|
|
Biodiverzita myxozoí v přehradní nádrži Římov zjištěná analýzou environmentální DNA
BÜRGEROVÁ, Monika
Myxozoa představují rozmanitou skupinu mikroskopických endoparazitů, kteří infikují převážně ryby. V současnosti zahrnují více než 2600 popsaných druhů. Navzdory vysokému počtu popsaných druhů, zůstává jejich diverzita stále dostatečně neprozkoumána a podhodnocena. Detekce a sledování myxozoí v dosud neprozkoumaných oblastech může odhalit klíčové patogeny spojené s úhynem ryb a objevit biodiverzitu rybomorek. Tato práce se zabývá rozmanitostí parazitů v přehradě Římov, s důrazem na jejich detekci pomocí environmentální DNA (eDNA). Porovnání zjištěné diverzity na různých místech a v různých environmentálních vzorcích v přehradní nádrži Římov odhalilo zajímavé výsledky abundance a počtu OTUs v rámci jednotlivých linií myxozoí. Tato diplomová práce zdůrazňuje důležitost analýzy eDNA při detekci patogenů a posuzování biodiverzity myxozoí.
|
|
|
Historie poutního místa Římov od doby jeho založení až do konce sedmnáctého století
ŠRUBAŘ, Štěpán
Práce se zabývá popisem vzniku a výstavby poutního místa v Římově v jižních Čechách, které vzniklo v 17. století a bylo vybudováno na základě daru tamního statku jezuitské koleji v Českém Krumlově snahou laického bratra Tovaryšstva Ježíšova Jana Gurreho a kapucína P. Alexe ve formě loretánské kaple spojené s pašijovou cestou po vzoru křížové cesty v Jeruzalémě. Ukazuje roli posvátných staveb v životě tehdejších křesťanů. Zmiňuje roli zbožných bratrstev a mariánské zbožnosti ve spiritualitě katolíků doby baroka. Na základě informací z pravidelných dopisů v rámci jezuitského řádu jsou popisovány neobvyklé události během založení a prvních desetiletí provozu poutního místa, ale i hospodářské záležitosti římovské rezidence v závislosti na krumlovskou koleji. Rozhodující roli při zajištění kněží působících v Římově rovněž hrál význam finanční dar jezuity z rytířského řádu Malovců.
|
|
|
Výskyt bylinných invazních druhů rostlin na území obce Římov
PETROVIČOVÁ, Ivana
Diplomová práce je zaměřena na výskyt bylinných invazních druhů v intravilánu obce Římov s možnou vazbou na volnou krajinu. V rámci sledování bylo na území zjištěno 14 invazních druhů řazených na Černý a šedý seznam ČR. Z druhů vázaných především na urbanizované prostředí se jednalo např. o turanku kanadskou (Conyza canadensis), turan roční (Erigeron annuus), šťavel růžkatý (Oxalis corniculata) nebo pěťoury (Galinsoga parviflora a G. quadriradiata). V (polo)přirozeném prostředí pak byly sledovány např. druhy křídlatka japonská (Reynoutria japonica), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) nebo slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus). Výskyt vybraných invazních druhů je znázorněn v mapových podkladech. Diplomová práce dále zahrnuje botanický determinační klíč.
|
|
|
Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920
HAJS, David
Bakalářská práce Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920 si klade za cíl zdokumentovat celkový vývoj dvou farních kronik zmíněné jihočeské farnosti v uvedeném období. Primárním záměrem je podrobit detailnímu zkoumání konkrétní způsoby vedení pamětních knih u jednotlivých autorů. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje vytyčené cíle práce a rovněž uvádí použité prameny a literární zdroje. Druhý oddíl reflektuje historii římovské obce i farnosti v rámci jedné společné kapitoly, neboť jsou světské a církevní dějiny v Římově kvůli vzájemným historickým vazbám prakticky neoddělitelné. Vnější kritika obou pramenů je předmětem třetího úseku předkládané práce, čtvrtá kapitola se následně zabývá tematickou kategorizací obsahu farních kronik. V pořadí pátá část představuje samotné jádro kvalifikační práce, jelikož blíže zkoumá jednotlivé autory pamětních knih a jejich kronikářskou činnost. Poslední kapitola shrnuje nabyté poznatky a představuje jejich možné využití pro další historické bádání. V samotném závěru práce je obsaženo několik obrazových příloh, jež slouží jako ukázka vybraných segmentů obou pamětních knih.
|
|
|
Atraktivnost parkové krajiny Římov pro cestovní ruch
SUCHÁ, Marie
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit strukturu motivací k návštěvě zámeckého parku Římov, posoudit jeho atraktivnost a zhodnotit strukturu současných návštěvníků zámeckého parku. Na základě průzkumu, který byl prováděn na území zámeckého parku Římov byla navržena témata vhodná k optimalizaci využití zámeckého parku cestovním ruchem.
|
|
| |
|
|
Mariánská zbožnost a poutní místa jižních Čech
NOVOTNÁ, Lucie
Práce pojednává o mariánské úctě v oblasti jižních Čech. Nejprve předkládá celkový přehled vzniku a vývoje mariánské úcty v Evropě a zejména v českých zemích od 9. století až do současnosti. K velkému rozkvětu kultu Panny Marie došlo v Čechách a na Moravě rovněž v barokní době. Velkou úctu Panně Marii prokazovali především příslušníci některých řeholních řádů, pro něž byla Panna Maria zakladatelkou, ochránkyní či patronkou. Významnou dobou rozvoje mariánské úcty, mariánských poutních míst i mariánských laických družin se stalo rovněž tzv. {\clqq}mariánské století`` (1854-1950). Předposlední kapitola podává stručný přehled mariánských poutních míst (kostely, kaple, studánky) v jižních Čechách včetně legend, příběhů a zázraků. Poslední kapitola podrobně přibližuje šest nejznámějších mariánských poutních míst v českobudějovické diecézi (Chlum u Třeboně, Klokoty, Lomec, Římov, Sepekov a Svatý Kámen u Rychnova nad Malší).
|
|
|
Barokní poutní místo Římov
HULCOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá historií, stavebním vývojem a popisem významné jihočeské barokní památky. V Římově jsou spojeny dva typy poutních staveb - loretánská kaple obklopená ambitem a křížová cesta s pětadvaceti zastaveními. První část je věnována důvodům k výstavbě, možným vzorům a stavební historií areálu. Další část práce je zaměřena na popis a současný stav jednotlivých staveb, malířské a sochařské výzdoby a přináší také krátké medailonky umělců, kteří se na těchto dílech podíleli. V poslední části se věnuji srovnání poutního místa ve Starém Hrozňatově s římovským areálem, který posloužil jako vzor pro chebské jezuity.
|
host ::
RSS.