Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů
ŠÍPOVÁ, Aneta
Záměrem mé diplomové práce bylo odhadnout efektivní dávky z různých vyšetření v oblasti nukleární medicíny a radiodiagnostiky a zjistit, jaké jsou počty těchto vyšetření v České republice. V teoretické části jsem pracovala s odbornou literaturou, platnými právními předpisy a internetovými odkazy. Diplomová práce na téma "Odhad průměrných dávek obyvatelstva ČR z lékařských zdrojů" je rozdělena na dvě části. Úvodní část teoretické práce je věnována důležitosti lékařského ozáření v rámci radiologických metod a lehkému popisu celé práce. V další části práce jsou shrnuty informace o ionizujícím záření - o jeho historii, druzích, zdrojích, interakcích s prostředím a biologických účincích na organismus. V další části práce, která je věnována radiační ochraně, je uvedena základní česká legislativa, která se vztahuje k danému tématu. Dále jsou v této práci v rámci radiační ochrany uvedeny její cíle, koncepce, principy, metody ochrany před zářením, radiační monitorování a základní sledované veličiny, které jsou důležité z hlediska radiační ochrany. V poslední části teoretické práce je uvedeno lékařské ozáření a možnosti využití tohoto záření v lékařství. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo odhadnout průměrné efektivní dávky u různých vyšetření v nukleární medicíně a radiodiagnostice. U zvolených vyšetření byla vypočítána průměrná efektivní dávka u pacientů, kteří zvolené vyšetření podstoupili v lednu roku 2022. V rámci nukleární medicíny se jednalo o scintigrafii skeletu (96 pacientů), perfuzní scintigrafii myokardu (51 pacientů), perfuzní a ventilační scintigrafii plic (166 pacientů) a dynamickou scintigrafii ledvin (12 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021. V rámci radiodiagnostiky se jednalo o CT mozku nativně (226 pacientů), CT břicha nativně (91 pacientů), CT hrudníku nativně (33 pacientů) a CT bederní páteře nativně (46 pacientů). Výsledky u těchto vyšetření byly porovnány s údaji uvedenými v UNSCEAR Report 2020/2021 a výsledky uvedené v dokumentu "Hodnocení lékařského ozáření" vydané SÚJB v roce 2021. Druhým cílem bylo zjistit, jaké jsou počty výše zmíněných vyšetření v České republice a odhadnout roční efektivní dávky českého obyvatelstva z lékařských zdrojů. K tomuto účelu mi byla poskytnuta data od ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky). V rámci tohoto cíle byly odhadnuty kolektivní efektivní dávky. Třetím cílem bylo odhadnout relativní pravděpodobnost vzniku stochastických účinků (rakoviny). K tomuto účelu byl použit program X-ray risk.
CMP (cévní mozková příhoda) - algoritmus vyšetřovacích metod
MACKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce na téma CMP (cévní mozková příhoda) - algoritmus vyšetřovacích metod se zabývá onemocněním cévní mozkovou příhodou, její definicí, způsobech vyšetření, možnou léčbou a znalostmi studentů o tomto onemocnění. Hlavní cíl této práce byl seznámit se s algoritmem vyšetřovacích metod u CMP a zjistit informovanost respondentů o tomto tématu. Výzkumná otázka zněla: Jaké je povědomí respondentů o průběhu vyšetření a diagnostiky CMP? Práce je rozdělená na část, kde je popsána teorie a na část praktickou. V první části se zaměřuje na současný stav. Zde je zahrnuto cévní zásobení mozku, cévní mozková příhoda, algoritmus vyšetřovacích metod a léčba cévní mozkové příhody. Celkově je práce členěna do šesti hlavních kapitol. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením. Výzkumný záměr této práce byl naplňován pomocí dotazníkového průzkumu mezi studenty Radiologické asistence a studenty Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE. Vytvořený dotazník byl pro obě skupiny studentů stejný. Jednalo se o standardizovaný dotazník s možností volby vždy jedné odpovědi. Výsledné odpovědi byly následně vyhodnoceny do přehledných grafů. Výsledky provedeného průzkumu nám mohou nabídnout pohled studentů na anatomické znalosti mozku, základní informace o cévní mozkové příhodě, na vybrané druhy vyšetření o cévní mozkové příhodě a na léčbu cévní mozkové příhody. Dále lze výsledky studentů Radiologické asistence a výsledky od studentů Ochrany obyvatelstva se zaměřením na CBRNE mezi sebou porovnávat. Výsledky nám mohou ukázat, kde studenti nejvíce chybují a jaké informace naopak vědí. Práce tak může sloužit jako studijní materiál pro studenty všech zdravotnických oborů.
Komparace DLP pro CT vyšetření mozku a hodnoty doporučené DRL
VNOUČEK, Miroslav
Cílem předložené bakalářské práce je zjistit stav reálné dávky statistickým šetřením pro helikální CT vyšetřovací protokol mozku na CT přístroji Rdg pracoviště nemocnice Benešov. Navrhnout možné parametrické úpravy vyšetřovacího protokolu mozku s ohledem na možné překračování evropské referenční úrovně DRL a optimalizovat dávku při zachování dostatečné kvality obrazu diagnostické výtěžnosti. V teoretické části bakalářské práce je stručně popsán princip CT přístroje a jednotlivých parametrů nejvíce ovlivňujících velikosti dávky při CT vyšetření a vysvětlení pojmů týkajících se kalkulace dávky u CT přístrojů. Je zde popsán CT přístroj, na kterém je měření provedeno, nastavení skenovacích parametrů a dávkový souhrn daného vyšetřovacího protokolu v podobě CTDIvol a DLP před začátkem měření. V praktické části se na základě zpracování padesáti naměřených hodnot hodnotí rozsah DLP vyšetření mozku dospělého pacienta na daném CT přístroji pomocí statistického šetření a jeho interpretací. Je zde popsán postup při optimalizaci dávky daného protokolu tak, aby splňoval především kritéria evropské DRL pro DLP a současně hodnoty obvyklých CTDIvol uvedených v Národních radiologických standardech pro výpočetní tomografii. Výsledkem provedených změn je helikální CT vyšetřovací protokol mozku se sníženou velikostí dávky (DLP) při zachování diagnostické výtěžnosti vyšetření.
Poranění ruky - postavení jednotlivých zobrazovacích metod v diagnostice
MATTANELLI, Ondřej
Práce se zabývá poraněními ruky a jejich diagnostikou zobrazovacími metodami z pohledu činnosti radiologického asistenta. Věnuje se oblasti karpálních a metakarpálních kostí a falang. Cílem práce je ukázat postupy a rozsah činností radiologického asistenta při diagnostických výkonech poranění ruky a popsat možnosti jednotlivých diagnostických modalit pro detailní zhodnocení a charakteristiku stavu spojených s poraněním ruky. Nedílnou součástí je pracovní hypotéza nutných rozdílů v přístupu radiologického asistenta k nemocným různých věkových skupin.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.