|
|
Informovanost veřejnosti v Jihočeském kraji o kardiopulmonální resuscitaci
Mikšíčková, Věra ; Vrábelová, Petra (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
ÚVOD: Jednou z nejvýznamnějších příčin náhlých úmrtí v Evropě je náhlá zástava oběhu. K záchraně života je potřeba na prvním místě poskytnutí neodkladné kardiopulmonální resuscitace (KPR). Jedním z předpokladů úspěšné resuscitace je její včasné zahájení a znalost základních postupů. Úroveň znalosti postupů neodkladné resuscitace, její správné provádění, zručnost a ochota laických zachránců může rozhodovat o dalším osudu osob stižených náhlou zástavou oběhu. Každou minutou, kdy není prováděna resuscitace, se šance na přežití osob se zástavou oběhu snižuje o 10 - 12 %. CÍLE A METODOLOGIE: Hlavním výzkumným problémem bylo zhodnocení míry informovanosti jihočeské veřejnosti o postupu laické kardiopulmonální resuscitace. Dále bylo cílem zmapovat zájem jihočeské veřejnosti o vzdělávání v problematice KPR. Pro vypracování empirické části byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku vlastní tvorby. Dotazník obsahoval 35 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen neselektovanou veřejností v Jihočeském kraji a výběr informantů byl náhodný. Sběr dat byl prováděn přímým dotazováním kolemjdoucích osob na ulicích, v nákupních střediscích, ve městech a vesnicích. Výzkumného šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivní analýzou. VÝSLEDKY A IMPLEMENTACE DO PRAXE: Z...
|
|
|
Přehled doporučení pro neodkladnou resuscitaci a jejich využití v terénu
STEHLÍK, Oldřich
Tématem bakalářské práce jsou doporučené postupy pro neodkladnou resuscitaci v terénu. Celý text je strukturován do dvou částí, teoretické a výzkumné. Přičemž důraz je kladen na výzkumnou část a v ní zpracovaný průzkum. Teoretická část definuje neodkladnou resuscitaci a specifikuje její úkoly a cíle. Zahrnuty jsou příčiny náhlé zástavy oběhu, zásady zahájení a ukončení kardiopulmonální resuscitace a v neposlední řadě i prezentace faktorů, které zvyšují pravděpodobnost zotavení ze srdeční zástavy. Zvláštní pozornost je věnována deskripci doporučených postupů pro základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci dospělých a dětí, která vychází především z "Doporučených postupů pro resuscitaci 2015" publikovaných Evropskou resuscitační radou. V závěru teoretické části jsou blíže popsána neodkladná resuscitace ve specifických prostředích, tedy v terénu. Výzkumná část představuje výzkumné šetření, které se uskutečnilo mezi profesionálními záchranáři Zdravotnické záchranné služby a laickou veřejností. Data jsou získána kvantitativním výzkumem, metodou anonymních dotazníků, a následně statisticky zpracována a vyhodnocena. Pro zpracování této části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, zda je laická veřejnost seznámena s přehledem doporučení pro neodkladnou resuscitaci. Náplní druhého cíle je zjistit, do jaké míry jsou profesionální záchranáři seznámeni se specifiky neodkladné resuscitace v terénu. Byly stanoveny dvě skupiny respondentů, profesionální záchranáři a laická veřejnost, a pro každou skupinu byl vytvořen samostatný dotazník. Data získaná z dotazníků byla prezentována v tabulkách a dále statisticky zpracována, vyhodnocena a shrnuta. Ukázalo se, že navzdory vysoké míře proškolení jsou znalosti laické veřejnosti o neodkladné resuscitaci velmi nízké. Většina respondentů nevěděla, kdy zahájit a kdy ukončit kardiopulmonální resuscitaci, neznala správný způsob jakým ji provádět. Dotazovaní si také neuvědomovali rozdíly mezi kardiopulmonální resuscitací dospělých a dětí. Jako nejzávažnější chápeme neznalost správného poměru kompresí hrudníku a vdechů při kardiopulmonální resuscitaci dospělého jedince. Míra správnosti odpovědí laické veřejnosti dosahovala necelých 43%. Výzkum vyjevil, že znalosti profesionálních záchranářů jsou na vysoké úrovni, avšak nejsou perfektní. Míra správnosti zodpovězení otázek dosáhla pouhých 83%. Zvláště problematická se ukázala být otázka zaměřená na maximální dobu, po kterou může být přerušena kardiopulmonální resuscitace. Paradoxní situace nastala u otázky zaměřené na rozdíly v neodkladné resuscitaci dospělých a dětí, jelikož míra správnosti zodpovězení otázky zaměřené přímo na rozdíly byla nízká (65%). Avšak u otázek, zaměřených na konkrétní postupy při kardiopulmonální resuscitaci dospělých a dětí, byly jejich znalosti na mnohem vyšší úrovni. Závěrem je nutné říci, že vzhledem k neznalosti neodkladné resuscitace laickou veřejností, by měla být navýšena osvěta o neodkladné resuscitaci a případně zefektivněn způsob a forma proškolení v ní. Vzhledem k určitým nedostatkům ve znalostech profesionálních záchranářů by bylo vhodné prozkoumat možné příčiny těchto neznalostí. Otázky, které z průzkumu znalostí profesionálních záchranářů neodkladné resuscitace v přednemocniční péči vyvstaly, nebylo možné zodpovědět v rámci této práce, proto by bylo vhodné zabývat se jimi v dalším empirickém šetření.
|
|
|
Znalosti žáků středních škol v oblasti poskytování první pomoci ve vybrané lokalitě Jihočeského kraje
PETROVIČ, Pavel
Předkládaná diplomovaná práce byla zpracována na téma první pomoci. První pomoc je stále aktuální problém, kterému je potřeba věnovat pozornost. S výukou první pomoci je vhodné začít již od útlého věku a s přibývajícími léty přidávat řešení složitějších situací první pomoc při zasažení látkami CBRNE, při mimořádných událostech (povodně, dopravní nehody s velkým počtem raněných). Cílem práce bylo zjistit znalosti žáků středních škol v oblasti poskytování první pomoci a následně komparovat výsledky mezi střední zdravotnickou školou a školami nezdravotnickými. Znalost první pomoci byla zjišťována dotazníkovou formou. Do statistického šetření se zapojilo 400 žáků 5 středních škol, včetně jedné střední zdravotnické školy, v Jihočeském kraji. Dotazníky byly vyhodnoceny a zpracovány. Ke zpracování výsledků byl využit 2 test dobré shody pro ověření normality a t-test pro ověření nulové a alternativní hypotézy. Žáci střední zdravotnické školy dosahovali lepších výsledků v dotazníkovém šetření, než žáci nezdravotnických středních škol. Proto bylo možné přijmout stanovené hypotézy. Středním školám, které se zúčastnily statistického šetření, byla poskytnuta zpětná vazba. Tato diplomová práce by mohla posloužit jako studijní materiál, případně jako námět pro následující kvalifikační práce. Dle mého názoru by byla přínosnou prací práce zaměřená na téma zjištění znalostí pedagogů v oblasti poskytování první pomoci.
|
host ::
RSS.