|
|
Příspěvek k radiodiagnostice a k léčbě vybraných patologických lézí femuru v dětském a dospělém věku
Horák, Martin ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vítek, František (oponent)
5 Abstrakt (ČJ) Úvod Radiodiagnostické vyšetření s využitím moderních specializovaných zobrazovacích metod, zejména CT a MR, má zásadní význam v diagnostice vrozených i získaných chorob pohybového aparátu. V první části se disertace zabývá problematikou některých vrozených defektů proximálního konce femuru, označovaných v literatuře jako vrozeně krátký femur (PFFD). V této části jsou shrnuty vlastní zkušenosti s radiologickými nálezy v předoperačním i pooperačním období, přičemž maximální pozornost je věnována problematice cévního zásobení postižené oblasti. Druhá část práce se věnuje některým otázkám transplantace autologních chondrocytů fixovaných na dva různé nosiče implantované do posttraumatických defektů kloubní chrupavky distálního femuru. Radiologické nálezy jsou hodnoceny ve vztahu k nálezům histopatologickým. Cíle: První část studie, po rozdělení pacientů s PFFD podle stávající běžně používané rentgenové klasifikace, si stanovila za cíl upřesnit pomocí CT skenů v rozsahu kyčelních kloubů u každého pacienta diagnózu PFFD, podrobně zhodnotit změny v okolí postižení, zejména průběh cév, vzhledem k věku pacientů vyhodnotit radiační zátěž při opakovaných vyšetřeních RTG metodami a histologicky vyšetřit tkáňové vzorky z oblasti postižení odebrané při korekčních operacích. Druhá část studie se zabývá...
|
|
|
Příspěvek k radiodiagnostice a k léčbě vybraných patologických lézí femuru v dětském a dospělém věku
Horák, Martin ; Poučková, Pavla (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vítek, František (oponent)
5 Abstrakt (ČJ) Úvod Radiodiagnostické vyšetření s využitím moderních specializovaných zobrazovacích metod, zejména CT a MR, má zásadní význam v diagnostice vrozených i získaných chorob pohybového aparátu. V první části se disertace zabývá problematikou některých vrozených defektů proximálního konce femuru, označovaných v literatuře jako vrozeně krátký femur (PFFD). V této části jsou shrnuty vlastní zkušenosti s radiologickými nálezy v předoperačním i pooperačním období, přičemž maximální pozornost je věnována problematice cévního zásobení postižené oblasti. Druhá část práce se věnuje některým otázkám transplantace autologních chondrocytů fixovaných na dva různé nosiče implantované do posttraumatických defektů kloubní chrupavky distálního femuru. Radiologické nálezy jsou hodnoceny ve vztahu k nálezům histopatologickým. Cíle: První část studie, po rozdělení pacientů s PFFD podle stávající běžně používané rentgenové klasifikace, si stanovila za cíl upřesnit pomocí CT skenů v rozsahu kyčelních kloubů u každého pacienta diagnózu PFFD, podrobně zhodnotit změny v okolí postižení, zejména průběh cév, vzhledem k věku pacientů vyhodnotit radiační zátěž při opakovaných vyšetřeních RTG metodami a histologicky vyšetřit tkáňové vzorky z oblasti postižení odebrané při korekčních operacích. Druhá část studie se zabývá...
|
|
|
Srovnání klasické katetrizační angiografie s CTAG, přínosy a nedostatky obou metod včetně radiační zátěže
BLAHNÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nese název Srovnání klasické katetrizační angiografie s CTAG, přínosy a nedostatky obou metod včetně radiační zátěže. Srovnání jsem prováděla v oblastech pozitiv a negativ těchto metod, v oblasti rizik s nimi spojených a hlavně v oblasti radiační zátěže pacienta, což je náplní výzkumu. První část je věnována stručné charakteristice anatomie a fyziologie cévní soustavy, seznámení s oběma metodami, jehož součástí je i kapitola o kontrastních látkách, a stručnému popisu radiační ochrany. Během definice přínosů, nedostatků a rizik jsem se přesvědčila o tom, že nelze jednoznačně doporučit jednu metodu, protože každá má své přednosti v jiné oblasti, a tudíž vše závisí na zvážení lékaře. Ke komparaci radiační zátěže pacientů jsem použila data pacientů z období 1. 7. 2008 {--} 30. 6. 2009, kterým byly vyšetřeny v Nemocnici České Budějovice, a.s. mozkové cévy. Údaje bylo nutné přepočíst na efektivní dávku, aby bylo srovnání možné. V případě CTAG jsem provedla výpočet za pomoci koeficientu dostupného v literatuře. V případě klasické katetrizační angiografie jsem použila program PCXMC verze 1,5. Protože jsem neměla k dispozici všechna potřebná data (např. úhel dopadu primárního svazku), byl výpočet pouze přibližný. Pro zjištění chyby, která tak vznikla, jsem využila data pacientů vyšetřených od 8. 3. do 23. 3. 2010. Poté jsem přistoupila ke statistickému hodnocení dat. Z něj jednoznačně vyplynulo, že CTAG představuje pro lidský organismus větší radiační zátěž než klasická katetrizační angiografie, čímž byla potvrzena hypotéza. V souvislosti se svými problémy ohledně nedostatku informací o provedeném angiografickém vyšetření katetrizační metodou bych považovala za přínosné uchovávání většího množství dat pro případný výpočet efektivní dávky. V současné době je možné získat všechna data pro přesný výpočet pouze v okamžiku vyšetření.
|
host ::
RSS.