Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bioluminiscence obrněnek
Zahradníček, Ondřej ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Bioluminiscence je v přírodě poměrně rozšířeným jevem. Schopnost vyzařovat světlo má celá řada organismů. Cílem této bakalářské práce je shrnutí nejnovějších poznatků týkajících se bioluminiscence u obrněnek. Tyto organismy představují nejdůležitější protistní linii schopnou produkovat světelné záblesky. Jsou totiž zodpovědné za většinu bioluminiscence pozorované v povrchových mořích a oceánech. Bakalářská práce podrobně popisuje biochemickou reakci bioluminiscence, při které dochází k oxidaci substrátu (luciferinu) za přítomnosti enzymu luciferázy. V práci jsou představeny nejvýznamnější druhy světélkujících obrněnek, které často způsobují i toxické vodní květy. Následně se práce dotýká faktorů ovlivňujících intenzitu bioluminiscence. V neposlední řadě je v práci zmíněno, jak mohou obrněnky využít bioluminiscenci jako ochranu proti predátorům. Zábleskem světla mohou např. vylekat predátory nebo záblesk použijí jako "poplašný systém", kterým přilákají predátory svých predátorů. Klíčová slova: bioluminiscence, luciferin, luciferáza, obrněnka, záblesk světla
Šíře niky eukaryotického mořského fytoplanktonu s ohledem na současnou a budoucí změnu klimatu.
Junková, Natálie ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent)
Tato práce popisuje koncept šíře niky fotoautotrofních protist a pokouší se nás seznámit se základními pojmy, s nimiž se při studiu ekologické niky můžeme setkat. Rešerše objasňuje, co je to nika a její složky fundamentální a realizovaná nika a představuje některé příklady organismů, které jsou specializované nebo naopak generalistické. Na rozsivkách, obrněnkách a Haptofytech práce popisuje, jaký na ně mohou mít dopad klimatické změny. Jelikož se prostředí neustále mění, je velmi složité předpovědět, jak spolu budou generalisté a specialisté v budoucnu koexistovat. Práce představuje některé z hlavních metod užívaných při měření šíře ekologické niky protist, kterými můžou být metody MaxEnt, ONE a nejčastěji zmiňovaná metoda OMI (outlying mean index), která je v práci popsaná podrobněji. Vzhledem k zaměření práce na fotoautotrofní mořský plankton jsou nejčastěji zmiňovanými organismy rozsivky, obrněnky a Haptofyta. Závěrem shrnuji hlavní faktory oceánů, na které by mohly mít vliv klimatické změny a těmi jsou především pH, teplota, salinita či množství dostupných živin (uhlík, dusík, fosfor, křemík a železo).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.