|
|
Etologické sledování kastrovaných samců lam
MENŠÍKOVÁ, Petra
V posledních letech je chov lam i alpak v České republice čím dál oblíbenější. Zvyšující se zájem o chov lam s sebou přináší nutnost zjistit, jak tato zvířata reagují na chov v našich podmínkách. Cílem této práce bylo vyhodnotit etologické pozorování kastrovaných samců lam (alpak a lam krotkých) se zaměřením na jejich sexuální chování. Teoretická část práce popisuje obor etologie - historii, členění, metody etologických výzkumů a základní formy chování zvířat. Dále pak popisuje rozdělení lam, způsoby chovu, jeho význam a základní životní projevy lamovitých. Praktická část popisuje výsledky etologického pozorování. To probíhalo ve čtyřech ročních obdobích, po dobu čtyř dní, 24 hodin denně (přímé pozorování a vyhodnocování kamerového záznamu). Výsledky výzkumu prokázaly, že kastrovaní samci se také mohou sexuálně projevovat, jednalo se ale pouze o část pozorovaných jedinců.
|
|
|
Minerální metabolismus kamelidů
Menšíková, Petra
Cílem bakalářské práce bylo na základě studia literatury vypracovat přehled o zoologickém zařazení velbloudovitých, jejich fyziologických a anatomických zvláštnostech – se zaměřením na specifika v metabolismu minerálních látek. V práci jsou postupně popsány základní minerální látky, jejich význam a doporučený podíl ve výživě velbloudovitých a zdravotní poruchy způsobené jejich nadbytkem či deficitem. Dále jsou popsány zdroje a požadavky na tyto minerální látky, možnosti dotace a hodnocení jejich zásob v organismu. V praktické části je zpracováno hodnocení zásobení organismu alpak, chovaných v podmínkách České republiky, minerálními látkami na základě vyšetření krve a hodnoty byly porovnány s doporučeními v literatuře. Na základě biochemických rozborů vyšetřených zvířat nebyly zjištěny zásadní nedostatky, oproti dříve publikovaným výsledkům se situace zlepšila a zvířata jsou minerálními látkami zásobena v dostatečné míře.
|
|
|
Chov lamy krotké v ČR
KREJNÍKOVÁ, Sandra
V České republice se během několika posledních let rozvíjí chov lam krotkých i alpak. Zvyšující se zájem o ně s sebou přináší potřebu zjistit, jak tato zvířata reagují na naše podmínky. Cílem této práce bylo vyhodnotit růstové schopnosti mláďat, některé tělesné rozměry (kohoutkovou výšku) a živou hmotnost dospělých lam krotkých. Stejné ukazatele byly vyhodnoceny i u lam alpak. Výsledky byly porovnány se standardem lamy krotké a alpaky. Celkem bylo zváženo a změřeno 104 kusů zvířat. Z toho 44 ks lam krotkých a 60 ks alpak, přičemž bylo získáno 280 údajů o hmotnosti a výšce. Vážení a měření dospělých lam a alpak probíhalo jedenkrát ročně na přelomu srpna a září po dobu dvou let (2009 a 2010). Mláďata lamy krotké byla vážena a měřena přibližně v měsíčních intervalech, dle možností chovatele. Mláďata lamy alpaky byla vážena přibližně v týdenních intervalech. Práce je rozdělena na dvě části. V první části byly hodnoceny lamy krotké. Bylo zjištěno, že lamy v České republice váží při narození v průměru 11 kg. V dospělosti dosahují průměrné živé hmotnosti 130,3 kg a průměrné kohoutkové výšky 110,2 cm. Průměrné přírůstky byly zjištěny následující: od narození do 7 týdnů 0,20 kg/den, od 7 týdnů do 24 týdnů 0,18 kg/den a od 24 do 72 týdnů 0,13 kg/den. Druhá část je věnována lamám alpakám, kdy byly sledovány stejné ukazatele jako u lam krotkých. Bylo zjištěno, že lamy alpaky v České republice váží při narození v průměru 6,5 kg. V dospělosti dosahují průměrné živé hmotnosti 65,6 kg a průměrné kohoutkové výšky 88,4 cm. Průměrné přírůstky dosahují následujících úrovní: od narození do 7 týdnů 0,1 kg/den, od 7 týdnů do 24 týdnů 0,09 kg/den a od 24 týdnů do 72 týdnů 0,08 kg/den. Dále bylo zjištěno, že v České republice oba tyto druhy dosahují konečné tělesné dospělosti později, než jak uvádí literatura. Při porovnání se standardem se ukázalo, že většina lam krotkých i lam alpak odpovídá svému standardu.
|
host ::
RSS.