|
|
Postup při provádění protipovodňových opatření na Oslavě ve zvoleném úseku
Kopuletý, Martin ; Vrba, Jan (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na komplexní řešení protipovodňového opatření města Oslavan na řece Oslavě. Území bylo podrobeno rizikové analýze s grafickým znázorněním rizika v ploše a vypočteny potenciální škody na majetku. V návaznosti bylo navrženo vhodné protipovodňové opatření ke snížení škod. Byla provedena ekonomická efektivnost opatření a zpracována další dokumentace potřebná na výběrové podlimitní řízení projektu. V závěru diplomové práce je uvedeno další možné využití diplomové práce.
|
|
|
Savci jako škůdci na ovocných dřevinách a v sadech
Benešová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá negativním vlivem volně žijících savců na ovocné dřeviny a sady. Cílem je především zjistit, které druhy savců na ovocných dřevinách škodí a jaké typy škod působí. Na základě literatury poté vyvodit řešení, jak se proti těmto škodám účinně chránit. Pro řešení problému doplňkově využít také možnost dotazníkového šetření. Škody na ovocných dřevinách jsou nejčastější od hlodavců (Rodentia), sudokopytníků (Artiodactyla) a zajíců (Lagomorpha). Impakt těchto savců na ovocné dřeviny ovlivňuje několik významných faktorů. Hlodavci způsobují největší poškození v době jejich nejvyšší početnosti, proto je zapotřebí pravidelný monitoring. V současné době narůstá zájem o biologickou kontrolu savců, kdy se nevyužívá žádných chemických přípravků. Kvůli svému okamžitému výsledku a snadné aplikaci ale stále převládá spíše ochrana chemická.
|
|
| |
|
|
Vliv potravní nabídky lesního prostředí na distribuci zvěře a působené škody
Kessler, Tomáš
Cílem této bakalářské práce je zjistit vliv poškození zvěří na zalesněných sazenicích vzhledem k úživnosti daného stanoviště, na kterém se nachází. První část práce je zaměřená na obecné zhodnocení působení zvěře na lesní prostředí a množství způsobených škod. Ve druhé části jsou uvedeny výsledky, které byly zjišťovány v terénu na několika vybraných stanovištích a následně byly zhodnoceny dle dané úživnosti. V poslední části práce jsou uvedeny návrhy opatření, aby se tyto škody povedlo minimalizovat nebo jim úplně předejít.
|
|
|
Hlodavci jako škůdci na zemědělské produkci
Vargová, Michaela
Práce kriticky hodnotí dosavadní znalosti ohledně významu hlodavců jakožto důležitých škůdců zemědělských plodin. Hlavní část této práce, tedy literární přehled, je zaměřena na stručný popis škod způsobených hlodavci v globálním kontextu, následně i v České republice. Práce se věnuje možným příčinám vzniku těchto škod. Dále jsou v práci zmíněny druhy hlodavců a jejich rozdělení dle konzumace potravy, následně popis hospodářských a hygienických škod. V práci se také zmiňují preventivní opatření proti hlodavcům, monitoring, metody regulace škod a jejich ekonomický dopad. V závěru práce jsou zmíněny možné mezery ve znalostech vlivu jednoletých plodin na míru škod a potenciální alternativní možnosti regulace škod způsobené hlodavci.
|
|
|
Chroust maďalový (Melolontha hippocastani F.) – hospodářský význam a možnosti eliminace škod v gradačním území LS Strážnice
Opavský, Tomáš
Cílem této práce bylo zhodnotit výši vznikajících škod způsobených ponravami chrousta maďalového. Škody byly vyhodnoceny ve vazbě na stanovištní podmínky těžebně-pěstební postupy. Bylo zhodnoceno poloprovozní ošetření přípravků Actara 25 WG a Force 1,5 G z hlediska účinnosti proti ponravám 2. a 3. instaru. Byl vypracován metodický návrh leteckého zásahu na potlačení chrousta maďalového při rojení 2019. Při vyhodnocení výše vznikajících škod bylo v roce 2017 zkontrolováno 59 233 kusů sazenic. Poloprovozní ošetření bylo aplikováno na 4 473 kusů sazenic, aplikace byla provedena v sedmi různých variantách na třech revírech Lesní správy Strážnice. Průměrná výše škod vzniklá vlivem žíru ponrav chrousta maďalového na LS v období 2016–2018 dosahuje 36 %. Jako neúčinnější varianta, byla při poloprovozním ošetření vyhodnocena Actara 25 WG formou zálivky. Na základě kontroly porostů a rozsahu poškozovaného území byl navržen letecký zásah ve dvou variantách na potlačení chrousta maďalového při rojení 2019.
|
|
|
Velké šelmy na Moravě a jejich vliv na chov hospodářských zvířat
Dzurja, Jan
Tato práce přináší přehled informací o rozšíření a výskytu velkých šelem na našem území. Kromě dat z České republiky, jsem zmínil i poznatky zahraničních autorů o výskytu v ostatních státech Evropy. Mimo jiné jsem se zabýval i potravními preferencemi velkých šelem ve vztahu k hospodářským zvířatům. Zaměřil jsem se i na škody, které na chovaných zvířatech v poslední době šelmy působí v České republice a v zahraničí. Zhodnotil jsem vliv velkých šelem na chov hospodářských zvířat a zmínil jsem preventivní opatření, snižující ztráty způsobené šelmami. K získání potřebných informací jsem v bakalářské práci využil množství české i zahraniční odborné literatury. Tu jsem doplnil daty získanými z mnou prováděných terénních pochůzek. Další údaje mi přinesl dotazník, jež jsem vytvořil a rozeslal mezi chovatele hospodářských zvířat využívající pastviny. Zjistil jsem, že se velké šelmy postupně vrací do celé střední Evropy a tedy i do České republiky. S tím je spojený nárůst škod způsobených na hospodářských zvířatech. Nicméně ty jsou zatím v našich podmínkách v poměru k množství chovaných zvířat poměrně dost nízké a se správným používáním preventivních opatření by se daly ještě snížit. Bohužel zavedení preventivních opatření se někteří chovatelé brání, i přesto že na ně stát přispívá v rámci dotačního programu. Chovatelé pro to mívají různé důvody, ale nepochybně je vždy jedním z nich složitost procesu získání dotace na výše zmíněná preventivní opatření. Taktéž chovatelům vadí složitý proces předcházející finanční kompenzaci za škody způsobené velkou šelmou. Ze získaných dat a poznatků plyne to, že je potřeba provádět osvětu chovatelů i veřejnosti. Dále by ke zlepšení situace mohlo přispět i zjednodušení systému proplácení škod a získávání dotací na preventivní opatření proti útokům velkých šelem.
|
|
|
Postup při provádění protipovodňových opatření na Oslavě ve zvoleném úseku
Kopuletý, Martin ; Vrba, Jan (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na komplexní řešení protipovodňového opatření města Oslavan na řece Oslavě. Území bylo podrobeno rizikové analýze s grafickým znázorněním rizika v ploše a vypočteny potenciální škody na majetku. V návaznosti bylo navrženo vhodné protipovodňové opatření ke snížení škod. Byla provedena ekonomická efektivnost opatření a zpracována další dokumentace potřebná na výběrové podlimitní řízení projektu. V závěru diplomové práce je uvedeno další možné využití diplomové práce.
|
|
|
Rezervování v neživotním pojištění
Těšínský, Jiří ; Gerthofer, Michal (vedoucí práce) ; Zimmermann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problematikou rezervování v neživotním pojištění. Hlavním předmětem je porovnání metod určených k odhadu rezerv na pojistná plnění, popsání jejich výhod, nevýhod, rozšíření a omezení. Nejprve jsou v teoretické části matematicky formulovány vybrané modely a jejich předpoklady, aby je bylo následně možné v praktické části aplikovat na reálná data. Nakonec jsou získané poznatky z obou částí využity k porovnání použitelnosti metod a nalezení jejich dalších odlišností či společných aspektů.
|
|
|
Výskyt nutrie říční a psíka mývalovitého v oblasti východních Čech
KOPŘIVA, Jan
Předmětem diplomové práce bylo vyhodnodnocení současného stavu dvou druhů kožešinových zvířat, a to nutrie říční a psíka mývalovitého v oblasti východních Čech, v Pardubickém kraji a v Královehradeckém kraji. Nyní se nutrie říční i psík mývalovitý vyskytují v celé oblasti východních Čech. Psík mývalovitý nežije pouze bezprostředně v blízkosti vody. Nutrie říční žije bezprostředně u vody a je na vodu vázána. Pokud má možnost, tak nejdříve osídlí větší toky. Také má raději teplejší oblasti. Vyskytuje se do 400 metrů nad mořem. Populace obou druhů těchto invazivních druhů kožešinových zvířat se ve sledovaném území rozrůstají. V Královéhradeckém kraji jsou populace obou druhů početnejší než v Pardubickém kraji. Opakovaně byla zjištěna přímá škoda, kterou způsobuje nutrie říční spásáním zemědělských kultur. Dále narušuje břehy a hráze. V současné době se vyskytuje v oblasti východních Čech na 2 700 jedinců nutrie říční a 900 jedinců psíka mývalovitého. Za posledních 5 let byl zaznamenán početní nárůst obou populací uvedených druhů cca o 100%.
|
host ::
RSS.