|
|
Detektor dětského pláče s digitálním signálovým procesorem
Sobotková, Šárka ; Rozman, Jiří (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o dětském pláči. Zpracování literární rešerše v oblasti zabývající se dětským pláčem a zpracováním zvukových signálů. Na základě získaných informací navrhnutí algoritmu pro detekci dětského pláče, který byl ověřen pomocí programovacího prostředí Matlab. Na základě zjištěných parametrů vstupních signálů a navržených algoritmů byl vybrán vhodný digitální signálový procesor. Byl zrealizován Hardwarový přístroj pro detekci a inicializaci dětského pláče a jeho funkčnost byla ověřena na pořízených zvukových záznamech dětského pláče.
|
|
|
Detektor dětského pláče
Sobotková, Šárka ; Jehlička, Karel (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce projednává o dětském pláči jeho vzniku, funkci a fyziologickém popisu hlasového ústrojí. Nejprve byly záznamy dětských pláčů nasnímány a provedena časově-frekvenční analýza, ze které bylo zjistěno v jakém frekvenčním pásmu se dětský pláč vyskytuje. Dále práce obsahuje blokové schéma přístroje a popis jednotlivých částí. Přístoj byl sestrojen na nepájivém poli a jeho funkčnost ověřena.
|
|
|
Dětský pláč jako prostředek komunikace "Jak matky rozumějí emocím svého dítěte?"
MATUŠKOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na pláč dětí předškolního věku, coby výraz některých emocí a prostředek komunikace s vnějším světem. Teoretická část představuje pláč jako jeden z negativních projevů emocí. Přibližuje jejich funkci, význam v životě a poukazuje na rozdílnost pláče mezi pohlavími. Práce poukazuje i na jeho fyziologický význam. Dále popisuje situace mající vliv na zdravý emoční vývoj. Nastíněny jsou i některé koncepty pracující s dětským pláčem, coby strategie v porozumění emocím předškolního dítěte a práce s nimi. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum hloubkovými rozhovory s matkami předškolních dětí. Z výzkumu vyplynuly výrazné rozdíly ve výchovných postojích matek a jejich přístupech k emocím dítěte.
|
|
|
Detektor dětského pláče
Sobotková, Šárka ; Jehlička, Karel (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce projednává o dětském pláči jeho vzniku, funkci a fyziologickém popisu hlasového ústrojí. Nejprve byly záznamy dětských pláčů nasnímány a provedena časově-frekvenční analýza, ze které bylo zjistěno v jakém frekvenčním pásmu se dětský pláč vyskytuje. Dále práce obsahuje blokové schéma přístroje a popis jednotlivých částí. Přístoj byl sestrojen na nepájivém poli a jeho funkčnost ověřena.
|
|
|
Detektor dětského pláče s digitálním signálovým procesorem
Sobotková, Šárka ; Rozman, Jiří (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o dětském pláči. Zpracování literární rešerše v oblasti zabývající se dětským pláčem a zpracováním zvukových signálů. Na základě získaných informací navrhnutí algoritmu pro detekci dětského pláče, který byl ověřen pomocí programovacího prostředí Matlab. Na základě zjištěných parametrů vstupních signálů a navržených algoritmů byl vybrán vhodný digitální signálový procesor. Byl zrealizován Hardwarový přístroj pro detekci a inicializaci dětského pláče a jeho funkčnost byla ověřena na pořízených zvukových záznamech dětského pláče.
|
|
|
Úrazy dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách (se zvláštním zaměřením na shaken baby syndrom)
PRŮCHOVÁ, Dominika
Úrazy, které se stanou dětem v domácnosti, nebo při volnočasových aktivitách jsou nejčastějšími typy úrazů. Specifickou skupinou jsou úrazy způsobené třesením. Informovanost laické veřejnosti v České republice o Syndromu třeseného dítěte je téměř nulová. Základním předpokladem snížení úrazovosti je identifikace rizikových faktorů, které způsobují vznik úrazu nebo činí jedince zranitelnějším. Jedná se o faktory prostředí, zdravotní, chování a faktory socio-demografické a sociální. Cílem disertační práce je zmapovat úrazy dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách. Dílčím cílem je zmapovat užívání ochranných pomůcek k prevenci úrazů. Dalším cílem disertační práce je zmapovat informovanost rodičů o syndromu třeseného dítěte a dále zmapovat techniky uklidnování plačících dětí a pocity rodičů při tom. Metodou výzkumu je kvantitativní prospektivní výzkum, ke sběru dat jsou využity dva strukturované dotazníky. Sběr dat probíhal v letech 2009-14. První dotazník je zaměřen na získávání informací o úrazech dětí v domácnosti a při volnočasových aktivitách. Cílem studie je rozbor úrazů dětí ve věku 0-18 let. Druhý dotazník je zaměřen na syndrom třeseného dítěte a skládá se z několika dílčích okruhů: dětský pláč, techniky zvládání a tišení dětského pláče, pocity rodičů a informovanost o syndromu třeseného dítěte (SBS). Na základě těchto výsledků lze zkvalitnit přístup k primární prevenci úrazů dětí zvýšeným sledováním dítěte, zefektivněním preventivních postupů, zvýšenou dispenzarizací, kontrolou, případně zvýšením efektivity realizované primární úrazové prevence.
|
host ::
RSS.