|
| |
|
|
Monitorace péče o dekubity na interním oddělení
KURAŇOVÁ, Natálie
Tématem předkládané bakalářské práce je monitorace péče o dekubity na interním oddělení. Dekubity představují značně problematickou oblast na řadě odděleních, a proto jde o aspekt v rámci péče o pacienty, kterému by měla být věnována dostatečná pozornost. Prvním cílem předkládané práce je zmapovat znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti prevence dekubitů na vybraných interních odděleních. Druhým cílem je zmapovat znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti vzniku dekubitů na vybraných interních odděleních. Třetím cílem je zmapovat znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků v oblasti péče o dekubity na vybraných interních odděleních. K dosažení stanovených cílů sloužil kvantitativní výzkum formou dotazování prostřednictvím nestandardizovaného anonymního dotazníku. Výzkumné šetření se provádělo v jihočeské nemocnici na třech interních odděleních a na třech odděleních následné péče a proběhlo v březnu roku 2022. Celkem bylo respondentům položeno 35 uzavřených otázek. U výzkumného souboru se distribuovalo 110 dotazníků s dosaženou návratností 74,5 % (n = 82). Výzkumný soubor tedy tvořilo celkem 82 (100,0 %) nelékařských zdravotnických pracovníků z řad mužů i žen z interních oddělení (n = 41) a z oddělení následné péče (n = 41). Výsledky ukázaly, že neexistuje statisticky signifikantní rozdíl znalostí v oblasti prevence dekubitů mezi sestrami z interních oddělení a z oddělení následné péče. Rovněž data potvrdila, že neexistuje signifikantní rozdíl znalostí týkajících se vzniku dekubitů mezi sestrami z interních oddělení a z oddělení následné péče. Stejně tak nebyl zjištěn žádný statisticky signifikantní rozdíl mezi znalostmi v oblasti péče o dekubity mezi sestrami z interních oddělení a z oddělení následné péče. V oblasti péče o dekubity nezískal nikdo méně než polovinu možných bodů. To do jisté míry značí, že znalosti ve sledovaných oblastech jsou na všech odděleních na relativně dobré úrovni.
|
|
|
Prevence vzniku kožních lézí v perioperační péči
POHLOVÁ, Lucie
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá problematikou prevence vzniku kožních lézí v perioperační péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky z problematiky identifikace dekubitů, vzhledem k trvajícím reálným problémům v diferenciální diagnostice v klinické praxi. Dále se práce zabývá oblastí vlhkých a termických lézích, které se v rámci perioperační péče také vyskytují. V empirické části diplomové práce bylo prvním cílem zjistit četnost dokumentovaného výskytu dekubitálních lézí v souvislosti s operačním výkonem v Jihlavské nemocnici za období jednoho roku. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda a jaké existují bariéry při používání konkrétních preventivních opatření. Posledním, třetím cílem diplomové práce bylo srovnání efektivity preventivních opatření z pohledu perioperačních sester a sester z lůžkových ošetřovatelských jednotek. Ke splnění cílů práce byly formulovány tři hypotézy. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo formou retrospektivní analýzy dat nemocničního informačního systému a pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na chirurgii, ortopedii, traumatologii, jednotkách intenzivní péče a perioperační sestry v nemocnici Jihlava. Celkový počet respondentů činil 140. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že používání profylaktických pomůcek v rámci předoperační přípravy významně přispívá ke snížení rizika vzniku kožních lézí. Oslovený soubor všeobecných sester neuváděl žádné závažné bariéry při jejich aplikaci a naopak jej považují za velice účinné. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, zejména v konkrétním zdravotnickém zařízení pro další zkvalitnění péče. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší deklarované využívání preventivních strategií v oblasti prevence lézí v perioperační péče podle typu a zaměření pracoviště (p = 0,000) nejméně často deklarovaly využití všeobecné sestry z ortopedie, ale nelišily se využívané postupy (p = 0,220). Dále jsme zjistili, že se statisticky významně liší názor na efektivitu profylaktických krytí v prevenci lézí (p = 0,001, nejhůře hodnotili opět respondenti z ortopedie), ale přitom negativní zkušenost s jejich užívání uvedli pouze 2 respondenti.
|
|
|
Srovnání vybraných ošetřovatelských intervencí v prevenci imobilizačního syndromu v domově pro seniory ve Spolkové republice Německo a v České republice u ležících klientů
ČERNÁ, Lucie
Se stárnutím populace vzrůstá počet geriatrických pacientů. Zvyšuje se také počet imobilních seniorů, kteří již nejsou schopni sebepéče. Komplexní zdravotní a sociální zabezpečení je poskytováno v domovech pro seniory, které plní roli dlouhodobé ústavní péče. Sestra v zařízeních tohoto typu zabezpečuje vysoce odbornou a erudovanou ošetřovatelskou péči zaměřenou na geriatrické problémy. U geriatrických klientů domova pro seniory je důležitá realizace preventivních, léčebných a sociálních opatření formou individuálního přístupu. Aby tato opatření mohla být provedena, je třeba zhodnotit zdravotní stav seniora, jeho fyzickou výkonnost, stav soběstačnosti a psychických funkcí v souvislosti s jeho sociální situací a zformulovat ošetřovatelské diagnózy. V důsledku dlouhodobého upoutání na lůžku může dojít ke zdravotním komplikacím postihující všechny tělesné systémy, k tzv. imobilizačnímu syndromu. Na prevenci sekundárních poškození, které ohrožují pacienta při jeho základním onemocnění, se zaměřuje rehabilitační ošetřovatelství. Mezi rehabilitační prostředky v prevenci imobilizačního syndromu v sesterské praxi patří polohování, vertikalizace a mobilizace. Nedílnou součástí preventivních opatření vzniku zdravotních komplikací u imobilních klientů domova pro seniory jsou vhodně zvolené polohovací pomůcky, mobilizační prostředky, dobře vybavené lůžko s antidekubitním systémem. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Porovnat dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní pacienty v české a německém domově pro seniory. Zmapovat možnosti využití pomůcek k prevenci komplikací u imobilních klientů v českém a německém domově pro seniory. Bakalářské práce byla vypravována pomocí kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla využita metoda hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, se čtyřmi českými a čtyřmi německými sestrami. Tato metoda zahrnovala nestandardizované dotazování prostřednictvím otevřených otázek, které byly zaznamenány pomocí diktafonu a doslovně přepsány. Analýza získaných dat probíhala metodou kódování v ruce, neboli metodou tužka a papír.Analýzou získaných dat vznikly čtyři kategorie, vždy rozdělené na domov seniorů v ČR a domov seniorů v SRN: 1. Vědomosti sester,2. Realizace preventivních opatření 3. Vybavení pro imobilní klienty 4. Obecné poznatky týkající se imobilních klientů.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že není velký rozdíl v dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní klienty v českém a německém domově pro seniory. Srovnatelné jsou i možnosti využití pomůcek v prevenci komplikací u imobilních klientů. Největší mezeru v ošetřovatelské péči o tyto klienty mají znalosti týkající se kontraktury a její profylaxe.Také vedení dokumentace a záznamů, které jsou důležité pro realizaci preventivních opatření, není v českém domově vyhovující. Mobilizační záznam se nepíše a polohovací záznam by měl být podrobnější. Proto bylo navrženo vytvoření polohovacího a mobilizačního záznamu podle vzoru německého domova a jeho předání vedení domova seniorů v ČR.
|
|
|
Antidekubitární péče jako ošetřovatelský problém
KŘÍŽOVÁ, Monika
Každá sestra se při výkonu svého povolání setká s problematikou vzniku dekubitů a s tím spojené antidekubitární péče. Můžeme tedy říci, že výskyt dekubitů slouží i jako indikátor kvality poskytované ošetřovatelské péče. Mnoho lidí si myslí, že jde o problém především u starších pacientů. Mnohdy jsou ale postiženi i mladí lidé, kteří zůstanou upoutáni na lůžku například po úrazech a nehodách, a tato komplikace snižuje jejich kvalitu života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána anatomie kůže a její funkce, definován dekubitus, popsáno klasifikační dělení dekubitů, jejich lokalizace, charakteristika predilekčních míst a nastínění komplikací u dekubitů. Dále se teoretická část věnuje antidekubitární péči. Je rozdělena do podkapitol o polohování, antidekubitárních pomůckách, ošetřovatelských intervencích a je zde popsáno poslání Evropského poradního sboru pro otázky proleženin. Samostatnou kapitolu tvoří hodnocení rizik vzniku dekubitů, jako je např. stupnice Nortonové a další. Poslední kapitola obsahuje popis konzervativního a chirurgického řešení dekubitů. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda sestry vnímají antidekubitární péči jako ošetřovatelský problém, a zmapovat názor sester na poskytování antidekubitární péče. Pro dosažení cílů jsme si stanovili tři výzkumné otázky: v čem vidí sestry úskalí ošetřovatelské péče, jaké oblasti jsou zanedbávány v rámci antidekubitární péče a jak je poskytována antidekubitární péče na vybraných lůžkových odděleních. Výzkum byl realizován na vybraných odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. v období únor až duben 2014. Výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti. Prvně bylo provedeno skryté zúčastněné pozorování a poté byly sestrám rozdány dotazníky s 15 otázkami, které byly vesměs uzavřené a polootevřené. Dotazníků bylo rozdáno celkem 45 a navrátilo se jich 31. Všech 31 mohlo být zpracováno pro výsledky. Zúčastněné skryté pozorování bylo zpracováno do pozorovacího archu a následně kategorizačně vyhodnoceno. Dotazníky byly po navrácení zkontrolovány a vyhodnoceny graficky. Všechny výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel, kde byly sestaveny do grafů s přiřazením slovního popisu. Zpracováním a porovnáním výsledků jsme zjistili, že v některých oblastech se názor sester odlišuje od skutečně prováděné antidekubitární péče. Může to být například i tím, že antidekubitární péče je časově velmi náročná a skládá se z mnoha ošetřovatelských intervencí. Důležité jsou také vybavení oddělení dostatečným množstvím pomůcek, ať preventivních nebo léčebných a organizace této péče. V současnosti se narůstáním doby strávené u vyplňování dokumentace zkracuje čas, který sestry mohou využít pro kontakt s pacientem a plnění jeho veškerých potřeb. Přitom stav pacienta a jeho spokojenost je vizitkou naší péče. Po předchozí domluvě budou výsledky našeho výzkumného šetření předány vrchním sestrám vybraných lůžkových odděleních, kde výzkumné šetření probíhalo.
|
|
|
Prevence a ošetřovatelská péče dekubitů v Domově pro seniory Milevsko
HRYCHOVÁ, Šárka
Současný stav: Výskyt dekubitů patří mezi základní indikátory kvality léčebné a ošetřovatelské péče a je pečlivě monitorován. Nicméně vznikají i navzdory kvalitní a profesionální péči ošetřovatelského personálu, neboť existují faktory, které při vzniku dekubitu ovlivnit nedokážeme. Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo zmapovat preventivní a ošetřovatelskou péči o klienty v riziku dekubitů a s dekubity. Zjistit zda péče je kvalitní a popřípadě odhalit nedostatky a vyvodit řešení pro praxi. Metodika: Výzkumné šetření bylo prováděno kvantitativní metodou, technikou sekundární analýzy dat. Analytické studie ověřují, zda existuje vztah mezi sledovanými charakteristikami. Data byla získána z otevřené a uzavřené ošetřovatelské dokumentace Domova pro seniory Milevsko za rok 2010 a 2011. Získaná data byla následně zpracována popisnou statistikou pomocí programu Microsoft Excel a SPSS programu. Platnost hypotéz byla testována pomocí Chí kvadrát testu.Výzkumný soubor tvořila ošetřovatelská dokumentace klientů Domova pro seniory Milevsko. Toto zařízení má 36 lůžek a během roku 2010 a 2011 zde bylo ubytováno 85 klientů. V souladu s prvním výzkumným cílem "Zmapovat rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku dekubitů." byla vyhodnocena ošetřovatelská dokumentace u 85 klientů. V souladu s druhým výzkumným cílem "Zjistit, jaká jsou preventivní opatření snižující riziko vzniku dekubitů u rizikové skupiny klientů." byla vyhodnocena ošetřovatelská dokumentace u 54 klientů. V souladu se třetím výzkumným cílem "Zmapovat ošetřovatelské intervence u klientů s dekubity." byla vyhodnocena ošetřovatelská dokumentace u 10 klientů.Výsledky: Z výsledků výzkumu vyplývá, že u všech klientů Domova pro seniory Milevsko bylo při příjmu vyhodnoceno riziko vzniku dekubitů dle orientační hodnotící škály Nortonové.Výsledné šetření prokázalo vysoké procento 63,4 % klientů, kteří jsou ohroženi vznikem dekubitů. Po uplynutí jednoho měsíce, bylo provedeno kontrolní vyhodnocení rizika vzniku dekubitů dle orientační hodnotící škály Nortonové. Výsledky prokázaly výrazné snížení počtu klientů v ohrožení vznikem dekubitů anebo alespoň snížení rizika. Poslední část výzkumu byla zaměřena na sledování ošetřovatelských intervencí u skupiny klientů s dekubity a zjištění úspěšnosti léčby dekubitů. Výsledné šetření prokázalo, že léčba byla úspěšná ve většině případů a ke zhojení do čtyř měsíců došlo u 80 % klientů s dekubity.Závěr: Především důležitý poznatek pro ošetřující personál bylo zjištění, že poskytovaná ošetřovatelská péče v Domově pro seniory Milevsko je na dobré úrovni. Zároveň byly prokázány drobné nedostatky jako nedostatečné zajištění nutričních doplňků, vlhkého hojení ran, antidekubitních pomůcek v dosavadních standardních postupech. Možným řešením zjištěných nedostatků je zvýšit dostupnost a informovanost odborných lékařů pro zajištění potřebného množství nutriční výživy, vlhkého hojení ran, aby sami klienti, kteří nemají dostatečné finanční zdroje, nebyli odkázáni na zastaralé léčebné postupy a nejen léčba, ale i preventivní opatření tím nebyly narušovány. Dalším důležitým krokem je motivování a začleňování rodinných příslušníků do péče o své příbuzné. Výzkumné šetření bylo ve zkrácené formě nabídnuto recenzovanému časopisu pro zdravotnické obory Profese on-line k publikaci.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s dekubity
ŠERIOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienta s dekubity. Téma práce je v dnešní době zcela aktuální, neboť stále přibývá ležících pacientů, u kterých vzniká potencionální riziko vzniku dekubitu. ?Dekubitus je proleženina, která vzniká v důsledku působení patologického tlaku na tzv. predilekční místo.? (Pejznochová, 2010, s. 23). Tímto onemocněním trpí převážně imobilní pacienti. Vzniku dekubitu lze předcházet pravidelným polohováním a používáním antidekubitních pomůcek. Při léčbě již vzniklého dekubitu se v dnešní době dává přednost používání moderní terapie, tzv. ?vlhké terapie?. Tato práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je nastíněna problematika vzniku a hodnocení dekubitu, nejčastější místa vzniku, hodnotící škály vzniklého defektu, důležitost prevence a následné léčby dekubitu. V neposlední řadě popisuje ošetřování dekubitů v nemocničním prostředí a v agenturách domácí péče. Pro praktickou část byly stanoveny 2 cíle, a to popsat nové způsoby v léčbě dekubitů a srovnat možnosti v ošetřování dekubitů v nemocničním prostředí a v agenturách domácí péče. K dosažení stanovených cílů byl využit kvalitativní výzkum, který byl proveden formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z lůžkových oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., se sestrami z Městské charity v Českých Budějovicích a se sestrami z Domácí ošetřovatelské péče a pečovatelské služby ALICE v Českých Budějovicích. Při pořizování rozhovorů byly sestaveny 2 okruhy otázek. Výzkumný soubor tvořilo 11 respondentek. Respondentky z lůžkových odděleny pocházely z kožního, interního oddělení a z oddělení následné péče. Tyto respondentky byly označeny jako respondentky č. 1-4. Sestry z agentur domácí péče měly označení respondentky č. 5-11. Takto zvolený výběr respondentek umožnil porovnat konkrétní péči o pacienty na lůžkových odděleních a v agenturách domácí péče. Sběr dat probíhal v průběhu měsíce února a března 2013. Na začátku výzkumného šetření bylo v souvislosti s cílem práce zvoleno pět výzkumných otázek. První otázka se zabývala novými způsoby v léčbě dekubitů. Druhá se zaměřovala na ošetřovatelskou péči o pacienta s dekubity v nemocničním prostředí. Třetí otázka zkoumala oblast ošetřovatelské péče o pacienta s dekubity v agenturách domácí péče. Poslední dvě otázky byly zaměřeny na použití obvazových materiálů k léčbě dekubitů v nemocničním prostředí a v agenturách domácí péče. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že v obou institucích dbají na správnou prevenci, pod kterou řadí polohování klienta, výživu, hygienu a použití antidekubitních pomůcek. Z výzkumu vyplynulo, že často nahrazují originální antidekubitní pomůcky dekami a polštáři, neboť tyto pomůcky jsou nejlépe dostupné a splní svůj účel. V rámci použití obvazových materiálů na lůžkových odděleních a v agenturách domácí péče převládá použití vlhké terapie a materiálů k této terapii určených. V oblasti terapie považují tuto metodu za lepší, neboť při ní dochází k rychlejšímu zhojení defektu, je zapotřebí méně převazů a převazy jsou pro klienta méně bolestivé. V hodnocení sester bylo zjištěno, že většina sester z agentur domácí péče si myslí, že v agenturách je poskytována lepší péče než v nemocnici. Samozřejmě sestry z lůžkových oddělení si to myslí naopak. Až na jednu respondentku se všechny pravidelně zúčastňují odborných seminářů, kde jsou jim představeny nové materiály a způsoby léčby. Práce bude sloužit pro zlepšení v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s dekubity a dále bude sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Sledování prevalence dekubitů jako indikátorů kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni
MÜLLEROVÁ, Nina
Dekubity jsou celosvětovým problémem a jejich výskytu je třeba předcházet preventivními opatřeními a kvalitní ošetřovatelskou péčí. Přes všechna opatření se však nedaří jejich výskytu zamezit. Publikace odborníků jsou zaměřené na hodnocení ran, metody ošetřování, preventivní opatření výskytu dekubitů. Rovněž sledování výskytu dekubitů metodou prevalence nebo incidence je věnována značná pozornost ve světě a v posledních dvaceti letech i v České republice. Mezinárodní organizace zaměřené na hodnocení kvality zdravotní péče nebo profesní organizace sester navrhují standardy péče a konkrétní měřitelná kritéria. Také v České republice je potřeba stanovit standardizované ukazatele kvality ošetřovatelské péče, provádět porovnávání výsledků a sdílení informací mezi odborníky vedoucí k průběžnému zlepšování kvality (benchmarking), podporovat dobrou praxi. Ve světě je sledování ukazatelů kvality zdravotní péče zcela běžné, v České republice se tento proces rozvíjí. Pro sledování výskytu dekubitů nebyla dosud na národní úrovni stanovena metodika. V roce 2003 bylo provedeno první porovnání mezi čtyřmi fakultními nemocnicemi ve výskytu dekubitů metodou prevalenčního šetření, v roce 2005 byla rozpracována metodika pro sběr dat při řešení grantového úkolu IGA MZ ČR NO 77723-3 a proběhlo porovnání mezi šesti fakultními nemocnicemi. V roce 2008 byl realizován projekt kvality a bezpečí Ministerstva zdravotnictví s cílem vytvořit jednotnou metodiku pro prevalenční šetření a porovnávání standardního ukazatele v oblasti dekubitů na národní úrovní bez ohledu na typ zdravotnického zařízení s cílem tento ukazatel zařadit do Národní sady ukazatelů zdravotní péče. Cílem práce bylo ověřit, zda nová metodika a vyvinutý software jsou použitelné v praxi, a jak usnadnit jejich implementaci do praxe. Práce se zaměřuje na názory účastníků projektu na vyvinutý software, jeho využití v praxi a úskalí, která je potřeba pro implementaci do praxe překonat.
|
|
|
Antidekubitární péče a rozdíly v ošetřování dekubitů ve vybraných domovech pro seniory jihočeského kraje
STEJSKALOVÁ, Petra
Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy. Tento demografický vývoj bude v dalších letech pokračovat. Přispěje k němu zestárnutí populačně silných ročníků a v dalším období zejména prodlužující se pravděpodobná doba dožití.Mezi obyvateli domovů pro seniory je mnoho uživatelů imobilních, kteří ve zvýšené míře inklinují k tvorbě dekubitů. Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v používaných antidekubitárních pomůckách ve vybraných domovech pro seniory a dále zjistit informovanost sester pracujících v těchto zařízeních o moderních prostředcích k ošetřování dekubitů.Informace jsem získávala dotazníkovou metodou formou dotazníku, který vyplňovaly sestry pracující v domovech pro seniory v jihočeském kraji a pro srovnání byl dotazník vyplněn sestrami z domova pro seniory ve středočeském kraji.U vybraných seniorů byl použit řízený rozhovor.Výsledky této práce bude možné použít k analýze rozdílných přístupů v používaných prostředcích k hojení ran a možné vytvoření ucelené koncepce v oblasti využití.
|
host ::
RSS.