohou sloužit ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke zlepšení a větší motivaci klientů v předdůchodovém věku.
|
|
|
Informovanost dospívajících v otázce HIV/AIDS
SOMPEKOVÁ, Zuzana
Abstrakt Bakalářskou prací na téma {\clqq}Informovanost dospívajících v otázce HIV/AIDS`` jsem se snažila o zjištění, jak jsou naši dospívající mladí lidé informování o HIV a AIDS, o prevenci proti sexuálně přenosným chorobách, jaké je jejich sexuální chování, jestli dodržují zásady bezpečného sexu a jaké jsou jejich znalosti o správné manipulaci s potencionálně infikovanými injekčními jehlami. V teoretické části se zabývám úlohou rodiny v sexuální výchově a mluvím o rodině a rolích rodičů ve vztahu k sexuální výchově. Dále se zabývám otázkou, jak a kdy začít s informováním dospívajících potomků. V další části popisuji dospívání, vztah dospívajících k dospělým. V další kapitole rozvádím téma {\clqq}Sexuální výchova ve škole`` , definuji sexuální výchovu jako předmět a jeho cíle, důvody povinné sexuální výchovy. Nedílnou součástí této kapitoly je také téma bezpečného sexu. Dále se zabývám rizikovým chováním a oblastmi rizikového chování dospívajících, zde uvádím faktory ovlivňující rizikové chování, což jsou např. individuální, rodinné či společenské aspekty. Ve své práci se zmiňuji o všech sexuálně přenosných chorobách, dále pak také o jejich prevenci. Prevenci jsem rozvedla do tří skupin {--} primární, sekundární a terciární prevenci, popsala jsem zásady úspěšné prevence. V poslední kapitole teoretické části uvádím rizikové a ochranné faktory, do nichž řadím dědičnost, osobnost dítěte, rodinu, školu, vrstevníky a širší okolí. Pro praktickou část jsem použila dotazníkovou metodu. Chtěla jsem zjistit, zda jsou dospívající dostatečně informováni o HIV a AIDS, jestli dbají na prevenci při sexuálním styku a zda ví, jak bezpečně postupovat při kontaktu s použitou injekční jehlou. Výsledky jsem zpracovala pomocí tabulek a grafů. Z tohoto výzkumu jsem poznala, že dospívající mládež je o problematice HIV/AIDS rámcově informována, ale informace nejsou příliš podrobné detailní a dostačující. Je třeba zintenzivnit a zkvalitnit preventivní programy, rozšířit sexuální výchovu, která by měla být realizována již od nižších ročníků vzhledem k věku. Měl by být zajištěn odborný dohled nad publikovanými informacemi na internetu a v časopisech pro mladé, dbát, aby tento zdroj mladí lidé více využívali jako doplňující a hlavně aby měli jistotu, že zde nebudou žádné nevalidní informace či dokonce desinformace.
|
|
|
Zdravé město
HLUŠKOVÁ, Marie
Abstract Lidské zdraví a udržitelný rozvoj jsou stále více propojovány a diskutovány. Snad proto se v poslední době stále více věnuje pozornost projektu s názvem Zdravé město. Pod pojmem Zdravé město si každý člověk může představit mnoho. Někdo si představí prevenci úrazů , jiný čistý vzduch a alternativní možnosti dopravy. Maminky si pod tímto pojmem představí krásný a čistý park, kde si mohou děti bez obav hrát. Jak vidíte, každý si pod pojmem Zdravé město představí něco jiného, ale vše do hromady dává obraz Zdravého města. Toto téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost. Projekt Zdravé město komplexně řeší problémy obyvatel, ale nezapomíná na jejich zodpovědnost a umožňuje aktivní dialog mezi nimi a vedením města. Nesmíme zapomínat, že Zdravá města mají vypracovanou podrobnou metodiku veřejné správy, kterou oceňuje i Evropská unie. Tato skutečnost pomáhá při žádostech o dotace z Evropské unie a zvýhodňuje tak Zdravá města, což je v dnešní době velmi aktuální. V {\clqq} teoretické části `` současném stavu jsem nastínila základní informace o Světové zdravotnické organizaci a jejím komunitním projektu Zdravé město, které jsem získala studiem odborné literatury, internetových odkazů, časopisů, jenž jsem podrobně uvedla v seznamu použitých zdrojů. V praktické části {\clqq} výzkumu {\clqq} doplňuji informace o poznatky, které jsem získala pomocí vlastní výzkumné činnosti. Nejprve jsem provedla sekundární analýzu dat, které jsem získala z databází Národní sítě zdravých měst ČR, Asociace zdravých měst SR, Českého statistického úřadu a Slovenského Statistického úřadu. Jelikož je Projekt Zdravé město komunitním projektem je z části tvořen individuálně. Z tohoto důvodu jsem v praktické části této práce uvedla dvě případové studie Zdravých měst, které jsou praktickou ukázkou tohoto projektu.
|
host ::
RSS.