|
|
Porovnání technologií dojicích robotů značky Fullwood
ZUKAL, Martin
Tématem této práce je: Problematika dojících robotů Fullwood. V literárním přehledu je popsáno mléko, anatomie mléčné žlázy, tvorba mléka a jeho spouštění. Dále se přehled zabývá způsoby získávání mléka, strojním dojením a automatizovaným dojením. V praktické části byly vybrány dvě farmy s dojícím robotem Fullwood M2erlin, a byly na nich sledovány parametry jako počet podojených krav za 24 hodin, počet skopnutí a nenasazení dojící soupravy, čas dojení a denní užitkovost v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Tyto parametry byly následně vyhodnoceny a byla zpracována jejich analýza. Výsledky byly zpracovány do tabulek.
|
|
|
Problematika dojicích robotů Lely
KOVAŘÍK, Martin
Práce se zabývá problematikou dojících robotů. Teoretická část se zaobírá biologickými a etologickými faktory v souvislosti s automatizací dojící technologie. Prostor je zde věnován i historickému vývoji dojící technologie až po současnými požadavky na dojící automat. Jsou zde stručně představení i někteří současní výrobci automatické dojící technologie. Je zmíněna též ekonomická stránka provozu dojících robotů. V praktické části je provedeno vyhodnocení provozních dat dojící robotů firmy LELY a jejich vzájemných souvislostech s ohledem na produkci v průběhu roku a podrobněji v průběhu jednoho dne. Byly hodnoceny dvě farmy v režimu ekologického zemědělství a jedna farma v režimu konvenčního zemědělství.
|
|
|
Zjišťování kvality a standardnosti mléka u automatických systémů dojení
HRŮŠA, Jan
Práce se zabývá zjištěním spolehlivosti měření kvality mléka automatickým systémem dojení. Zjištěná spolehlivost systému na měření kvality mléka je výrazný parametr pro management stáda a zároveň účinný nástroj pro farmáře. Díky upozorněním na zdraví vemene v programu T4C dokáže farmář odhalit řadu zdravotních problémů nebo nedostatků ve stádě, dříve než propuknou v plné síle. Díky tomu má farmář více možností jak léčit dojnice, například záněty, hned v počátku a může tak například využívat úspěšně homeopatickou léčbu.
|
|
|
PLODNOST KRAV CHOVANÝCH V TECHNOLOGIÍCH S AUTOMATIZOVANÝM DOJENÍM
VRBOVÁ, Aneta
Rostoucí úroveň chovu skotu klade stále vyšší požadavky na mléčnou užitkovost a s ní velmi úzce související plodnost. Cílem práce bylo, na základě analýzy dat, zjistit plodnost dojnic chovaných v moderní technologii v kontextu s kvalitou výživy, ustájení a mléčnou užitkovostí a stanovit míru vztahu mezi plodností a mléčnou užitkovostí. Sledování stád probíhalo ve dvou chovech od května 2010 do prosince 2011. Data byla získána ze sestav kontroly užitkovosti, průvodních listů skotu a programu T4C (Time for Cows), který podrobně eviduje údaje o dojení jednotlivých krav. Celkově bylo statisticky vyhodnoceno více než 19 000 údajů o plodnosti a užitkovosti krav. Bylo zjištěno, že dojnice chované v moderní technologii, která využívá dojících robotů dosáhly mezidobí 368,97 dnů a 406,27 dnů, což je o 30 respektive 15,72 dne méně ve srovnání s průměrem České republiky. Hodnota servis periody ve sledovaných chovech byla 109,19 dne a 119,58 dne. Oproti celostátnímu průměru je to o 12,80 a 3,31 dne kratší SP. Inseminační interval 62,63 dne a 81,06 dne byl opět o 20,36 a 1,93 dne kratší než průměrný inseminační interval v ČR za rok 2010. Korelační vztah mezi mléčnou užitkovostí a plodností byl zjištěn jako statisticky průkazný pouze u inseminačního intervalu rxy = - 0,302+ a servis periodou rxy = 0,402+. Byla potvrzena hypotéza, že dojení krav pomocí automatických systémů nemá negativní vliv na plodnost.
|
|
|
Užitkovost a frekvence dojení za pomoci robotů
ŠNAJDR, Eduard
Jedním z nejvýznamnějších odvětví zemědělské výroby je produkce kravského mléka. Cílem této práce bylo zjistit souvislost mezi frekvencí dojení a úrovní mléčné užitkovosti při využití dojení pomocí dojicích robotů. Práce dále hodnotí vliv vybraných faktorů (fáze laktace, pořadí laktace, sezóny otelení) na mléčnou užitkovost a frekvenci dojení. Podklady byly získávány z 3 zemědělských podniků v letech 2009-2011. Celkem bylo analyzováno 44 000 údajů o denní dojivosti sledovaných krav a s tím související frekvence dojení. Bylo prokázáno, že existuje souvislost mezi mléčnou užitkovostí a počtem dojení v průběhu dne. Užitkovost stoupá s dalšími laktacemi až do dospělosti krávy, nejvyšší je v druhé fázi laktace (cca 60 den po otelení). Byl potvrzen vliv podniku, respektive prostředí. Dojící robot negativně neovlivňuje parametry užitkovosti ve srovnání s konvenčním systémem dojení.
|
host ::
RSS.