|
|
Připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na vznik mimořádných událostí se zaměřením na epidemiologickou situaci COVID-19
PAVELKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Pro diplomovou práci byly vybrány náhodně sociální zařízení poskytující pobytovou formu na území Jihočeského kraje. V těchto zařízení je personál pro klienty to nejdůležitější, proto by měl být personál dostatečně informován a připraven na mimořádné události. Mezi sociální zařízení poskytující pobytovou formu patří: jedná se o domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, azylová bydlení, domy na půli cesty, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a jiné. První kapitola teoretické části se věnuje problematice sociálních služeb. K začlenění jednotlivých pojmu spojených se sociálními službami, klasifikací sociálních služeb, bez níž bychom se v nabídce služeb těžce orientovali. V další kapitole práce se zaměřuji na onemocnění COVID-19, jeho příznaky, šíření a léčení. V praktické části diplomové práce bylo náhodným výběrem osloveno 78 zařízení. Dotazníkového šetření se aktivně účastnilo 41 z oslovených zařízení. Cílem diplomové práce bylo "Posoudit současný stav připravenosti vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí". K dosažení cíle diplomové práce a pro zodpovězení hypotézy 1: "Poskytovatelé sociálních služeb na území Jihočeského kraje jsou z 80 % připraveni na řešení mimořádných událostí" byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož data byla získána s použitím dotazníkového šetření. Pro diplomovou práci bylo vybráno náhodně 78 sociální zařízení poskytující pobytovou formu v Jihočeském kraji. Dotazník (Příloha 1) byl rozeslán poskytovatelům sociálních služeb, dle registru poskytovatelů sociální služeb. Dotazník obsahoval 38 otázek. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace. K hodnocení informovanosti poskytovatelů sociálních služeb byla stanovena hranice úspěšnosti 80 % správných odpovědí. Z výsledků dotazníkové šetření vyplývá, že připravenost vybraných poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje dosáhla pouze 58 %, což znamená, že poskytovatelé sociálních služeb nejsou dostatečně připravení na vznik mimořádných událostí. Hranice úspěšnosti byla splněna v otázkách č. 1, 5a, 5b, 8, 10, 11, 13, 22, 23 a 30. Většina poskytovatelů sociálních služeb má zpracovaný plán krizové připravenosti (otázka č. 13) a z diplomové práce vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb mají zájem o vytvoření systému výchovy, vzdělání a školení dobrovolníků (otázka č. 36) kde, ale nebyla splněna hranice úspěšnosti. Diplomová práce může být použita pro další studijní účely.
|
|
|
Radikalizace české společnosti v důsledku nemoci COVID-19
MINAŘÍK, Dominik
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou radikalizace obyvatel v České republice, kdy se jedná o neustále se vyvíjející fenomén a krize způsobená epidemií COVID-19 mohla mít vliv na tento proces, kdy předložená diplomová práce podtrhuje důležité skutečnosti spojené s tímto fenoménem. Práce obsahuje teoretickou část, ve které se autor zaměřuje na představení a pohledy pojmů provázaných se zvoleným tématem, jako jsou radikalismus a extremismus. Ve stručnosti je shrnuto i postavení jednotlivých ideologií, které působí při procesu radikalizace obyvatelstva a následném extremistickém projevu jednotlivce či skupin. Zvolená problematika poukazuje na nebezpečí hrozící právě vůči demokratické společnosti a vlnu tzv. populistů v politickém spektru, kteří přicházejí v době krize s často jednoduchým, ale neuskutečnitelným řešením nastalé situace. V rámci takového spojení krize v podobě COVID-19 a vlivu možné radikalizace společnosti práce sleduje a vyhodnocuje takové dění, kdy jsou sumarizována aktuální opatření v boji s radikální scénou v ČR ze strany příslušných složek státu a studentem navržena vlastní opatření. V neposlední řadě jsou taková bezpečností rizika a opatření srovnána na poli mezinárodního měřítka.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnického záchranáře
VYBÍRALOVÁ, Adriana
V mé bakalářské práci se zabývám otázkami and tím, jaký vliv má pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části se zmiňuji o samotném onemocnění Covid-19. Dále jsou vymezeny pojmy v oblasti přednemocniční neodkladné péče, zdravotnického operačního střediska, zdravotnického záchranáře a specifika jejich práce během pandemie Covid-19. V práci jsou zahrnuté i pojmy v oblasti lidských potřeb. A jelikož měla pandemie Covid-19 vliv i na psychickou stránku zdravotnických záchranářů, je zmíněná také problematika týkající se syndromu vyhoření. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři Kraje Vysočiny s délkou praxe nejméně 2 let. Prvním cílem této práce je zjistit, v jakých pracovních činnostech ovlivnila pandemie Covid-19 zdravotnické záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Druhým cílem je zjistit, zda zdravotničtí záchranáři vnímají rozdíl v poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům před pandemií a v době pandemie Covid 19. Poslední cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech lidských potřeb se zdravotničtí záchranáři cítí nenaplnění při poskytování přednemocniční neodkladné péče v době pandemie Covid-19. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty vedoucímu pracovníkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jako podnět k podpoře svých zaměstnanců nejen během pandemie Covid-19.
|
|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19
KYMLA, Tomáš
Tématem bakalářské práce byla Připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid19. Byly stanoveny tři výzkumné cíle. Zaprvé, zmapovat jak původní, tak současnou pracovní zkušenost zdravotnických záchranářů s výjezdy v době pandemie Covid-19. Zadruhé, vyhodnotit materiální připravenost zdravotnické záchranné služby na Covid-19 a zatřetí, prozkoumat postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které se v průběhu výzkumného šetření povedlo odpovědět. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na Zdravotnickou záchrannou službu a její fungování. Dále se věnuje infekčním onemocněním a procesu šíření nákazy, a následně pak vysoce nebezpečným nákazám, které jsou onemocnění Covid-19 podobné. Práce dále seznamuje s historií, diagnostikou a léčbou tohoto onemocnění. Práce nezapomíná ani na pandemický plán České republiky a na připravenost Zdravotnické záchranné služby na Covid-19. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 27 otázek. Výzkumný soubor vytvořilo 10 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly pro přehlednost rozděleny do 8 kategorií a zpracovány do tabulek. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zdravotničtí záchranáři se s výjezdy k pacientům s onemocněním Covid-19 setkávali často hlavně v době, kdy Zdravotnická záchranná služba neměla dostatečné množství osobních ochranných prostředků, (což vedlo k používání neobvyklých ochranných pomůcek). Byl také zmapován postup zdravotnických záchranářů v péči o pacienta s Covid-19 a prokázalo se, že postupují u Covid-19 pozitivních pacientů až na výjimky stejně, jako při ošetření ostatních pacientů. U pacientů s onemocněním Covid-19 zdravotničtí záchranáři kladou důraz na zvýšenou osobní ochranu a využívají osobních ochranných pomůcek, kde vychází také z hodnot saturace a teploty. Dále práce ukázala, že Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje je dnes velmi dobře připravena na možnou další vlnu Covid-19. Cíle práce byly splněny a bylo odpovězeno rovněž na výzkumné otázky.
|
|
|
Přínos a spolupráce Armády České republiky během pandemie Covid-19 v práci všeobecných sester
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat rozsah spolupráce příslušníků AČR a všeobecných sester během pandemie Covid-19. Dalším cílem bylo zjistit, jestli všeobecné sestry byly se zmíněnou spoluprací spokojeny, a také zmapovat, jaké jsou zkušenosti všeobecných sester s nasazením vojáků na nemocniční lůžková oddělení. Teoretická část se zabývá podrobným popsáním klíčových termínů, které nadále souvisejí i s částí výzkumnou. Především je zde věnována pozornost onemocnění Covid-19, jeho klinickému obrazu a možnostem prevence, diagnostiky a léčby. Vysvětleny jsou i klíčové pojmy jako všeobecná sestra nebo pandemie. Zaměřujeme se také na specifika samotné práce všeobecných sester v nemocnicích v době pandemie. Další z hlavních kapitol se zaměřuje na Armádu České republiky a na způsoby, kterými bojovala proti zmíněnému infekčnímu onemocnění. Je zde popsána nejen pomoc, kterou poskytla svými členy v sociálních a nemocničních zařízeních, ale i pomoc složkám integrovaného záchranného systému a další cesty jejího zapojení. V empirické části bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativní formou za použití metody hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem patnáct všeobecných sester, které pracují ve dvou odlišných nemocnicích na odděleních lůžkového typu. Všechny během pandemie spolupracovaly s členy AČR, což představuje základní stavební kámen celého tohoto výzkumu. Před realizací samotného výzkumu byl proveden i předvýzkum, který sloužil především k ověření srozumitelnosti jednotlivých otázek v rozhovoru. Po souhlasu informantek byly rozhovory nahrávány a následně autorkou práce přepsány v programu Microsoft Word. Získané informace byly pečlivě přečteny a dle potřeb kategorizovány a redukovány do vytvořených kategorií a subkategorií, které jsou schematicky znázorněny v kapitole výsledky. Získané výsledky ukazují, že členové AČR spolupracovali jak s všeobecnými sestrami, tak s ostatními členy ošetřovatelského týmu. Nejčastěji se jednalo o pomocné práce jako je například pomoc při ranní hygieně, antidekubitní péče, asistence při stravování apod. Všeobecné sestry vysvětlily, čím jim byli vojáci nejvíce ku prospěchu, ale popsaly i úkoly, které pro vojáky představovaly problematické činnosti. Všeobecné sestry také detailně vyobrazily zkušenosti, které touto spoluprací získaly, a uvedly jak pozitivní, tak negativní názory a připomínky této spolupráce. V práci nechybí ani doporučené změny pro případ, že by následovala další vlna pandemie Covid-19. V kapitole diskuse jsou poté získané výsledky empirické části srovnány s odbornou literaturou a světovými články databází.
|
|
|
Poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou v době pandemie
MARKOVÁ, Monika
Současný stav: V lednu roku 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace vypuknutí nového koronavirového onemocnění covid-19, které je ohrožením pro veřejné zdraví. O dva měsíce později stanovila, že může být klasifikováno jako pandemie. Sociální izolace, úzkost, strach z nákazy, nejistota, chronický stres a ekonomické obtíže mohou vést ke vzniku duševních poruch u zranitelné populace, nebo ke zhoršení již stávajících poruch (například deprese, úzkosti). Psychiatrické stavy související se stresem, změnou nálad a užíváním návykových látek mohou být spojeny také se sebevražedným chováním. Onemocnění covid-19 může během pandemie a i po ní zvýšit míru sebevražd. Proto je poskytování ošetřovatelské péče pacientům neustálou výzvou nejen kvůli její rostoucí potřebě, ale i vzhledem ke zvýšené zátěži v oblasti duševního zdraví a omezeným sociálním kontaktům. Cíle práce: 1. Zjistit vliv pandemie na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. 2. Zjistit zkušenosti sester s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Metodika: Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována otevřeným kódováním, metodou tužky a papíru. Na základě této analýzy vznikly 4 kategorie a 7 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo dohromady 17 sester z různých krajů v České republice. Konkrétně to bylo 8 sester pracujících v lůžkové péči, 5 sester v ambulantní péči a 4 sestry v komunitní péči. Výběr sester byl záměrný. Výsledky: Výzkum ukázal, že pandemie měla rozsáhlý vliv na poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou. Kvůli protiepidemickým opatřením byla péče omezená, některá oddělení zcela uzavřená a také se zde vyskytovalo riziko zhoršené kvality péče. Sestry považují za přínos pandemie nově nabyté zkušenosti a ještě více stmelený kolektiv. Mezi specifika poskytované péče v době pandemie sestry zmiňovaly nošení ochranných pomůcek, omezení kontaktu, testování personálu a zvýšenou dezinfekci prostor. Mezi komplikace a nedostatky v poskytování péče nejčastěji uváděly neadekvátní množství ochranných pomůcek, nekvalitní komunikaci s klientem, malou podporu od vedení a nedostatek dalšího personálu. V poskytování ošetřovatelské péče využívaly i možnost teleošetřovatelství, a to především sestry v ambulantní péči. Využití v praxi: Zjištěné výsledky přispějí ke zmapování specifik v poskytování ošetřovatelské péče pacientům s duševní poruchou během pandemie. Výsledky práce mohou být využity jako studijní materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů a sestry z praxe.
|
|
|
Sestra v domácí péči v období pandemie Covid-19
HESSOVÁ, Johana
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak sestry v domácí péči zvládaly pečovat o své pacienty v době Covid-19. Dále jak sestry v domácí péči ovlivnila pandemie Covid-19 a vládní nařízení a jaký dopad měl Covid-19 na práci sester v domácí péči. Praktická část se skládá z deseti rozhovorů se sestrami domácí péče a pak také se dvěma rozhovory s pacienty, kteří využívají domácí péči. Rozhovory se uskutečnily osobně, ale i telefonicky z důvodu velké vzdálenosti sester či jejich pracovní vytíženosti. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí hloubkového rozhovoru, jelikož právě tento typ výzkumu umožňuje nejhlubší zkoumání otázek k tématu. Jednalo se o předem připravené otevřené otázky. Po uskutečněných rozhovorech se sestrami domácí péče jsme zjistily, že i přes takto náročnou situaci, se sestry dokázaly stmelit, vzájemně se podpořit a společnými silami poskytnout vždy kvalitní péči svým pacientům. Práce sester domácí péče je opravdu velmi fyzicky a psychicky náročná. Tato diplomová práce umožňuje lépe porozumět povinnostem, potřebám a pocitům sester domácí péče právě během pandemie Covid-19. Sestry domácí péče musely pracovat velmi ostražitě, jelikož se snažily ochránit před nemocí Covid-19 tu nejzranitelnější a nejrizikovější skupinu pacientů, tedy seniory. Mnohdy byly a jsou totiž sestry v domácí péči opravdu jejich jediné spojení s vnějším prostředím.
|
|
|
Vliv pandemie na práci sester v agenturách domácí péče
PAĎOURKOVÁ, Aneta
Současný stav: Sestry pracující v agenturách domácí péče pečují o klienty v jejich přirozeném domácím prostředí a jsou nedílnou součástí zdravotní péče. Systém jejich práce byl ovlivněn pandemií způsobenou novým koronavirem SARS-CoV-2. Sestry musely dodržovat mnoho mimořádných opatření a pravidel, aby se toto infekční onemocnění dále nešířilo, ale zároveň byla zajištěna stávající péče o jejich klienty. Je důležité si uvědomit, že sestry agentur domácí péče pracují v první linii v boji s pandemií. Cíle práce: 1. Zjistit, jak sestry agentur domácí péče zajišťovaly ošetřovatelskou péči o své klienty v době pandemie. 2. Zjistit vliv pandemie na práci sester agentur domácí péče. 3. Zjistit, s jakými krizovými situacemi se sestry agentur domácí péče setkaly v době pandemie. Metodika: Výzkumná část bakalářské práce byla realizována kvalitativním výzkumným šetřením. Byla použita metoda dotazování, technika sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 14 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 10 sester pracujících ve 4 vybraných agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Výsledky práce: Výsledky poukazují na vliv na práci sester v agenturách domácí péče v době pandemie onemocnění covid-19. Ovlivněna byla zejména oblast organizace práce a návštěv klientů. Sestry ošetřovatelskou péči klientům poskytovaly stejným způsobem jako před pandemii, s rozdílem nošení osobních ochranných pomůcek. Poskytovaná péče byla z jejich subjektivního hlediska stejně kvalitní, jako před pandemií. Sestry se dále setkaly s několika pro ně specifickými krizovými situacemi. Využití v praxi: Výsledky mohou být využity studenty nelékařských oborů, ale také sestrami z praxe.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta. Onemocnění covid-19 je vysoce infekční respirační onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2 šířícím se vzduchem z člověka na člověka. První příznaky se mohou jevit jako obyčejné nachlazení ve formě kašle a rýmy. Při dušnosti a obtížném dýchání je nutná hospitalizace v nemocničním zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problémy v péči o covid-19 pozitivního pacienta. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester, které pečují či pečovaly o pacienty s onemocněním covid-19. Data byla sbírána pomocí vytvořeného polostrukturovaného rozhovoru. Pro sestry byly vytvořeny otázky, které byly zaměřeny na překážky, které sestry vnímaly v oblasti biologických, psychologických a sociálních potřeb covid pozitivních pacientů. Na základě zrealizovaných rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do sedmi kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že v péči o covid pozitivního pacienta je v oblasti psychologických potřeb největší překážkou nedostatečná komunikace personálu s pacienty. V oblasti sociálních potřeb je nejvíce neuspokojena potřeba sociálního kontaktu pozitivních pacientů se svými blízkými. Samotná ošetřovatelská péče je velice specifická. U covid pozitivních pacientů je nutné dodržovat přísné zásady bariérové ošetřovatelské péče. Z oblasti biologických potřeb je dle zjištěných výsledků nejvíce nutná péče o dýchání a péče o dýchací cesty pacienta. Dle informantek je možné využít polohování, kdy pacient v pravidelných intervalech mění svou polohu a ulevuje si tak od dušnosti. Na základě těchto zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro zdravotnický personál pečující o pacienty s onemocněním covid-19. Seminář je zaměřen na péči o potřeby covid pozitivních pacientů.
|
|
|
Péče o klienty s Covid-19 v domově se zvláštním režimem
FILÍPKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou poskytování péče klientům s covid-19 v domovech se zvláštním režimem. Teoretická část práce je zaměřena na onemocnění covid-19. Zároveň popisuje bariérovou ošetřovatelskou péči a problematiku domovů se zvláštním režimem. Hlavním cílem empirické části bylo zmapování péče o klienty s covid-19 v domově se zvláštním režimem v období od začátku pandemie po současnost. Na základě tohoto cíle byla stanovena výzkumná otázka, jakým způsobem byla zajišťována péče o klienty s covid-19 v domově se zvláštním režimem v období od začátku pandemie po současnost. Pro sběr dat bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, metoda dotazování. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 21 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 7 informantek z řad sester a 2 informantky z řad vedoucích pracovníků, které byly vybrány záměrným výběrem. Kritériem byla minimální délka praxe v zařízení 3 roky. Na základě analýzy dat byly pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír vytvořeny 3 kategorie a 11 podkategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že péče byla poskytovaná na základě daných opatření Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí s využitím bariérových ošetřovacích technik. Hlavní odlišností při péči byly pro informantky zejména rychlé změny zdravotního i psychického stavu klientů. Zjistili jsme, že v průběhu pandemie byly využívány různé způsoby izolace klientů. Nejčastěji zmiňovaným způsobem bylo využití covidové jednotky. Hlavní zásadu v péči pro informantky představuje izolace a užívání OOPP. Důležitou součástí péče byla prevence nákazy pomocí očkování. Pandemie ovlivnila také průběh aktivizačních činností, které jsou nedílnou součástí při zajišťování péče v domově se zvláštním režimem. Získaná data nám ukazují, že jednou z nejnáročnějších částí péče byla komunikace s klienty. Stejně tak byla za náročnou označovaná hygienická péče. Onemocnění covid-19 je poměrně nové, není proto divu, že se při zajištění péče objevovaly také problematické oblasti. Mezi ty informantky zařadily nedostatek informací zejména v návaznosti na aktuálnost pandemie a také riziko nákazy i přes užívání OOPP. Ze samotného hodnocení péče pak vyplývá spokojenost informantek s organizací péče. Významným problémem v péči byl zejména nedostatek OOPP a personálu pro zajištění péče. Práce může posloužit jako studijní materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů.
|
host ::
RSS.