|
|
Historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji
VLASÁK, Vladimír
Tato bakalářská práce pojednává o prvotních úpravách pozemků a pozemkových reformách, které se udály na území dnešní České republiky. Podrobně je věnováno nejstarším úpravám pozemků v jižních Čechách. Práce se zabývá historickými úpravami pozemků za dob Rožmberků, kteří se zabývali rybníkářstvím. Rod Eggenbergů se věnoval úpravám krumlovského panství. Schwarzenbergové osidlovali nové pozemky a upravovali zemědělské pozemky. Buquoyové založili krajinný park Terezino Údolí. Po I. světové válce nastaly změny ve vlastnických právech k pozemkům. Po II. světové válce nastal zábor pozemků vlivem stavby železné opony. Po roce 1989 nastalo navrácení zabaveného majetku v předchozích letech a začaly se provádět pozemkové úpravy.
|
|
|
Historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji
MATUŠKA, Tomáš
V bakalářské práci jsou popsány historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji za doby: Rožmberků; Buquoyů, Eggenbergů a Schwarzenbergů; po I. světové válce; po II. světové válce; po roce 1989. Práce popisuje, jak se měnila krajina v jednotlivých obdobích a informuje o nejvýznamnějších úpravách, zejména v oborech: rybníkářství, lesnictví, vodohospodářství a zemědělství. Je zde rozebrána historie pozemkových úprav od počátku evidence užívání půdy po současnost. Práce obsahuje pojednání o kolonizaci, reformách, novodobých pozemkových úpravách a současných pozemkových úpravách na zájmovém území.
|
|
|
Buquoyské sklo
KRÁTKÁ, Lenka
Tématem práce je vývoj sklářství na jihočeských panstvích rodu Buquoyů. Práce vytváří komplexní pohled na starý francouzský rod, který přišel na území Čech po roce 1620, a dokládá jeho historické, sociální, ekonomické a v neposlední řadě i umělecké aktivity. Buquoyové v průběhu dvou set let propojovali evropské a místní zkušenosti, až zcela splynuli s českým prostředím. V úvodu práce se zabývám genealogií rodu Buquoyů. Následující kapitola je věnována historickému vývoji sklářské výroby v oblasti Novohradských hor před příchodem rodu Buquoy na jihočeská panství. Dále chronologicky popisuji jednotlivé buquoyské sklárny, působící na Novohradsku. Hlavní část práce věnuji samotnému sklu. Jednotlivé kapitoly pojednávají o skle vyráběném od první poloviny 17. století do poloviny století 19. Jedna z podkapitol je věnována hyalitovým sklům, unikátním opakním sklům, z nichž nejvýznamějším byl černý hyalit. Tato temná sklovina s lesklým povrchem se vyráběla od roku 1817 v buquoyské sklárně Jiříkovo Údolí a později i ve sklárně Stříbrný Vrch. O dva roky později byla zavedena i výroba červeného hyalitu. V závěru práce připomínám i skla polodrahokamová. Charakter těchto skel je podobný ušlechtilým přírodním materiálům, především mramoru a polodrahokamům. Typickými znaky těchto skel je barevnost, neprůhlednost a většinou i žilkovaná a mramorovaná struktura povrchu. Hlavními představitely těchto skel jsou lithyaliny. Ve své práci věnuji podkapitolu i agathinům, které sice tvarově i vzhledově lithyliny připomínaly, avšak při jejich tvorbě byly zvoleny odlišné postupy práce se sklem, neboť hrabě Jiří František Buquoy neusiloval o imitaci přírodních materiálů.
|
host ::
RSS.