|
|
Pohybová aktivita pracujících osob se zaměřením na učitelskou profesi
TETOUROVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá tématem: "Pohybová aktivita pracujících osob se zaměřením na učitelskou profesi ". V teoretické části jsou charakterizovány pojmy týkající se historie a náročnosti pedagogické práce, psychické zátěži učitelů a zdravotních rizik spojených s výkonem povolání. Zabýváme se také vlivem pohybové aktivity na zdraví člověka a na možnosti snižování vzniku různých zdravotních rizik. Cílem diplomové práce je monitoring pohybové aktivity u pedagogů v mateřské škole, základní škole včetně malotřídní školy a na střední škole. Je posuzována na základě standardizovaného dotazníku IPAQ-long a monitoringu pomocí krokoměrů Yamax Digiwalker SW-700. Zjištěné výsledky pohybové aktivity jsou porovnávány s doporučením pro pohybovou aktivitu a rozděleny do kategorií klasifikace PA dle Tudor-Locke a Bassett.
|
|
|
Determinanty práce sester na interních odděleních Jihočeského kraje
SKOŘEPOVÁ, Jana
Základní teoretická východiska: Východiskem pro zpracování této práce byla skutečnost, že s požadavky rozvíjející se společnosti se také významně změnil pohled na sesterské povolání. Na současném trhu práce je především poptávka po erudovaných, kvalifikovaných všeobecných sestrách, které jsou schopné flexibilně a nezávisle fungovat v rozmanitých podmínkách, samostatně se vzdělávat a získávat nové zkušenosti. Teoretická část se v úvodu zabývá bližší identifikací práce sester a následně přibližuje jednotlivé atributy, které se práce sester dotýkají, jako vzdělávání, náplň a kompetence. Jedna z kapitol se také zaměřuje na osobnostní předpoklady pro práci sestry a na organizaci práce na interních odděleních. Druhá část teoretické práce se potom věnuje rozboru hlavních determinantů práce. Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Identifikovat hlavní determinanty práce všeobecných sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 2: Zmapovat spokojenost sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 3: Zmapovat výskyt syndromu vyhoření u sester na interních odděleních Jihočeského kraje. K dosažení cílů byly v části kvalitativního výzkumu položeny čtyři výzkumné otázky. VO 1: Jaké determinanty své práce sestry udávají nejčastěji? VO 2: Jak jsou sestry spokojeny se svými pracovními podmínkami? VO 3: S jakými motivačními prvky se sestry během své praxe setkaly? VO 4: Jak jsou sestry informovány o fenoménu syndrom vyhoření? Pro kvantitativní výzkum bylo následně stanoveno pět hypotéz. H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním označují špatnou organizační strukturu a vedení zařízení jako nejvýznamnější determinant své práce více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2: Sestry s vysokoškolským vzděláním vnímají celoživotní vzdělávání jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H3: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více pocit uspokojení z práce, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H4: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více spokojenost s pracovními podmínkami, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H5: Sestry s celkovou délkou praxe nad 10 let udávají více zkušeností s výskytem syndromu vyhoření, než sestry s délkou praxe 10 let a méně. Metodika: V této diplomové práci bylo využito techniky kvalitativního i kvantitativního sběru dat. Výsledky v první fázi empirického šetření byly získány na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, vedených s dvanácti všeobecnými sestrami pracujícími ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec). Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Druhá část empirického výzkumu obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, určeného všeobecným sestrám pracujících v nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov). Získaná data byla následně roztříděna, popsána a zpracována nejdříve popisnou statistikou do grafů pomocí programu Microsoft Office Excel 2010 a v dalším kroku bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí kvadrát testem v kontingenční tabulce. Zvolená hladina významnosti byla 5 %.
|
|
|
Syndrom vyhoření v policejní práci, jeho projevy a cesty k jeho překonání
BUREŠOVÁ, Adriana
Hlavním tématem této práce je problematika syndromu vyhoření v policejní práci. Syndrom vyhoření může postihnout téměř každého, kdo dlouhodobě vykonává stejnou činnost. Tato problematika se dotýká celé řady profesí a nejvíce těch pomáhajících, jejichž cílem je pomáhat ostatním. Takovou profesí může být i povolání policisty. Policistům, zejména těm, kteří přicházejí do kontaktu s občany v okamžicích, kdy nejenom preventivně pomáhají a chrání, ale i v rámci ostrých policejních akcí, dopravních nehod či vyšetřování různého druhu kriminality, hrozí syndrom vyhoření. Jde o to, nakolik si své problémy uvědomují a jsou ochotni o nich mluvit. Cílem práce bylo objasnit míru ohrožení syndromem vyhoření, zjistit, zda jsou policisté schopni odhalit na sobě počátek syndromu vyhoření a které oblasti pracovních činností jsou pro ně nejvíce zatěžující, případně zda jsou ochotni vyhledat odbornou pomoc. Jaké formy má odborná pomoc a nakolik je při práci v policejních složkách účinná. Výzkumný soubor tvořili policisté z obvodních oddělení pořádkových služeb v Českých Budějovicích a Zvíkovském Podhradí. A policejní psycholog. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní výzkumnou strategií, metodou dotazování. Sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru a nestrukturovaného rozhovoru a dotazníku Burnout Measure. Z výzkumu vyplynulo velmi zajímavé zjištění, a to, že policisté mají negativní postoj k odborné pomoci v boji proti syndromu vyhoření. Odmítají pomoc policejního psychologa. Pomoc pro ně představuje jejich rodina a přátelé. A nejvíce zatěžující pracovní oblast pro policisty představuje administrativa.
|
|
|
Představy sociálních pracovníků o každodenní etice jejich profese
LEDINSKÁ, Hana
Výzkum této bakalářské práce je zaměřen na představy sociálních pracovníků o každodenní etice jejich profese, protože moderní sociální práce je založena na vnímání člověka jako jedinečné bytosti a správnému přístupu k němu. Cílem prácebylo zjistit jaká je jejich představa o etice sociální profese, etickém kodexu a jeho využitím v každodenní praxi. Výzkumná otázka pro všechny sociální pracovníky zněla: Jaká je vaše představa o etice sociální práce a jejího využití v praxi? V teoretické části této práce čerpám informace a poznatky z již zpracovaných publikací, které se zabývají tématem etiky, etického kodexu, holistického přístupu a základních lidských práv ve spojitosti se sociální prací. Výzkumná část práce proběhla formou kvalitativního výzkumu metodou dotazování, kdy jsem s jednotlivými sociálními pracovníky využila techniku individuálního hloubkového rozhovoru. Výběrový soubor byl tvořen 10 sociálními pracovníky, kteří byli vybráni nahodilým způsobem, poté seznámeni s tématem mé práce a ujištěnio uchováníanonymityjejich osoby a osobních dat.Výběr byl založen na principu dobrovolnosti a ochoty aktivního zapojení se do výzkumné studie. Respondenti pocházejí z různých typů organizací. Ve výzkumné části pak pracuji s materiálem, který jsem získala od jednotlivých sociálních pracovníků při sběru dat.Tento materiál jsem roztřídila podle jednotlivých okruhů témat, které jsou spojeny podobností obsahu. V diskuzi pak porovnávám výroky mých subjektů s názory autorů, ze kterých jsem čerpala v teoretické části práce. Konkrétně v čem se jejich názory shodují a v čem se naopak rozcházejí. V závěru práce se věnuji celkovému shrnutí příspěvků od respondentů a navrhuji možná řešení problémových okruhů v praxi.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zaměstnanců v přímé péči v Domově pro seniory Mitrov
HARVÁNKOVÁ, Dana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u zaměstnanců v přímé péči (zdravotní sestry, pečovatel/ky) v Domově pro seniory Mitrov. Pomocí kvalitativního výzkumu je mapována celková informovanost respondentů v této oblasti. Obsahově je práce rozdělena na klíčové části část teoretická a část empirická. Teoretická část je zaměřená na komplexní informace o syndromu vyhoření, dále je zde vymezen pojem "pracovník v přímé péči" a podmínky výkonu této pracovní činnosti. Závěr výše zmiňované práce je věnován stručnému představení Domova pro seniory Mitrov, kde byl prováděn výzkum. Hlavní část bakalářské práce je empirická část. Jejím obsahem je objasnění výzkumu, zpracování rozhovorů a jejich vyhodnocení. Cíleně jsem se zaměřila na obecnou informovanost, na prevenci ze strany respondentů i ze strany zaměstnavatele.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta pod vlivem alkoholu
TOMAŠÁKOVÁ, Zuzana
Abstrakt- Ošetřovatelská péče o pacienta pod vlivem alkoholu Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty pod vlivem alkoholu. "Alkohol je nejrozšířenější, nejčastěji užívanou a v našem sociokulturním prostředí značně akceptovanou psychoaktivní látkou" (Fišer S., J. Škoda, 2009, s. 99). V dnešní uspěchané době, která je velmi hektická a má velký dopad na psychickou i ekonomickou stránku života mnoho, lidí ve stresové situaci sáhne po alkoholu jako berličce, která má zmírnit veškeré dopady této doby. Málokdo z nich si však uvědomuje, že alkohol žádný z těchto problémů neřeší a prohlubují se pouze jejich problémy ať už v rodině, nebo i v zaměstnání. Spoustu lidí si pitím alkoholu způsobuje zdravotní problémy, a tak se dostávají do zdravotnických zařízení, kde jim je poskytována pomoc. V nejhorších případech se může stát, že končí na ulici a stávají se z nich bezdomovci. Často v zimních měsících, bývají přivezeni záchrannou službou do nemocnice. Po vyšetření, jsou buď hospitalizovaní, nebo pokud není, zjištěno závažné poranění bývají často odesláni na Protialkoholní záchytnou stanici. Samozřejmě se toto dotýká i jiných lidí, kteří jsou pod vlivem alkoholu a ne jenom bezdomovců. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty se potýká se spoustou problémů, ať už je to komunikace, nebo jejich agresivita. V teoretické části jsme se zabývali pojmem alkohol jeho historií, dále pak jeho vlivem na organismus, historií alkoholu, problematikou mladistvých a alkoholu, vyšetřením hladiny alkoholu v dechu a v krvi, vzniku a rozvoji závislosti a její následky. Dopadem alkoholu na sociální prostředí jedince, komunikací, agresivitou, vztahem sestra pacient, profesionální deformací a syndromem vyhoření. Ke splnění plánu byly vytvořeny dva cíle. Cíl 1: Zmapovat přístup sester k pacientům, kteří jsou pod vlivem alkoholu. Cíl 2 : Zjistit s jakou problematikou se sestry setkávají při péči o pacienty, kteří jsou pod vlivem alkoholu. Vytvořili jsme dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienta ovlivněným alkoholem. Výzkumná otázka č. 2: Jaký je přístup sester k pacientům, kteří jsou pod vlivem alkoholu. Praktická část této bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumu, kterého základem je hloubkový polostrukturovaný rozhovor, který byl veden se sestrami z Nemocnice České Budějovice a.s. Bylo osloveno dvanáct sester, kde podmínkou byla práce na oddělení, kde se sestry nejčastěji setkávají s pacienty pod vlivem alkoholu. Byla to traumatologická ambulance, a intenzivní péče, interní intenzivní péče. Následně metodou otevřeného kódování bylo každé ze sester přiděleno číslo od jedné do dvanácti. Řádky obsahující odpovědi sester, byly očíslovány, aby se mohlo na ně odkazovat. Metodou " papír a tužka"byly zvýrazněny důležité informace v textu a následně byla použita technika "vyložení karet" při které byly získané informace rozděleny do pěti kategorií, které byly dále rozděleny do podkategorií. Výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry uváděly, že specifika práce s pacienty pod vlivem alkoholu shledávají v obtížné komunikaci s pacienty, kde musí komunikovat velmi obezřetně, v klidu, většinou sdělují pacientům pouze nejdůležitější informace, také agresivita u nich bývá pravidlem. Spolupráce s policií se také stává nedílnou součástí ošetřovatelské péče o pacienty pod vlivem alkoholu, protože jde hlavně o bezpečnost ošetřovatelského personálu. Sestry se snaží přistupovat k těmto pacientům profesionálně bez předsudků, ale ne vždy je to možné, musí si vyslechnout spoustu vulgárních slov, kterými tito pacienti nešetří, neváží si práce sester a tím také devalvují toto povolání.
|
|
|
Duševní hygiena jako prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester
VÁŇOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá duševní hygienou jako hlavním prostředkem prevence syndromu vyhoření u zdravotních sester. Teoretická část charakterizuje hlavní příčinu syndromu vyhoření - stres. Dále popisuje profesi zdravotní sestry a celý proces syndromu vyhoření. Konec teoretické části charakterizuje duševní hygienu, duševní zdraví a popisuje vybrané metody relaxace. Praktická část se věnuje výzkumu o využitelnosti duševní hygieny v profesi zdravotní sestry v souvislosti s prevencí syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotní sestry znají a dodržují zásady duševní hygieny a jaké s ní mají zkušenosti. Dalším cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají a hodnotí psychosociální zátěž ve své profesi.
|
|
|
Připravenost studentů vyrovnat se s rizikem syndromu vyhoření v pedagogické praxi
ŠESTÁKOVÁ, Petra
Diplomová práce má charakter teoreticko-empirický. Teoreticky pojednává o syndromu vyhoření a jeho vlivu na okolí. Empirická část byla realizována za pomoci dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 69 respondentů převážně z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hlavním cílem výzkumu je zmapovat postoje studentů ohledně připravenosti setkat se ve školské praxi se syndromem vyhoření a shromáždit informace ohledně předpokládané reakce na tuto situaci. Vyhodnocená data, získaná pomocí volných odpovědí a škál, jsou prezentována v četnostních tabulkách. Přibližují nám přednosti a nedostatky, které pociťují studenti před začátkem své učitelské kariéry, a které mohou ovlivnit jejich profesní vývoj, popř. cestu k vyhoření. Z výsledků vyplývá, že teoretická znalost problematiky je na velmi dobré úrovni. Většina studentů se domnívá, že si uvědomuje, co syndrom vyhoření obnáší, a že by při setkání se s tímto problémem věděli, co mají dělat a kde hledat pomoc.
|
|
|
Postoje sester k ošetřovatelské péči o klienty v terminálním stádiu na oddělení ONP a LDN
SCHMIDOVÁ, Žaneta
Terminální stav označuje postupné a nevratné selhávání vitálních funkcí a orgánů,končící smrtí. Tento stav bezprostředně předchází smrti. Terminální stav můžeme chápat jako vlastní umírání. "Pojem umírání však ale v žádném případě nemůžeme redukovat pouze na terminální stav" (Kelnarová, 2007, s. 10). Pro sestru a celý tým, který se o umírajícího stará je z hlediska ošetřovatelského ten nejnáročnější (Theová, 2002).Tato práce se zabývá zmapováním ošetřovatelské péče o klienty v terminálním stádiu a možností vyrovnávání se sester s péčí o umírající klienty a jejich rodinné příslušníky.Zpracování výzkumné části práce probíhalo formou kvalitativního výzkumu.Cílem bylo získání kvalitních dat k danému tématu. Jako nejvhodnější metoda byla vybrána technika polostrukturovaného hloubkového rozhovoru . Respondentům bylo přiděleno číslo. Následně byly očíslovány řádky, aby bylo možné na ně odkazovat. Metodou ,,papír a tužka" byla analyzována data a vytvořeny čtyři kategorie. V daných kategoriích vzniklo deset podkategorií. Zjištěné informace byly zpracovány do schémat. Rozhovory probíhaly od února do dubna 2014. Výzkumný soubor byl tvořen šesti sestrami, pracujících na oddělení následné péče. Sestry byly cíleně vybírány v různých věkových kategoriích, aby výsledná data byla co nejobjektivnější. Mezi respondenty byl i jeden muž pracující na pozici sestry.Z výpovědí respondentů vyplynulo, že sestry pracující na oddělení následné péče mají základní znalosti o této problematice, dokáží se zorientovat v problematice umírání, délce terminálního stádia, dokáží popsat četnost setkání s umírajícím klientem. Uspokojování potřeb terminálně nemocných klientů zvládají sestry dobře, neopomíjí žádné z potřeb. Sestry dokáží klienta brát z holistického pohledu. Náročnost péče o umírajícího berou jako část svojí práce, nevnímají odlišnost péče, o umírajícího se starají jako o kteréhokoliv jiného klienta, kterého mají na oddělení. Popisují svoje zkušenosti s umírajícími, i jejich rodinami, jako problematické popisují pouze komunikaci s umírajícím a jeho rodinou, občas neví, jestli jednají správně a bojí se, aby neublížili. Komunikují s klientem i jeho rodinou dle svého nejlepšího svědomí a doufají, že ten jejich přístup je správný. Dále z výzkumu vyplynulo, že sestry umí předcházet syndromu vyhoření, ví, že musí dbát o sebe, mít rády svoji práci, mít pozitivní přístup k životu. Syndrom vyhoření vnímají jako problém, u sebe se snaží mu předejít a když se u nich vyskytnou náznaky nepohody a nespokojenosti ze zaměstnání, snaží se hledat to lepší a nepoddávat se tomu. Vyjma jedné respondentky, která sebe popisuje jako vyhořelou bez šance změny. Toto je ovšem dáno samotnou osobností dané respondentky. Závěry: Z výzkumu vyplývá, že sestry mají dostatek znalostí o problematice terminálně nemocných na svém oddělení, dokáží provádět kvalitní ošetřovatelskou péči. Ovšem přiznávají, že mají někdy strach z toho, zda s klientem jednají momentálně správně tak, aby mu neublížili. Po zjištění tohoto faktu byla jako výstup z práce vytvořena brožura, která sestrám dá návod k obecnému přistupování k umírajícím a pomůže tak minimalizovat negativní dopady na klienta.
|
|
|
Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru
LIŠKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá tématem: Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se v průběhu studia změnil pohled studentů na zvolený obor. Teoretická část obsahuje definování a vysvětlení pojmů souvisejících se zpracovávaným tématem. Pro výzkumnou část práce byla zvolena kvalitativní metodologie. Data byla sbírána za využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaměřeny na to, jaké vlivy se podílely na volbě oboru, zda došlo k diferencím v pohledu na zvolený obor a studovanou problematiku a případnou reflexy těchto změn. Výzkumný soubor tvořilo 10 studentek Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory v navazujícím magisterském programu. Získaná data byla zpracována procesem otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že motivem pro volbu oboru byla především touha pomoci a pracovat s lidmi a zájem o problematiku. Zvolený obor nenaplnil očekávání komunikačních partnerek a většina lituje svého rozhodnutí ve volbě oboru. Důvodem je hlavně nevyhovující skladba předmětů a nízké finanční ohodnocení profese. Výhodou oboru je získání užitečných informací a rozvoj kompetencí. Prospěšně je hodnocena absolvovaná praxe. Významná část komunikačních partnerek se necítí být připravena na výkon povolání. Komunikační partnerky často změnily postoj k zdravotně sociální problematice negativním směrem. Nejčastěji měnily názor na Romy. Nejoblíbenějšími cílovými skupinami jsou děti a senioři. Naopak nejméně populární jsou osoby bez přístřeší a Romové. Komunikační partnerky si během studia uvědomily své nedostatky a rizika související s povoláním. Všechny se obávají syndromu vyhoření. Většina komunikačních partnerek se v současnosti domnívá, že z nich budou dobré pracovnice. Zjištěné výsledky mohou pomoci obohatit teoretické poznatky o sebereflexi studentů s ohledem na studovaný obor.
|
host ::
RSS.