|
|
Využití mobilní aplikace AWIN Horse ve vybraném chovu koní
DVOŘÁKOVÁ, Marie - Anna
V dnešní době se u velké většiny chovatelů koní zvyšuje povědomost o úrovni welfare a chtějí tak svým zvířatům poskytnout nejlepší možné životní podmínky. S tímto jsou spojeny změny v technologii ustájení, které se snaží co nejvíce přiblížit přirozenému životu koní, avšak s ohledem na správnou výživu a odpovídající zdravotní stav. Zde se dostávají do popředí tzv. aktivní stáje, které disponují velkým potenciálem mnohé z požadovaných kritérií welfare splnit. Jde o volný a celoročně venkovní způsob ustájení, ve kterém je možné chovat společně velké a rozmanité skupiny koní. Celý systém je řízen pomocí softwaru a čipů umístěných na koních, díky kterým je spolu s krmnými automaty řízen jejich denní režim. Cílem této práce bylo objektivně zhodnotit welfare skupiny koní v tomto typu ustájení. Pro tento účel bylo využito protokolu AWIN welfare assessment protocol for horses a získaná data byla zadávána do mobilní aplikace AWINHorse. Byla provedena celkem tři hodnocení s půlročními rozestupy, tak aby bylo možno zhodnotit welfare v dlouhodobém horizontu a určit faktory, které ho ovlivňují. Sledovaná skupina se skládala ze sedmi valachů a deseti klisen ve věku 5-26 let. Po vyhodnocení se jako největší problém jevilo kritérium vhodné výživy, kdy měli koně sklony k obezitě, konkrétně 39 % BCS 4 a 11 % BCS 5. Nicméně byl zaznamenán i vysoký výskyt poranění, jejichž průměrný počet na jednoho koně byl v Hodno-cení I 8,18, Hodnocení II 1 a Hodnocení III 2,46. Nejčastěji se jednalo o alopecie (73 %). Mezi nejzraňovanějšími partiemi byla záď (27 %), trup (19 %) a hlava (15 %). Častým problémem byl také výtok z očí a nozder, kdy pouze 24 % koní netrpělo ani jedním výše zmíněným stavem. Naopak mnoho měřítek bylo zaznamenáno pouze v minimální míře, jednalo se o otoky kloubů (11 %), abnormální dýchání (13 %) a kašel (6 %). U žádného ze sledovaných koní nebyla popsána nekvalitní srst, zanedbaná péče o kopyta, kulhání, léze v koutcích huby či přítomnost prolapsů. Vlivem technologie bylo maximálně docíleno komfortního odpočinku, volnosti pohybu a absence dlouhotrvající žízně. Sociální chování bylo umožněno na nejvyšší možné úrovni, což se projevilo občasným výskytem agonistického chování (13 %). Žádné ze zvířat nejevilo známky stereotypií a v testech vztahu člověk - zvíře reagovalo 96 % koní požadovaným způsobem. Jako faktory ovlivňující hodnotu welfare se ukázalo být roční období a zařazování nových koní do stáda. Hodnocení se projevilo jako přínosné pro chovatele, jelikož byly detekovány krizové problémy a byla navrhnuta možná opatření pro jejich nápravu. Potenciál aktivního ustájení byl v ohledu welfare částečně potvrzen, nicméně pro definitivní závěry je nutné provést další hodnocení ve stájích tohoto typu.
|
|
|
Hodnocení míry parazitární infekce koní v aktivním ustájení
HŘEBEJKOVÁ, Lucie
V průběhu jednoho roku byla pomocí McMaster testu periodicky sledována parazi-tární infekce u 24 koní a 3 pony. Hodnoty EPG se v průběhu roku měnily, nejvyšší byly na jaře a nejnižší v zimě. Sledování ukázalo, že u pony jsou obvykle nižší než u velkých koní. Na jaře byla infekce strongylidy zjištěna u všech zvířat, podíl zvířat s vysokými hodnotami EPG od jara postupně klesal. Nejvyšší hodnota zjištěná u koně byla 3075, zatímco u pony byla nejvyšší hodnota 1200 EPG. Korelace byla poté potvrzena i statisticky, kdy byla hodnota p = 0,004 < 0,05. Vysoká variabilita stanovení ukazuje spíše na významný vliv vlastností jedince než na korelaci s věkem, typem zvířete nebo časem stanovení (p 0.05).
|
|
|
Vliv věku koní na kvalitu a dobu jejich odpočinku v podmínkách aktivního ustájení
ZÁHOROVÁ, Pavla
Kvalita a doba odpočinku je společně s krmením a pohybem nejdůležitější faktor ovlivňující psychické i fyzické zdraví koní. Tato diplomová práce se zabývala vlivem věku na dobu a kvalitu odpočinku u koní nově ustájených v podmínkách aktivní stáje. V první části této diplomové práce byl zpracován literární přehled zaměřen na etologii, welfare a jednotlivé typy ustájení koní. Podrobněji bylo zpracováno téma aktivního ustájení, které svou funkčností nejvíce odpovídá fyziologickým potřebám koní. Do sledování bylo zahrnuto 6 koní plemene českým teplokrevník, kteří byli rozděleni do 3 věkových skupin (mladí, střední a staří). Sledování probíhalo za pomoci záznamu z kamer deset po sobě jdoucích dní v zimě v aktivní stáji v Mažicích. Pro hodnocení byly rozlišeny 2 části dne (den a noc). V této diplomové práci byly sledovány především klidové aktivity koní v odpočívárně aktivního ustájení, mezi které se řadí paběrkování, bdělost vestoje a vleže, podřimování vestoje a vleže a hluboký spánek. Ke statistickému hodnocená byla využita jednofaktorová Anova a Anova pro opa-kovaná měření. Bylo zjištěno, že všechny pozorované věkové skupiny koní využívaly odpočívárnu shodně, a to 1/3 dne. Každá věková skupina koní však měla jiné zastoupení klidových aktivit. Skupina mladých a středních z času stráveného v odpočívárně zhruba polovinu paběrkovala, na rozdíl od starých koní. Ti se průkazně (p < 0,05) věnovali nejvíc podřimováním vestoje (40 %), zatímco paběrkováním strávili pouze 30 % času. Sledované činnosti prováděly všechny věkové skupiny především v noci. Jedinou výjimkou bylo paběrkování střední věkové skupiny koní, kteří touto aktivitou strávili ve dne v průměru 121,7 min v porovnání s nocí (93,4 min). Aktivní ustájení dává koním možnost volby aktivity, a jak je vidět z výsledků pozorování i staří koně, zvyklí většinu života na boxové ustájení, se dobře adaptovali na tento typ ustájení a jeho využívání jim vyhovuje.
|
|
|
Návrh systému aktivního ustájení koní
KOLÁŘOVÁ, Jana
V posledních letech jsou vnímány zdravotní a psychické problémy koní, které souvisejí se způsobem ustájení. V České republice se chovatelům dostává do povědomí aktivní systém ustájení. Výsledkem práce je, na základě získaných znalostí přirozených vlastností a potřeb koní, návrh projektu aktivního systému ustájení pro dvacet koní v lokalitě jižní Čechy. Technologie umožňuje ustájit v systému všechny koně pohromadě i přes rozdílné požadavky na krmivo a pohyb. Díky snímatelným čipům uchyceným na spodní části přední končetiny koně, je celý management nastaven chovatelem v softwaru, který řídí příděl krmiva a míru pohybu ustájeného koně individuálně. Bylo zjištěno, že systém aktivního ustájení, je vhodný pro většinu plemen a také pro různě využívané jedince. Není doporučováno ustájovat v systému koně s jemnou až slabou konstitucí vzhledem k horší přizpůsobivosti vnějších podmínek. Pořizovací náklady na realizaci dle konkrétního návrhu projektu, byly vyčísleny na necelé 3 000 000,- Kč. Jsou zde zahrnuty především náklady na technologii, stavby a povrchy. Návratnost je 11 let. Výčet nejdůležitějších výhod systému ustájení: pro koně přirozený pohyb na čerstvém vzduchu, stádový sociální kontakt, dlouhodobý příjem krmiva po malých dávkách snižující riziko koliky, díky pestrosti povrchů zdravá kopyta, posiluje celkovou imunitu, pro majitele koně snížení nákladů na veterináře, podkováře, udržování koně v dobré fyzické kondici a psychické pohodě, pro chovatele zvýšení efektivity práce, snížení namáhavé manuální práce, úspora a zlepšení využití krmiva.
|
host ::
RSS.