|
|
Porovnání obtížnosti porodů u různých plemen skotu ve vybraném chovu
Kozlová, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komplikovaných porodů v závislosti na plemenné příslušnosti a užitkového typu. V této práci jsou shrnuta tři základní plemena odlišného užitkového typu, která jsou chována v ČR. Dále se práce zabývá popisem estrálního cyklu, inseminačními metodami, obdobím březosti a následným porodem. Při porodu je především kladen důraz na jeho průběh. Proto se práce zabývá také vnitřními a vnějšími faktory. Tyto faktory nejsou vždy ovlivnitelné, ale některé z nich mohou být ovlivněny chovatelem nebo přímo šlechtěním. Pro porod je důležité také včasné odhalení uhynulého plodu. Na průběh samotného porodu má poměrně velký vliv to, zda je porod asistovaný a jestli je případná asistence prováděna vhodným způsobem. Podle toho, v jaké míře byla vyžadována asistence se také celkový průběh porodu hodnotí. V této práci byl zhodnocován průběh porodů v chovu Českého strakatého skotu a chovu plemene Charolais. Obě tyto plemena byla chována v podniku ZEAS Lysice a.s., který se nachází v jihomoravském kraji. Výsledky průběhu porodů byly srovnávány podle plemenné příslušnosti, roku telení a zda se jednalo o prvotelky nebo starší krávy. Analýza dat prokázala u plemene Charolais výrazně vysoký výskyt žádoucího průběhu porodů, a to až v 99,28 %. Český strakatý skot vykazoval vyšší výskyt nežádoucích porodů, který tvořil 1,72 %. Dále bylo prokázáno, že u starších krav dochází k lepším průběhům porodů než u jalovic. Při analýze roku telení nebyl prokázán jeho vliv na průběh porodu.
|
|
|
Vztah bezrohosti k mléčné užitkovosti u plemene český strakatý skot
Buřvalová, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá vlivem geneticky podmíněné bezrohosti na para-metry mléčné produkce v nynější populaci českého strakatého skotu. V teoretické části podává přehled dosavadních poznatků v oblastech anatomie, ontogeneze a genetiky rohů, mléčné produkce a českého strakatého skotu. V praktické části pak za účelem prozkoumat možnosti detekce těchto mutací bylo provedeno zhodnocení fenotypu (ro-hatost/bezrohost a s bezrohostí asociované fenotypové odchylky) a dále byla provede-na optimalizace metodiky a následné testování mutací způsobujících bezrohost zalo-žených na metodách PCR + ELFO a Sangerově sekvenování. Tato kombinace metod testování bezrohosti se ukázala být účinnou a byl tak navržen jednoduchý test k detekci bezrohosti u plemene ČESTR vhodný k dalšímu testování na větším souboru zvířat. V další části se tato práce zabývá statistickým zpracováním (jednofaktorová ANOVA a GLM) výsledků genomického testování na bezrohost, které bylo porovná-váno s genomickými a fenotypovými hodnotami parametrů mléčné užitkovosti - doji-vostí (kg mléka), obsahem tuku (%) a bílkovin (%). Bylo potvrzeno, že geneticky podmíněná bezrohost pravděpodobně nemá přímý negativní vliv na dojnost, a obsah tuku v mléce. U obsahu proteinu se ale negativní vliv bezrohosti nepodařilo vyvrátit.
|
|
|
Reprodukční analýza plemenic skotu ve stádě s tržní produkcí mléka
Vlčková, Hana
Předkládaná diplomová práce byla zpracována v ZD Nížkov. Do sledování v letech 2019 – 2021 bylo zapojeno průměrně 368 plemenic, jak českého strakatého skotu, tak různě podílových kříženců plemen holštýnského skotu a plemene brown swiss. Byly hodnoceny vybrané reprodukční ukazatele – inseminační interval, servis perioda, mezidobí a inseminační index. Hodnocené ukazatele se analyzovaly za jednotlivé roky, v rámci ročních období, podle pořadí laktace a plemenného založení jedinců. Získané hodnoty byly vyhodnoceny v programu Microsoft Excel a Statistica12., byly vypočteny základní statistické údaje – aritmetický průměr, směrodatná odchylka a variační koeficient. V programu Statistica12 se vybrané faktory zpracovaly pomocí ANOVY a následně se vyhodnotily post hoc analýzou s využitím Tukeyho testu. V roce 2019 byla délka inseminačního intervalu 62,52 dní, servis periody 117,117 dnů, mezidobí 397,17 dnů a hodnota inseminačního indexu byla 2,31. V roce 2020 délka inseminačního intervalu trvala 55,19 dnů, servis perioda 118,17 dnů, mezidobí 398,17 dnů a hodnota inseminačního indexu činila 2,61. V roce 2021 byla délka inseminačního indexu 58,83 dnů, servis periody 113,25 dnů, mezidobí 393,25 dnů a hodnota inseminačního indexu 2,59. V případě inseminačního intervalu byl prokázán vysoce průkazný vliv plemenné skupiny a průkazný vliv pořadí laktace. Taktéž byl prokázán vysoce průkazný vliv plemenné skupiny na délku servis periody.
|
|
|
Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic u českého strakatého skotu
POKORNÁ, Lucie
Diplomová práce na téma "Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic u českého strakatého skotu" se zabývá určitými vlivy na vybrané stádo skotu, které jsou zjištěny z kontroly mléčné užitkovosti. Autorka v této práci porovnává vždy dojnice na první a třetí laktaci. Literární přehled práce je rozdělen do jednotlivých kapitol, v první kapitole je definován český strakatý skot, jeho historie, charakteristika, příbuzná plemena a užitkovost plemene. Další rozsáhlá kapitola se zabývá mléčnou užitkovostí, s ní spojenou kontrolou užitkovosti, metodami kontroly užitkovosti, laktací a vybranými vlivy na užitkovost zvířete. V poslední části literárního přehledu se autorka věnuje reprodukci a reprodukčním ukazatelům. V druhé části práce, která je nazvána materiál a metodika, se autorka zabývá stádem skotu ve společnosti JASANKA s.r.o., na kterém vybrané vlivy posuzovala a hodnotila, pomocí výsledků z kontrol užitkovosti. Hromadné výsledky statisticky vyhodnotila.
|
|
|
Vliv genotypů pro gen leptin na vybrané kvalitní ukazatele hovězího masa
BENEŠ, Karel
Disertační práce "Vliv genotypů pro gen leptin na kvalitativní ukazatele hovězího masa" popisuje vliv polymorfismu genu pro leptin na vybrané kvalitativní, morfometrické a hmotnostní ukazatele hovězího masa a jatečně upraveného těla. Analyzováno bylo maso 333 býků českého strakatého skotu, u kterých byla provedena genotypizace vybraného lokusu metodou PCR/RFLP. Tento lokus je, dle předchozích zahraničních studií, spojován s kvalitativními změnami hovězího masa. Byla zjištěna hmotnost jatečně upraveného těla, přední a zadní čtvrti pravé poloviny JUT, hmotnost jednotlivých tkání (maso, kosti, lůj) a hmotnost hlavních masitých částí z pravé poloviny JUT. Před disekcí byly změřeny vybrané morfometrické ukazatele. Po disekci byl odebrán vzorek musculus longissimus lumborum et thoracis, který byl následně analyzován v laboratoři. Zjišťováno bylo základní chemické složení (sušina, tuk, bílkoviny a popeloviny), průměr svalových vláken a profil vybraných mastných kyselin. Dále bylo analyzováno pH, vaznost přidané vody, barva (barevnými koordináty CIE Lab), a to jak jeden den post mortem, tak po 14 dnech zrání. Síla střihu (pomocí sondy Warner-Bratzler) byla hodnocena ve stejných časových úsecích, a to jak u vzorků v syrovém stavu, tak po tepelné úpravě grilováním. Studovaný polymorfismus LEP měl statisticky průkazný vliv na hmotnost jatečného těla v teplém stavu, hmotnost pravé poloviny JUT a přední a zadní čtvrtě. Polymorfismus LEP průkazně ovlivnil podíl masa na pravé polovině JUT, hmotnost kostí a celkové hmotnosti masa I. třídy, i hmotnosti masa I. třídy na přední čtvrti. Dále byl prokázán vliv polymorfismu LEP na hmotnost kýty bez kosti, plece bez kosti, boku s kostí a bez kosti, žebra, kližky ze zadní čtvrti a ořezu z přední čtvrti. Ve skupině morfometrických ukazatelů pak na délky kýty, plnost kýty a obvod kýty. V případě chemického složení byl prokázaný vliv polymorfismu LEP na podíl intramuskulárního tuku. Působení polymorfismu LEP na kvalitativní ukazatele byl zjištěno u hodnot pH a vaznosti přidané vody, a to jak jeden den post mortem, tak po 14 dnech zrání. V případě křehkosti, byl prokázán vliv na sílu střihu tepelně upraveného, nevyzrálého masa. Z ukazatelů popisujících barvu byl zjištěn statisticky průkazný vliv na ukazatel světlosti v případě nevyzrálého masa a po 14 dnech zrání pak na ukazatel charakterizující podíl žluté barvy a barevnou sytost. Stanovení profilu mastných kyselin bylo provedeno pomocí plynové chromatografie. Průkazný vliv studovaného polymorfismu a rozdíly mezi jednotlivými genotypy LEP byly zjištěny u kyseliny myristové, palmitové, palmitoolejové, linolové, -linolenové, -linolenové, konjugované kyseliny linolové, eikosapentaenové, dokosatetraenové, dokosapentaenové n-6 a n-3 a dokosahexaenové. Ze souhrnných ukazatelů pak byl statisticky průkazný vliv polymorfismu LEP na podíl PUFA, podíl omega-3 mastných kyselin a poměr omega-6/omega-3 mastných kyselin. Při spojení s dalšími lokusy kandidátních genů ovlivňujících kvalitu hovězího masa je možné výsledky disertační práce použít při sestavování připařovacích plánů zaměřených na produkci kvalitních plemenných zvířat se zdůrazněním vyšších kvalitativních standardů produkovaného masa.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném chovu dojnic v ZOD "Podhradí" Choustník
NEZBEDOVÁ, Marie
Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy působící na úroveň reprodukce u náhodně vybraného souboru dojnic chovaných ve stejných podmínkách. Vybrané vlivy, mezi které patří plemeno, věk při 1. otelení, roční období otelení a úroveň užitkovosti, byly sledovány u plemen českého strakatého skotu a holštýnského skotu. Hodnocení probíhalo v podniku ZOD "Podhradí" Choustník, konkrétně na farmě Budislav. Do základního souboru dojnic bylo vybráno celkem 191 krav, z toho 95 ks plemene holštýnského a 96 ks plemene českého strakatého. Vybrané vlivy byly hodnoceny na základě dat získaných ze sestav kontroly mléčné užitkovosti. Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán mezi českými strakatými a holštýnskými dojnicemi v délce servis periody na druhé i první laktaci, kdy holštýnské dojnice mají servis periodu na druhé laktaci delší o 44 dní (P< 0,001). Hodnocení vlivu věku při prvním otelení neprokázalo žádný vliv na úroveň reprodukce ani u českého strakatého a ani u holštýnského plemene. Při hodnocení ročního období se ukázalo, že holštýnské krávy otelené na jaře a v zimě mají výrazně delší inseminační interval oproti kravám, které se otelily v létě a na podzim. Tento fakt potvrdila i korelační analýza, kterou se potvrdil vztah mezi ročním obdobím a inseminačním intervalem Rxy=0,21(P<0,05). Korelační analýzou byl potvrzen vztah mezi ročním obdobím a servis periodou a také mezidobím u krav českého strakatého skotu Rxy= 0,327 (P<0,01). U holštýnského skotu nebyl prokázán statisticky významný vliv úrovně užitkovosti na reprodukční ukazatele. Korelační analýza poukázala pouze na vztah mezi užitkovostí a servis periodou Rxy=0,213 (P<0,05). U českých strakatých dojnic byl na rozdíl od holštýnských zaznamenaný pozvolný nárůst hodnot servis periody a mezidobí v závislosti na užitkovosti. Plemenice, které nadojily více, než 7,5 tis kg mléka za laktaci měly servis periodu 132 dní (P<0,01) a mezidobí 407 dní (P<0,01). Ekonomické ztráty způsobené prodlouženým mezidobím ve sledovaném stádě skotu dosáhly za rok 2016 400 490 Kč.
|
|
|
Analýza mléčné užitkovosti stáda skotu v ZD Rodvínov
TLACHNOVÁ, Nikola
Analýza vybraných ukazatelů mléčné užitkovosti a reprodukce byla prováděna v Zemědělském družstvu Rodvínov u 198 dojnic chovaných ve stejných podmínkách a spadajících do období kontrolních let 2012/2013, 2013/2014 a 2014/2015. Kritériem pro výběr dojnic byla normální dokončená druhá a vyšší laktace. Dojnice českého strakatého skotu, jejich kříženky a kříženky holštýnského skotu byly rozděleny dle plemenného původu do 7 skupin (C50, C51-74, C75-87, C88-100, H51-74, R51-74, R45-49CM) a dle pořadí laktace. Byl hodnocen vliv plemenného původu a pořadí laktace na produkci mléka, mléčných složek, rovnoměrnosti produkce mléka, délku SP, inseminačního intervalu, věku 1. otelení a mezidobí. Mezi plemennými skupinami byl zjištěn statisticky vysoce významným rozdíl ( = 0,001; p < 0,001) v produkci mléka, obsahu mléčných složek a produkci mléčných složek. Nebyly zaznamenány významné rozdíly ve vybraných reprodukčních ukazatelích. Ze statistického vyhodnocení lze konstatovat, že mezi sledovanými plemennými skupinami jsou v produkci mléka, tuku a bílkovin nejvýhodnější skupiny dojnic s polovičním a nadpolovičním zastoupením krve holštýnského skotu. Nejnižší produkci vykazovaly dojnice plemenné skupiny C88-100. Dojnice plemenných skupin s hlavním podílem českého strakatého skotu a dojnice skupiny R45-49CM měly vyšší obsah mléčných složek než dojnice s nadpolovičním zastoupením holštýnského skotu. Na 1. laktaci byla zjištěna významně nižší produkce mléka, 2. laktace je maximální. Produkce tuku a bílkovin v závislosti na pořadí laktace byla významně rozdílná mezi 1. a 2.-4. laktací, během nichž docházelo k zvyšování produkce. Statisticky významný rozdíl v tučnosti mléka sledovaného souboru byl zaznamenán mezi 1. a 2. laktací, kde došlo k výraznému snížení. Obsah bílkovin se významně snižoval až do 3. laktace.
|
host ::
RSS.